Osobní nástroje
Nacházíte se zde: Úvod Legislativa Zvyšování základního kapitálu po 1. 1. 2015
Akce dokumentů

Zvyšování základního kapitálu po 1. 1. 2015

Autor: JUDr. Milena Tomešková Poslední změna: Pondělí 01.06.2015 14:47

Cílem příspěvku je přehledné zpracování jednotlivých právních kroků v akciové společnosti při zvyšování základního kapitálu upisováním nových akcií, jejichž emisní kurs je splácen nepeněžitými vklady, tedy ve vodohospodářských společnostech zejména infrastrukturním majetkem. Rozhodování o změnách základního kapitálu náleží do kompetence valné hromady, v praxi se však více využívá možnosti zvýšit základní kapitál rozhodnutím představenstva na základě pověření valnou hromadou. Proto je v příspěvku dále popisován právě tento postup.

 

K povinnostem měst a obcí patří zásobování obyvatelstva pitnou vodou a odvádění, čištění nebo jiné zneškodňování odpadních vod. Za tímto účelem města a obce v rámci této povinnosti a rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu jako investor zhotovují na svých územích vodovodní a kanalizační sítě. Tyto vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu jsou v souladu s právní úpravou vkládány jednotlivými obcemi a městy ve formě nepeněžitých vkladů do základního kapitálu vodárenských společností za účelem výkonu jejich správy a následného zajištění provozování v souladu s § 6 z. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů.  Nepeněžitý vklad musí být ocenitelný v penězích a měl by být hospodářsky využitelný. Z postavení obchodních společností ve vodárenství vyplývá, že předmětem nepeněžitých vkladů jsou především stavby vodovodů a kanalizací pořízené obcemi a městy, případně pozemky, které se pod citovanými stavbami nacházejí. Takto uskutečněný převod majetku vodovodů a kanalizací má zásadní vliv na rozhodování o investicích do obnovy a rozvoje vodovodů a kanalizací.

Jednou ze základních povinností vlastníků vodárenské infrastruktury je její rozumná obnova. Tato povinnost byla počátkem roku 2006 zdůrazněna legislativně, kdy z. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů byl novelizován zákonem č. 76/2006 Sb., který v ustanovení § 8 odst. 11 stanovil povinnost vlastníku vodárenské infrastruktury zpracovat a realizovat plán financování obnovy vodovodů a kanalizací. Toto ustanovení zákona má napomoci naplňování Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/60/ES požadující, aby „uživatel nesl náklady na zajišťování a užívání vody odrážející její skutečnou cenu“.

Převod majetku vodovodů nebo kanalizací do vlastnictví vodárenských společností v současné době probíhá různými způsoby. Základními postupy jsou vklad tohoto majetku s následným navýšením základního kapitálu obchodní společnosti a převod mimo základní kapitál společnosti. Převod majetku do vodárenských společností by měl být spojen s úplatou, a to pokrývající celkové realizační náklady majetku, a to z důvodu získávání odpisů z takto převedeného majetku, které by měly být směrovány zejména do jeho obnovy. Převody mimo základní kapitál společnosti bývají spojeny s úplatou většinou pokrývající pouze část realizačních nákladů, nebo i bez úplaty, a tím vzniklou následnou nemožností odepisovat majetek nebo možností odepisovat, ale ne z celkové jeho hodnoty. Nelze v žádném případě popřít, že převod majetku nepeněžitým vkladem a následným navýšením základního kapitálu je vždy spojen s ohodnocením tohoto vkladu, pokrývající celkové realizační náklady majetku, a proto je tento postup preferován.

 

Cílem příspěvku je přehledné zpracování jednotlivých právních kroků v akciové společnosti při zvyšování základního kapitálu upisováním nových akcií, jejichž emisní kurs je splácen nepeněžitými vklady, tedy ve vodohospodářských společnostech zejména infrastrukturním majetkem. Rozhodování o změnách základního kapitálu náleží do kompetence valné hromady, v praxi se však více využívá možnosti zvýšit základní kapitál rozhodnutím představenstva na základě pověření valnou hromadou. Proto bude dále popisován právě tento postup.

1)      Pověření představenstva valnou hromadou. Ve smyslu § 511 z. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) může valná hromada pověřit představenstvo, aby za podmínek stanovených zákonem a stanovami zvýšilo základní kapitál upisováním nových akcií, nejvýše však o jednu polovinu dosavadní výše základního kapitálu v době pověření. Pověření určí:

a)       jmenovitou hodnotu a druh akcií, které budou vydány, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry,

b)      který orgán společnosti rozhodne o ocenění nepeněžitého vkladu na základě posudku znalce (praktické je, aby to bylo opět představenstvo).

K přijetí usnesení je zapotřebí dle § 416 odst. 2 ZOK souhlas alespoň dvou třetin hlasů účastnících se akcionářů a osvědčuje se notářským zápisem.

Ve smyslu § 512 ZOK může představenstvo v rámci pověření zvýšit základní kapitál i vícekrát, nepřekročí-li celková částka zvýšení stanovený limit.

