Osobní nástroje
Nacházíte se zde: Úvod Vodní hospodářství vodní hospodářství v zahraničí Bonnská charta pro bezpečnou pitnou vodu - 2004
Akce dokumentů

Bonnská charta pro bezpečnou pitnou vodu - 2004

Autor: Miroslav Holeček Poslední změna: Čtvrtek 25.10.2007 13:15

(The Bonn Charter for Safe Drinking Water) Obsah Poděkování Doporučení 1. Úvod 2. Důsledky pro spotřebitele 3. Základní principy 4. Schematické znázornění 5. Úlohy a povinnosti 6. Plány pro zajištění bezpečné pitné vody 7. Prověřování kvality pitné vody 8. Závěr

Poděkování

Bonnská charta pro bezpečnou pitnou vodu vznikla úsilím velké skupiny odborníků z mnoha oborů. Není možné uvádět každého z nich jednotlivě, patří jim však dík za námahu, s níž pronikli do podstaty dané problematiky. Je třeba také jmenovitě zmínit níže uvedené organizace, z nichž každá přispěla ke vzniku Charty svými zdroji1. Upřímně jim děkujeme za podporu:

The American Water Works Association (AWWA), USA

The AWWA Research Foundation, USA

The Cooperative Research Centre for Water Quality and Treatment, Austrálie

Deutsche Vereinigung des Gas- und Wasserfaches e.V. (DVGW), Technischwissenschaftlicher

Verein, Německo

The Drinking Water Inspectorate, Anglie a Wales

UK Water Industry Research, Velká Británie

United States Environmental Protection Agency, USA

Water Services Association of Australia, Austrálie

1 Jejich podpora nutně neznamená, že dané organizace dávají najevo svůj souhlas s Chartou.

 

Doporučení

Spolehlivé zásobování dobrou a nezávadnou pitnou vodou je základním předpokladem zdravé společnosti a jejího ekonomického rozvoje. Vytvoření efektivního systému řízení k dosažení tohoto cíle má tedy rozhodující význam. Bonnská charta pro bezpečnou pitnou vodu poskytuje velice vyspělý systém, popisující provozní a institucionální opatření, která jsou základními podmínkami pro to, aby zásobování

vodou od zdroje k uživateli bez problémů fungovalo.

Charta byla vytvořena vysoce postavenými vodohospodářskými odborníky ze státních institucí, vodohospodářství, vodárenských asociací a výzkumných ústavů. Má široké pole využití a s přihlédnutím k místním podmínkám bude cenným přínosem pro všechny subjekty zodpovědné za zásobování dobrou nezávadnou pitnou vodou.

Charta bude doplněna o realizační dokument obsahující podrobnější rady, případové studie, odkazy a další informace, které pomohou zavést Chartu do praxe. Světová zdravotnická organizace (WHO) uznala potřebu určitého rámce pro řízení kvality pitné vody a vydala nová Doporučení pro kvalitu pitné vody2. Tato Doporučení zahrnují mimo jiné určitou koncepci pro systém zajišťování nezávadné pitné vody, jenž obsahuje zdravotní kritéria, plány pro zajištění bezpečné pitné vody a nezávislou regulaci. Doporučení WHO a Bonnská charta jsou vzájemně propojené a doplňující se dokumenty.

Doufáme, že realizace Bonnské charty a přijetí procesů, o nichž hovoří Doporučení WHO, poskytne větší záruku zásobování pitnou vodou, a věřím, že se tato záruka bude vztahovat na celé spektrum systémů – dobře zavedené i nově se rozvíjející, velké i malé.

Dovoluji si vám Bonnskou chartu pro bezpečnou pitnou vodu doporučit.

Michael Rouse

Prezident International Water Association (Mezinárodní asociace pro vodu)

2 Guidelines for drinking water quality. 3rd edition, WHO, Geneva 2004. Chapter 4. Water Safety Plans.

http://www.who.int/water_sanitation_health/dwq/en/gdwq3_4.pdf.

