Osobní nástroje
Nacházíte se zde: Úvod BOZP, PO, VTZ Práce na plynovém zařízení
Akce dokumentů

Práce na plynovém zařízení

Autor: Ing. Miroslav Lhotský Poslední změna: Úterý 04.10.2016 09:32

Tento článek odpovídá na dotaz, zdali údržbář může pracovat s plynovým zařízením bez zvláštního oprávnění. Dále řeší kontroly, revize a zkoušky plynových zařízení a uvádí právní předpisy a normy ČSN, které se touto problematikou zabývají.

Dotaz:
Pracuji jako údržbář. Zaměstnavatel po mně požaduje práci na plynovém zařízení, například výměnu těsnění na rozvodu plynu, demontáž, čištění a montáž hořáků. Jedná se o zařízení na středotlaku s výkonem nad 3500 kW. Mohu toto provádět po zaškolení o bezpečnosti práce na plynu? Nemusím dělat zkoušky a mít nějaké oprávnění? Jaký předpis řeší tuto problematiku?


Odpověď:
Podle Vašeho dotazu a vlastního vymezení znalostí či charakteristiky plynového zařízení bych jednoznačně odpověděl: „Ne“. Ale pojďme se blíže podívat na vyhlášku č. 85/1975 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, a ujasnit si, v jaké pozici se nacházíte a jaká máte oprávnění.

Kontroly, revize a zkoušky plynových zařízení

Oprávnění osob a charakteristiku činností u plynových zařízení stanovuje zmíněná vyhláška č. 85/1975 Sb. (dále jen vyhláška) a ČSN 38 6405 „Plynová zařízení. Zásady provozu“ (dále jen ČSN). Vyhláška se vztahuje na organizace, které vyrábějí, montují, provozují, opravují, udržují plynová zařízení nebo provádějí jejich revize (§1 odst. 1 vyhlášky). Mezi ně patří například rozvody plynů či zařízení na spotřebu plynů spalováním (§ 1 odst. 2 písm. f) a g) vyhlášky).

Obsluha plynového zařízení je pověřený pracovník provozovatele, který odpovídá za bezpečný a spolehlivý provoz zařízení (čl. 8 ČSN). Základním dokumentem je návod výrobce a jím stanovený způsob obsluhy a údržby a v případě potřeby zpracovaný místní provozní řád (podle osnovy uvedené v čl. 18 ČSN). Ten je vhodné před vydáním projednat s revizním technikem (poznámka k čl. 19 ČSN). V souvislosti s tím je nutné připomenout požadavek nařízení vlády č. 101/2005 Sb., aby byl určen odpovědný pracovník za vedení provozní dokumentace a záznamů (§ 3 odst. 3 písm. b)).

Ke kontrole zařízení pověří organizace pracovníka, který prokazatelně ovládá bezpečnostní předpisy pro obsluhu kontrolovaného zařízení, související bezpečnostní předpisy, požární řád a poplachové směrnice a který je zaškolen v obsluze zařízení (§ 3 odst. 2 vyhlášky) – z vlastních zaměstnanců zpravidla tedy obsluhu či údržbáře. Kontrola slouží k posouzení stavu provozovaného zařízení, zda odpovídá technickým požadavkům, požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požadavkům požární ochrany. Pracovník provádějící kontrolu – zpravidla pouze vizuální, musí mít dostatek potřebné odborné způsobilosti k vyhodnocení zjištěného stavu. Takovýto pracovník je oprávněn k provádění kontrol zařízení, zpravidla 1x ročně (čl. 28 ČSN), či častějších, jejichž lhůty se stanovují v místním provozním řádu (čl. 28 ČSN) a k nimž patří i kontroly zjišťování netěsnosti – zpravidla pěnotvorným roztokem (čl. 63 ČSN) a kontroly ovzduší – výskytu oxidu uhelnatého (dále jen CO) v ovzduší (čl. 61 ČSN). O kontrolách se musí vést záznamy (čl. 46 ČSN).

Sice trochu odběhneme, ale je vhodné se zmínit o nebezpečnosti oxidu uhelnatého, vznikajícího jako produkt spalování plynu. Tedy ve všech plynových kotelnách, ve všech kuchyních s plynovým sporákem atp. Jde o smysly nezjistitelný plyn, tj. bezbarvý, bez chuti a zápachu, nedráždivý. Je lehčí než vzduch, ale se vzduchem se mísí. Nebezpečí spočívá v jeho velmi silné vazbě na krevní barvivo hemoglobin (až 200x silnější), který by jinak přenášel tkáním kyslík. Tak vlastně vzniká otrava. Ta lehčí (při přeměně 10 % hemoglobinu na karboxyhemoglobin) se projevuje nevolností, zpomalením pracovního tempa, snížením pozornosti; těžší otrava se projevuje bolením hlavy či na hrudi, nevolností, zvracením, závratěmi, slabostí či psychickými příznaky; při nejtěžší otravě dochází k poruše vědomí různého stupně až ke smrti. Odstranění CO z krve trvá hodiny až dny. Ke zjištění úrovně CO v uzavřených prostorech jsou dostupné levné monitorovací prostředky (umísťují se do vyšších poloh v místnosti).

K provedení revizí a zkoušek zařízení pověří organizace pracovníka, který má k této činnosti osvědčení o odborné způsobilosti (§ 2 odst. 1 vyhlášky) – revizního technika.