Pověření je možné udělit na dobu nejdéle 5 let ode dne, kdy se valná hromada na pověření usnesla, a to i opakovaně, a to jak po uplynutí doby, na niž bylo předchozí pověření omezeno, tak i před jejím uplynutím. V takovém případě se nezahrnují do maximální částky, o niž může představenstvo základní kapitál zvýšit, zvýšení učiněná dříve, než valná hromada opětovně rozhodla.

Nově se usnesení valné hromady o pověření představenstva zapisuje do obchodního rejstříku (§ 513 ZOK), představenstvo je povinno návrh na zápis podat bez zbytečného odkladu na předepsaném formuláři, zapisovaný údaj Ostatní skutečnosti. Notářský zápis, osvědčující přijetí usnesení, se také zakládá do sbírky listin dle § 66 písm. n) z. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

2)      Výběr vhodného majetku. Zájemci (obce a města) předkládají představenstvu společnosti svůj záměr vložit vodovody a kanalizace do základního kapitálu společnosti.  Ve smyslu § 85 písm. e) z. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) rozhoduje o  peněžitých i nepeněžitých vkladech do právnických osob obecní zastupitelstvo. Společnost musí majetek prověřit tento majetek po účetní, daňové, technické i právní stránce a rozhodnout o jeho vhodnosti a hospodářském přínosu pro společnost. Pozornost je nutno zaměřit např. na účtování DPH, poskytnutí dotace na pořízení majetku, které znamená zákaz nakládání s majetkem po určitou dobu, zápis nemovitých věcí v katastru nemovitostí, pokud jsou předmětem jeho evidence apod.

3)      Ocenění nepeněžitého vkladu. Ve smyslu § 251 ZOK se cena nepeněžitého vkladu určí na základě posudku zpracovaného znalcem. Znalce vybírá představenstvo společnosti a na rozdíl od předchozí právní úpravy již znalce nejmenuje soud. Posudek znalce obsahuje alespoň:

a)      popis nepeněžitého vkladu,

b)      použité způsoby jeho ocenění a údaj o tom, zda cena nepeněžitého vkladu získaná použitými způsoby odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být společností vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad,

c)       částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje.

Cena nepeněžitého vkladu se určí na základě znaleckého posudku, nesmí však být vyšší, než kolik činí částka určená znalcem.

ZOK připouští i odlišný postup, konkrétně v § 469 ZOK jsou uvedeny další dva způsoby ocenění – určení hodnoty jiným odborníkem nebo cena uvedená v účetnictví upisovatele za dále stanovených podmínek.  Tyto způsoby se však v praxi, alespoň u vodárenských společností, příliš nevyužívají.

4)      Rozhodnutí představenstva zvýšit základní kapitál. Po obsahové stránce musí mít usnesení představenstva obdobné náležitosti jako usnesení valné hromady, které jsou vyjmenovány v ust. § 475 ZOK, obsahuje tedy zejména:

a)      částku, o kterou má být kapitál zvýšen, s určením, zda se připouští upisování pod nebo nad navrhovanou částku,

b)      počet, jmenovitou hodnotu, druh upisovaných akcií, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry,

c)       údaj o skutečnosti, že přednostní právo akcionářů společnosti na upisování akcií ke zvýšení základního kapitálu je vyloučeno, protože akcie jsou pro předem určené zájemce – vlastníky nepeněžitých vkladů,

d)      lhůta pro upsání nových akcií (např. 30 dnů ode dne zápisu rozhodnutí představenstva do obchodního rejstříku), způsob oznámení počátku běhu lhůty upisovatelům a emisní kurs, který musí být pro všechny upisovatele stejný,

e)      místo a lhůta pro vnesení nepeněžitého vkladu (např. 30 dnů ode dne uzavření smlouvy o upsání akcií),

f)       popis nepeněžitého vkladu a jeho ocenění s odkazem na příslušný znalecký posudek s uvedením počtu, jmenovité hodnoty, emisního kursu, druhu a formy akcií, které se za tento nepeněžitý vklad vydají.

Rozhodnutí představenstva o zvýšení základního kapitálu se osvědčuje veřejnou listinou (notářským zápisem) a zapisuje se do obchodního rejstříku. Nově se připouští možnost spojit návrh na zápis rozhodnutí představenstva se zápisem nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.

Rozhodnutí pověřeného představenstva o zvýšení základního kapitálu je jedním z případů, kdy osoby oprávněné napadnout usnesení valné hromady se mohou domáhat i vyslovení neplatnosti rozhodnutí představenstva společnosti dle § 430 ZOK.

5)     Návrh na zápis rozhodnutí představenstva do obchodního rejstříku. Společnost podá návrh na zápis úplného znění usnesení představenstva o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku na předepsaném formuláři, a to jako zapisovaný údaj v části Ostatní skutečnosti. Přílohu návrhu tvoří příslušný notářský zápis a znalecké posudky, které se dle § 66 písm. j) z. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob zakládají do sbírky listin.