 

1. ÚVOD

1.1. Záměr

Spolehlivé zásobování dobrou a bezpečnou pitnou vodou je základním předpokladem zdravé společnosti a jejího ekonomického rozvoje. Dodávat takovou vodu vyžaduje důkladně poznat rizika kontaminace a vědět, jak tato rizika omezovat. Vyžaduje to také existenci náročných kvalitativních kritérií a vybudování mechanismů, na základě nichž by bylo možné prověřovat, zda je skutečně produkována nezávadná voda. Zavedené systémy by měly být transparentní. Zajišťování nezávadné pitné vody vyžaduje zapojení všech zúčastněných subjektů.

Tato Charta představuje určitý rámec pro to, aby bylo možné takové mechanismy vytvořit, a to včetně vyhodnocování a snižování rizik na všech stupních systému zásobování – od zdroje3 až ke spotřebiteli – a prověřování fungování tohoto systému založeného na předem ustanovených kritériích a kontrolách. Poskytuje také doporučení pokud jde o institucionální funkce, které by měly být zřízeny, a přínosy, jichž by mělo být těsnou součinností jednotlivých subjektů dosaženo.

Charta je předkládána jako systém, který by příslušné organizace mohly univerzálně použít jako základ spolehlivého zásobování dobrou a nezávadnou pitnou vodou. Ale kdekoliv bude tento systém přijat, přístup k jeho naplňování a rychlost zavádění do praxe budou nakonec ovlivněny místními podmínkami.

1.2. Cíl

Cílem Bonnské charty je:

„Dobrá nezávadná pitná voda, která se těší důvěře spotřebitelů“

1.3. Pro koho je Charta určena?

Charta byla vytvořena pro všechny, kdo společně přispívají k zabezpečení nezávadné pitné vody od zdroje ke spotřebiteli, přičemž respektuje rozdílné úlohy různých stran. Vzhledem k zodpovědnosti výrobců a dodavatelů vody za zásobování nezávadnou a důvěryhodnou pitnou vodou, Charta uznává jejich klíčovou úlohu, neboť naplňování těchto aspektů zásobování vodou je v jejich kompetenci.

1.4. Jak by měla být Charta využita

Charta vysvětluje principy efektivní soustavy řízení kvality pitné vody a povinnosti nejdůležitějších účastníků. Je proto východiskem pro koncipování managementu a provozních systémů, aby byla u všech zajištěna vysoká úroveň výkonu. Důležitým aspektem Charty je nezávislé hodnocení třetí stranou.

1.5. Podnět pro vznik Charty

3 Pojetí vodních zdrojů v tomto dokumentu zahrnuje čerpání surové vody, ať již z povrchových či podzemních zdrojů, z mořské vody či z vody brakické.

Odborníci zabývající se vodou se stále více shodovali v tom, že je zapotřebí vyvinout konzistentnější soustavu, v jejímž rámci by mohla být zajištěna kvalita pitné vody. Podnětem pro tyto diskuse byl vznik třetího vydání Doporučení pro kvalitu pitné vody2, která vydala Světová zdravotnická organizace a v nichž byl kladen větší důraz na aktivnější řízení procesu zásobování pitnou vodou vycházející z existujících rizik, ale zahrnující i tradiční sledování, do jaké míry konečný produkt vyhovuje kvalitativním kritériím4.

Proto byl v Bonnu v říjnu 2001 na konferenci pozvaných významných vodohospodářských odborníků rozpracován obecný rámec pro efektivní řízení kvality vody a tento rámec byl doveden do konečné podoby na druhé konferenci v únoru 2004. Výsledkem těchto jednání je Bonnská charta pro bezpečnou pitnou vodu. Následně bude vypracován – také ve spojení s Doporučeními WHO – dokument, který poslouží jako návod k její realizaci.