Revize se provádí ve stanovené periodě nejméně 1x za 3 roky (čl. 29 ČSN) k celkovému posouzení zařízení prohlídkou, vyzkoušením, popř. i měřením. Předmětem revize plynového zařízení je zejména: vizuální prohlídka částí plynoinstalace a plynových zařízení a kontrola všech spojů, armatur, ventilů a funkčních částí plynoinstalace; kontrola úniků plynu či výskytu CO v pracovním ovzduší; kontrola povinného označení funkčních prvků, regulátorů, ventilů a ovladačů. Součástí je i posouzení technické dokumentace a odborné způsobilosti obsluhy (§ 4 odst. 1 vyhlášky). Připadá-li její provedení na rok provedení roční kontroly, revize kontrolu nahrazuje (č. 28 ČSN). Revize se mj. provádí po generální opravě, po zásazích, které mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení zařízení z provozu (§ 7 odst. 2 vyhlášky; čl. 30 ČSN). Výsledkem posouzení je Zpráva o revizi plynového zařízení (podle přílohy č. 7 ČSN), jejíž součástí je i Technická zpráva (podle přílohy č. 8 ČSN).

Za opravu se považuje zásah do již postaveného zařízení, při kterém dochází k demontáži funkčních částí a který může vést ke změně technických hodnot vzhledem k původnímu stavu a ovlivnit bezpečnost provozu (čl. 9 ČSN).

Zkouškou se rozumí přezkoušení zařízení po dokončení montáže nebo rekonstrukce, zda odpovídá předpisům a požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení, požární ochrany a projektovaným technickým hodnotám (§ 9 odst. 1 vyhlášky).

Z uvedených přiblížení základních pojmů je zřejmé, že obsluha plynových zařízení musí být stanovena provozovatelem a její odborná způsobilost je dozorována revizním technikem. Obsluha může provádět vizuální kontroly obsluhovaného zařízení a kontroly ke zjištění úniku v místě různých spojení a ke zjištění přítomnosti CO. Opravy do těchto oprávnění nespadají. Opravy plynových zařízení lze provádět po jejich odstavení z provozu, což zároveň předpokládá jejich opětovné uvedení do provozu péčí revizního technika provedením provozní revize. Jisté zmírnění požadavků je možné v rámci návodem výrobce povolených úkonů běžných oprav a údržby, např. výměny filtru, výměny armatury nebo demontáže a výměny spotřebičů s jmenovitým tepelným výkonem jednotlivého zařízení nižším než 50 kW (čl. 29 písm. b) ČSN).

K provedení údržby provozovaných plynových spotřebičů ve smyslu vyčištění, seřízení, provedení kontroly – té roční, je vhodné sjednat činnost servisního pracovníka, který je výrobcem zařízení autorizován pro tyto činnosti. Výhodou tohoto postupu je odhalení vad, kterých si neškolený a nezaučený pracovník údržby nemusí všimnout, nebo nemusí mít dostatek zkušeností, aby správně vyhodnotil zjištěný stav. Servisní technik je oprávněn i k výměně opotřebovaných dílů kontrolovaného plynového zařízení, což zlevňuje náklady na provozované zařízení. Neposlední výhodou je skutečnost, že servisní pracovník o svém zásahu vystavuje protokol o provedení servisní prohlídky, který provozovateli umožňuje další provoz zařízení i doložení bezpečnosti provozu plynového zařízení (což je jistě výhodné mít pro případ vzniku pojistné události).

Výrobci plynových spotřebičů zpravidla podmiňují záruku zajištěním vyloučení neodborných zásahů do zařízení a provádění servisních prohlídek, které jsou zpravidla stanoveny v četnosti 1x za rok, což plně vyhovuje našim národním podmínkám (jak konkrétním – 1x ročně kontrola plynového zařízení, tak obecným – 1x ročně kontrola technických zařízení).

Na závěr tedy můžeme říci, že při provozování plynových zařízení je potřebné organizovat obsluhu a údržbu ve spolupráci s revizním technikem plynových zařízení. Po dohodě s ním je možné nastavit vhodný systém údržby a oprav, zvláště s ohledem na provozované plynové technické zařízení, plynový spotřebič a návod výrobce. Je zřejmé, že jakékoli laické zásahy do zařízení, svépomocné instalace a opravy jsou nejen porušením návodu výrobce, ale i platných právních předpisů a technických norem. V případě vzniku havarijní situace pak zpravidla dochází k událostem, které ohrožují nejen majetek, ale i zdraví a životy lidí. Mohou tak být označeny jako obecné ohrožení. A toho by si provozovatelé plynových zařízení včetně jejich obsluh měli být vědomi.

Literatura a právní předpisy:

  • Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
  • Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení
  • ČSN 38 6405 Plynová zařízení. Zásady provozu. ÚNMZ 1988
  • ČSN 38 6405 Plynová zařízení. Zásady provozu. Změna 1. ÚNMZ 1999

 

Autor: Ing. Jiří Tylhon

Zdroj: BOZPinfo.cz

 

 

Nadcházející události
07.12.2017: ČVUT v Praze, fakulta dopravní, Praha 2, Horská 3
ŘÍZENÍ RIZIK PROCESŮ SPOJENÝCH S TECHNICKÝMI DÍLY

« listopad 2017 »
Ne Po Út St Čt So
1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930
 

Využívá software Plone - systém správy obsahu (CMS) s otevřeným zdrojovým kódem.
TOPlist