6)      Upsání akcií. Předem určený zájemce upisuje akcie písemnou smlouvou uzavřenou se společností, přičemž podpisy zástupců smluvních stran musí být úředně ověřeny. Náležitosti smlouvy o upsání akcií upravuje § 479 ZOK a jsou jimi:

a)údaj o tom, že přednostní právo ostatních akcionářů na upisování akcií se neuplatní, protože emisní kurs upsaných akcií bude předem určeným zájemcem splacen nepeněžitým vkladem,

b)druh, počet a jmenovitou hodnotu upisovaných akcií, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry,

c)výši emisního kursu a lhůtu pro jeho splacení,

d)popis nepeněžitého vkladu a částku jeho ocenění,

e)číslo majetkového účtu, na který mají být vydány zaknihované akcie.

V případě, že je upisovatelem akcií obec (město), je třeba smlouvu opatřit doložkou dle § 41 z. č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, osvědčující její schválení příslušným orgánem (obecním zastupitelstvem). Ke smlouvě je také možno přímo přiložit výpis z jednání obecního zastupitelstva, osvědčující přijetí příslušného usnesení.

Ve smyslu § 492 odst. 2 ZOK osoba, která upsala akcie na zvýšení základního kapitálu, je oprávněna vykonávat akcionářská práva v rozsahu upsaných akcií od okamžiku, kdy byly účinně upsány, i když ještě nenastaly účinky zvýšení základního kapitálu.

7)      Vnesení vkladu. Upisovatel akcií splní svou vkladovou povinnost vnesením nepeněžitého vkladu v dohodnuté lhůtě. Ve vodohospodářských společnostech je obvykle předmětem nepeněžitých vkladů infrastrukturní majetek, tedy ve většině případů věci nemovité. Postup při vnesení nemovité věci do společnosti upravuje § 19 ZOK, který stanoví, že předmět vkladu je vnesen tak, že vkladatel předá společnosti nemovitou věc a písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci. V praxi to znamená, že je třeba vypracovat dva dokumenty – „Prohlášení vkladatele“, ve kterém je vyjádřena vůle vkladatele splnit svou vkladovou povinnost s potvrzením společnosti ohledně převzetí tohoto jednostranného právního jednání a dále „Protokol o předání a převzetí nepeněžitého vkladu“, v němž společnost a vkladatel svými podpisy potvrzují, že předmětný majetek skutečně přešel do sféry dispozice společnosti.

Splacení nepeněžitého vkladu není ovšem totožné s převodem vlastnického práva k němu, tyto pojmy je třeba odlišovat. Vlastnické právo k nemovitým věcem neevidovaným v katastru nemovitostí přechází na společnost již předáním těchto nemovitých věcí a Prohlášení společnosti. Vlastnické právo k nemovitým věcem evidovaným v katastru nemovitostí přechází na společnost na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni podání návrhu na povolení vkladu. Listinou, na jejímž základě katastrální úřad provede potřebný zápis, je Prohlášení vkladatele. V souvislosti s přijetím nového katastrálního zákona a jeho prováděcí vyhlášky je možno podat návrh na zahájení řízení (na předepsaném formuláři) příslušnému katastrálnímu úřadu bezprostředně po splacení vkladu a není třeba čekat na zápis zvýšeného základního kapitálu do obchodního rejstříku jako v minulosti. Tato nová úprava umožňuje prakticky okamžité a současné nabytí celého souboru nemovitých věcí do vlastnictví společnosti.

8)      Návrh na zápis zvýšeného základního kapitálu do obchodního rejstříku. Ve smyslu § 492 odst. 1 ZOK podá představenstvo zápis nové výše základního kapitálu bez zbytečného odkladu do obchodního rejstříku po upsání akcií odpovídajících zvýšení a po vnesení všech nepeněžitých vkladů. Návrh se podává na předepsaném formuláři, novým zápisem jsou dotčeny části Akcie a Základní kapitál (zapisovaný i vymazávaný údaj). Současně se navrhuje vymazání předmětného usnesení představenstva o zvýšení základního kapitálu v části Ostatní skutečnosti. Přílohami návrhu jsou smlouvy o upsání akcií, prohlášení vkladatele a protokoly o předání a převzetí nepeněžitých vkladů. Po provedení příslušného zápisu je třeba upravit i stanovy společnosti, neboť v důsledku přijetí rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu dochází k jejich změně. Představenstvo ve smyslu § 433 ZOK vyhotoví jejich úplné znění a založí do sbírky listin.

9)      Daňová povinnost. Společnost (nabyvatel) je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí ve smyslu § 1 odst. 1 písm. b) zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. V ust. § 2 odst. 1 písm. a) zákonného opatření je určeno, že předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je pozemkem, stavbou nebo částí inženýrské sítě. Sazba daně činí 4% z nabývací hodnoty, která se stanoví na základě znaleckého posudku.  

 

 

 

JUDr. Milena Tomešková (Slovácké vodárny a kanalizace, a.s.) a kolektiv

 

 

 

Nadcházející události
13.11.2018: Hotel Myslivna, Brno
VTZ 2018

« říjen 2018 »
Ne Po Út St Čt So
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930 31
 

Využívá software Plone - systém správy obsahu (CMS) s otevřeným zdrojovým kódem.
TOPlist