2. Důsledky pro spotřebitele

Subjektem, který má v prvé řadě těžit z této Charty, je společenství spotřebitelů zásobovaných vodou z příslušného vodovodního systému. Existuje řada základních cílů, o jejichž naplnění by měli usilovat všichni ti, kdo se účastní zásobování pitnou vodou:

2.1. přístup k dobré, nezávadné a důvěru vzbuzující pitné vodě. To je jedna z nejzákladnějších potřeb lidské společnosti. V mnoha oblastech je zřejmě již nyní kvalita vody vysoká a stále se zlepšuje. V jiných regionech, kde jsou stále ještě běžné nemoci pocházející z vody či jiné kvalitativní nedostatky, je hlavním cílem zabezpečení základních dodávek nezávadné a dobré vody;

2.2 voda, kterou lze nejen bez obav pít, ale u níž spotřebitel oceňuje její estetickou kvalitu;

2.3 zásobování vodou, která se těší důvěře spotřebitelů.

3. Základní principy

Tato Charta je založena na identifikaci klíčových principů, které jsou považovány za základní při vytváření rámce pro spolehlivé zásobování dobrou nezávadnou pitnou vodou. Každý z nich je považován za zásadní; s každým je potřeba se vypořádat:

3.1. Management celého řetězce zásobování vodou by měl být vždy vytvořen v kontextu s managementem celého koloběhu vody, a to včetně, ale nikoliv pouze:

- managementu zajištění vodního zdroje včetně zvyšování jeho kapacity tam, kde je to nutné;

- managementu interakcí mezi vodou a půdou, s přihlédnutím k zemědělské praxi a k urbanizaci;

- svádění a úpravy odpadních vod.

4 Světová zdravotnická organizace (WHO) vypracovala Doporučení pro kvalitu pitné vody (3. vydání) v nichž je mimo jiné specifikován:

• proces, v rámci něhož by měla být stanovována kritéria kvality vody;

• proces, z něhož vyvstávají tzv. plány pro zajištění bezpečné pitné vody;

• potřeba nezávislého dohledu. Bonnská charta tato Doporučení WHO doplňuje. Aktualizace těchto Doporučení by měly být aktualizováním Charty do té míry, v níž se Charta na Doporučení odvolává.

3.2. Systémy, které by měly zajistit kvalitu pitné vody, by neměly být založeny pouze na kontrole kvality vody na kohoutku u spotřebitele (testování vůči předem daným normám). Systémy řízení kontroly by měly být zaváděny tak, aby vyhodnocovaly rizika na všech stupních systému zásobování vodou a aby tato rizika zvládaly.

3.3 Takový integrovaný přístup vyžaduje úzkou spolupráci a partnerství všech zúčastněných subjektů včetně vlád, nezávislých regulačních orgánů, dodavatelů vody, místních státních úřadů, hygienických institucí, ekologických organizací, uživatelů půdy, dodavatelských firem, instalatérů a výrobců příslušných materiálů a produktů i samotných spotřebitelů.

3.4 Otevřená, transparentní a poctivá komunikace mezi všemi zúčastněnými subjekty je klíčová pro vytvoření důvěry. Přispívá k vytváření efektivních systémů zásobování vodou.

3.5 Úloha a odpovědnost různých institucí podílejících se na dodávkách nezávadné a důvěryhodné pitné vody by měla být jasně definována a měla by pokrýt celý systém od zdroje až ke spotřebiteli. Vlády by měly vytvořit nezbytné právní a institucionální předpoklady k tomu, aby mohly být příslušné povinnosti rozděleny mezi jednotlivé strany.

3.6 Způsob přijímání rozhodnutí vztahujících se ke kritériím kvality a spolehlivosti5 dodávek vody by měl být transparentní.

3.7 Voda by měla být nezávadná, měla by budit důvěru a měla by být esteticky přijatelná. Při postupném naplňování cílů se však používaná kritéria mohou odůvodněně lišit dle daného místa a také v průběhu času.

3.8. Cena vody by měla být stanovena tak, aby nebránila spotřebitelům v získání vody v kvantitě a kvalitě dostatečné k uspokojení základních domácích potřeb6.

3.9 Jakýkoliv systém zajištění kvality pitné vody by měl:

3.9.1. být založen na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích;

3.9.2 být dostatečně pružný, aby zohledňoval rozdílnou právní, institucionální, kulturní a sociálně-ekonomickou situaci v různých zemích.

4. Schematické znázornění

Tato Charta nabízí rámec pro dodávky bezpečné a spolehlivé pitné vody zahrnující:

• tvorbu plánů pro zajištění bezpečné pitné vody, jejichž smyslem je vyhodnotit rizika v rámci systémů zásobování vodou a zmírnit tato rizika

• kontrolu kvality pitné vody ve vztahu k příslušným normám.

Mají-li být tyto systémy efektivní, musejí být zasazeny do vhodného rámce, v němž budou zřejmé role a odpovědnosti a v němž bude zajištěn tok klíčových informací mezi zúčastněnými stranami.

5 Termín „spolehlivost“ (reliability) se vztahuje jak na kvalitu dodávané vody, tak i na spolehlivost dodávek vody samotné.

6 Tato věta konkrétně nenavrhuje, jak by taková cena měla být stanovena, ani by neměla být vykládána tak, že ti, kdo jsou schopni platit cenu odrážející plné náklady vody, by tuto cenu platit neměli. Znamená spíše, že ti, kdo jsou ekonomicky nejvíce znevýhodněni, by neměli být vyloučeni z přístupu k vodě, protože si ji nemohou dovolit. Ceny pro ekonomicky znevýhodněné skupiny by měly být udržovány na náležité úrovni pomocí celé řady mechanismů, včetně transparentních křížových či sociálních subvencí od státu. Způsob stanovení ceny je věcí vlád nebo vládních institucí pověřených definováním společenských skupin, jež by mohly požívat výhody takových subvencí.

Tyto vztahy jsou znázorněny v následujícím schématu:

 

 

 

5. Úlohy a povinnosti

Efektivní systém řízení kvality vody zahrnuje všechny zúčastněné subjekty bez ohledu na jejich rozdílné úlohy v tomto systému.

5.1. Jaká je úloha a povinnosti vlád?

Vlády jsou zodpovědné za vytvoření právní a institucionální základny pro zajištění dodávek bezpečné a spolehlivé pitné vody. K vytvoření takové základny je zapotřebí, aby vlády:

5.1.1. vytvořily nezávislý, spolehlivý a přiměřený systém/systémy koordinovaného řízení kvality vody

5.1.2. podnikly kroky k ochraně zdrojů surové pitné vody;

5.1.3. zajistily existenci příslušných institucí, které budou ve vzájemné koordinaci schopny zvládat veškerá rizika spojená s kvalitou vody, jež se mohou vyskytnout od zdroje ke kohoutku;

5.1.4. zajistily, že tyto instituce budou disponovat dostatečnými zdroji pro to, aby mohly dostát svým povinnostem. To zahrnuje vytváření mechanismů financování výstavby a setrvalé údržby infrastruktury pro čerpání, úpravu a distribuci7 vody;

5.1.5. zajistily, aby kontrola výroby a ověřování kvality vody byly prováděny s dostatečnou frekvencí a aby výsledky byly veřejně dostupné a transparentní;

5.1.6 vytvořily obecné účetní postupy, které zajistí, že dodavatelé vody budou vést přiměřené a kontrolovatelné účetnictví;

7 Pod termínem „systém distribuce“ by v Bonnské chartě měly být chápány systémy používané k dodávkám vody ke spotřebitelům potrubím, pomocí cisteren nebo jiným způsobem.

5.1.7. prováděly takovou sociální politiku, která zajistí, že všichni členové společnosti budou moci získat služby, které by měly být právem každého občana.

5.2. Jaká je úloha a povinnosti dodavatelů vody8?

Dodavatelé vody mají zásadní úlohu pokud jde o dodávky nezávadné a důvěryhodné vody spotřebitelům. Měli by:

5.2.1. společně s partnery vytvořit a realizovat plány pro zajištění bezpečné pitné vody, které by pokrývaly celý proces zásobování od zdroje ke spotřebiteli a pravidelně ověřovat realizaci a efektivnost těchto plánů s použitím vhodných nástrojů provozní kontroly a monitoringu;

5.2.2. zavést do praxe systémy testování kvality dodávané vody včetně systémů, které odpovídají požadavkům stanoveným regulačními institucemi, a výsledky zpřístupnit veřejnosti;

5.2.3. zajistit, že budou evidovány plné náklady poskytnutých služeb (včetně údržby) náhrady majetku) a že budou realizovány náležité investice do inženýrských sítí v souladu s pravidly financování vytvořenými státem;

5.2.4. zajistit, aby subjekty zapojené do managementu každé fáze procesu zajištění kvality vody od zdroje ke spotřebiteli měly k dispozici dostatečně kvalifikovaný a vyškolený personál;

5.2.5. vést náležité a kontrolovatelné účetnictví v souladu s požadavky státní správy.

5.3. Jaká je úloha a povinnosti státních řídících institucí?

Nezávislé a věrohodné řízení v oblasti vody je nezbytné pro budování důvěry spotřebitelů v bezpečné a spolehlivé zásobování. (Tyto funkce nemusí být v kompetenci pouze jedné instituce; ke splnění těchto úloh je možné zřídit více institucí.)

Státní řídící instituce by měly:

5.3.1. vybudovat systém řízení, který bude zahrnovat zdravotní a bezpečnostní kritéria pro zásobování pitnou vodou založená na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a požadavcích spotřebitelů;

5.3.2. zajistit, aby proces tvorby kvalitativních a zdravotních kritérií byl transparentní a aby ta rozhodnutí, která jsou přijímána s ohledem na přijatelnou hladinu rizika, byla v plné míře zveřejněna;

5.3.3 vytvořit kontrolní systémy, pomocí nichž by bylo možné posoudit, zda zásobování vyhovuje požadovaným kritériím kvality pitné vody a plánům pro zajištění bezpečné pitné vody, a které by zajistily, aby výsledky testování kvality vody byly spolehlivé;

5.3.4. zajistit, aby o všech výsledcích kontrol a problémech byly podávány zprávy, a to

způsobem, jemuž porozumí všichni zúčastnění.

 

8 Termín „dodavatelé vody“ by měl být používán pro státní i soukromé dodavatele včetně místních správních úřadů.

 

5.4. Jaká je úloha a povinnosti spotřebitelů?

5.4.1. Úlohou a povinností spotřebitelů je provozovat a provádět údržbu vodovodních systémů v domech takovým způsobem, aby byla zachována dobrá kvalita vody. Mimo jiné to vyžaduje, aby spotřebitelé používali vhodné materiály9

5.4.2. byli dobrými občany v tom smyslu, že svým chováním budou minimalizovat možnost výskytu kontaminace zdrojů vody či snížení kvality či spolehlivosti dodávek vody.

5.5. Jaká je úloha a povinnosti všech zúčastněných stran?

5.5.1. Úlohou a povinností všech zúčastněných stran je sdělovat si formou otevřeného dialogu informace související s dosažením a udržováním potřebné kvality pitné vody.

6. Plány pro zajištění bezpečné pitné vody

Plán pro zajištění bezpečné pitné vody, tak jak jej popisují Doporučení WHO, je dokumentovaný plán (nebo několik plánů10), který identifikuje relevantní rizika od zdroje k spotřebiteli, stanovuje priority rizik a uvádí v účinnost určité nástroje k jejich zmírnění. Vyžaduje také procesy, které by měly prověřovat účinnost kontrolních systémů managementu a kvalitu produkované vody.

Účinnost plánů pro zajištění bezpečné pitné vody se opírá o 3 klíčové etapy:

6.1. Hodnocení rizik v rámci celého systému od zdroje až ke kohoutku spotřebitele.

6.2. Identifikace a sledování kontrolních bodů nejúčinnějších pro snížení zjištěných rizik.

6.3. Vytvoření efektivních kontrolních systémů managementu a provozních plánů, které by se zabývaly rutinními i neobvyklými provozními podmínkami. Musí být brána v úvahu možnost vzniku havarijních událostí a připravena opatření pro zvládnutí těchto událostí.

Významné je také hodnocení efektivnosti kontrolních systémů managementu, což zahrnuje nezbytné prvky:

6.4. Vypracování účinných opatření k hodnocení efektivnosti provedených řídících kroků a jejich začlenění do plánu;

6.5. Prověření řídících systémů nezávislou třetí stranou. Účelem tohoto prověření je získat důvěru, že tyto systémy jsou účinné. Bez ohledu na to, jak k tomuto prověření dojde, nemělo by vyvolávat konflikt s přímou odpovědností managementu dodavatelů vody a ostatních subjektů.

A dále:

6.6. Řídící systémy managementu by měly zahrnovat:

  definování povinností;

9 Systém, za něhož by měl být odpovědný spotřebitel, zahrnuje veškerou dopravu vody do domácnosti od místa, kde je předána dodavatelem či prodejcem.

10 Může to být jeden plán pro systém zásobování vodou nebo více integrovaných plánů, kde různí účastníci mají rozdílnou zodpovědnost (tj. může být jeden plán pro oblast čerpání vody a jiný pro systém její distribuce). Bez ohledu na to, jaký přístup je zde zvolen, je podstatné, aby bylo zřejmé, na koho se plán či plány vztahují, a aby byly jasně vymezené povinnosti, dokumentované způsoby práce; a školicí plán, který by měl zajistit, že všichni provozní a ostatní zaměstnanci budou disponovat příslušnými dovednostmi.

6.7. Řídící systémy managementu by měly být přizpůsobeny rozsahu a složitosti systému zásobování vodou. Pro menší systémy zásobování může být vhodný spíše předem připravený standardizovaný soubor nástrojů.

 

 

Tabulka 1. Plány pro zajištění bezpečné vody, jak je popisují Doporučení WHO

 

Následující text je výňatkem z Doporučení WHO pro kvalitu pitné vody (3. vydání) týkající se tvorby plánů pro zajištění bezpečné vody. Záměrem je, aby tato Charta a Doporučení WHO byly v souladu pokud jde o tyto plány a o vytváření a ověřování kritérií kvality vody (viz tabulka 2).

Hygienické cíle založené na hodnocení zdravotních rizik.

Systémové hodnocení mající za cíl určit, zda zásobování pitnou vodou (od zdroje přes úpravu až ke spotřebiteli) jako celek může dodávat vodu o kvalitě, jež vyhovuje zdravotně pojatým cílům.

Operativní monitorování řídících opatření v zásobování pitnou vodou, která mají zvláštní význam pro zajištění bezpečnosti pitné vody.

Plány managementu dokumentující plány hodnocení a monitorování systému a popisující kroky, které se provádějí v normálním provozu nebo při havarijní situaci, včetně modernizace a zdokonalování plánů, dokumentace a komunikace.

Systém nezávislého dozoru, který ověřuje, že výše zmíněné systémy pracují správně.

 

 

7. Prověřování kvality pitné vody

V souladu se zásadou klást větší důraz na identifikaci a management rizik od zdroje po kohoutek spotřebitele může být počet ukazatelů kvality vody obsažený v zákonných předpisech udržován na minimu. Tam, kde jsou však další ukazatele nezbytné, je třeba je nekompromisně stanovit a používat.

Testování konečného produktu by proto mělo být založeno na:

7.1. základním souboru ukazatelů přizpůsobeném místním potřebám;

7.2. vhodných indikátorových mikrobiologických a chemických ukazatelích tam, kde je to vědecky odůvodněné;

7.3. náležitých systémech monitorování a hlášení.

Používané ukazatele mohou být zařazeny do dvou souborů:

7.4. Ukazatele, které poskytují včasné varování před selháním řídícího plánu managementu a hlásí okamžité nebezpečí pro zdraví nebo vážné zhoršení kvality. Jsou to většinou operativní kontrolní ukazatele, jako je zákal, a měly by být doprovázeny operativními postupy, které by na jejich výsledky bezprostředně reagovaly.

7.5. Ukazatele, které se týkají chronických zdravotních účinků nebo jiných dlouhodobých účinků.

Dále:

7.6. Používání operativních kontrolních ukazatelů je klíčové pro to, aby techničtí pracovníci mohli monitorovat účinnost úpravy (např. zbytkový chlor pro monitorování dezinfekce a zákal pro monitorování účinnosti odstraňování částic).

7.7. Normy a jejich limitní hodnoty by měly být založeny na ochraně lidského zdraví a na přijatelnosti vody pro spotřebitele.

 

 

Tabulka 2. Stanovení a prověřování kritérií kvality pitné vody

 

V nových Doporučeních WHO pro kvalitu pitné vody je představen doporučený proces rozhodování o kritériích kvality pitné vody a způsobu jejich prověřování. Doporučení o požadovaném přístupu hovoří tak, jak je znázorněno v níže uvedeném schématu.

„Nezávadnost a bezpečnost pitné vody je zajištěna využitím plánu pro zajištění bezpečné vody, který zahrnuje monitorování účinnosti řídících opatření a používá k tomu přiměřeně zvolené determinanty. Kromě tohoto průběžného monitorování procesu výroby a distribuce je požadováno konečné prověření kvality vody.

Prověření kvality pitné vody se děje pomocí metod, procedur či testů, které doplňují postupy užívané pro operativní monitoring a zjišťují, zda je zásobování pitnou vodou v souladu se stanovenými cíli kvality vody nebo zda je třeba přehodnotit a modifikovat příslušný plán pro zajištění bezpečné vody.

Pokud jde o mikrobiální kvalitu vody, prověření bude pravděpodobně založeno na mikrobiologickém testování. Ve většině případů bude zahrnovat analýzu přítomnosti fekálních indikátorových mikroorganismů, avšak v některých případech může být nutné také přímé stanovení specifického patogenu. Prověření mikrobiální kvality pitné vody může provádět výrobce (dodavatel) vody, instituce pověřené dohledem nebo oba dva tyto subjekty.

Hodnocení přijatelnosti chemické kvality pitné vody počítá se srovnáváním výsledků analýzy kvality vody s doporučenými hodnotami.

Pokud jde o „přídatné látky“ v pitné vodě (tj. chemické látky vyluhované z materiálů a chemických přípravků užívaných při výrobě a distribuci pitné vody), důraz se klade především na přímou kontrolu kvality těchto produktů. Přijatelný obsah „přídatných látek“ v pitné vodě se zjišťuje testováním výrobků a chemických přípravků pro styk s pitnou vodou, při kterém se hodnotí vnos těchto látek do vody a bere se zároveň v úvahu jeho kolísání v čase, aby bylo možné provést porovnání se stanovenou limitní hodnotou.“

 

8. Závěr

Ve spojení s 3. vydáním Doporučení WHO pro kvalitu pitné vody poskytuje Bonnská charta komplexní přístup k aspektům požadovaným pro dodávky dobré a bezpečné pitné vody, která má důvěru spotřebitele.

Přístup k dobré a bezpečné pitné vodě by měl být právem každého člověka. I když se uznává, že ekonomické podmínky, občanské nepokoje, sucho a jiné okolnosti omezují schopnost společnosti dosáhnout tohoto cíle, přijetí cíle samo o sobě má zásadní význam.

Tato Charta ovšem překračuje meze pouhého přijetí; objasňuje prvky, jejichž zavádění je považováno za klíčové, má-li být dosaženo cíle. Místní podmínky zůstávají samozřejmě důležité a ovlivní podobu vytvářených institucí a ostatních kroků. Zaváží-li se však všechny strany, že budou zavádět prvky této Charty a že budou jednat v souladu s Doporučeními WHO, bude to znamenat významný přínos pro společenství zásobovaná vodou.

 

 

 

Nadcházející události
13.11.2018: Hotel Myslivna, Brno
VTZ 2018

« říjen 2018 »
Ne Po Út St Čt So
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930 31
 

Využívá software Plone - systém správy obsahu (CMS) s otevřeným zdrojovým kódem.
TOPlist