Na rozdíl od vodovodních přípojek byla situace v oblasti přípojek kanalizačních odjakživa podstatně horší. I historicky bylo vždy prioritní nejprve zásobování vodou a její distribuce před tím, co s použitou vodou dále. Také napojení vodovodní přípojky na vodovodní řad je podstatně složitější a náročnější na úroveň pracovníků, provádějících tyto práce, než v případě přípojek kanalizačních, kdy se do kanalizačních stok může „nabourat“ kdokoliv a bez jakýchkoliv zkušeností, neboť kanalizace nikoho „neprozradí“ gejzírem vody, výbuchem plynu či elektrickou ránou, jako u ostatních inženýrských sítí. Tento přístup k těmto naprosto rozlišným komoditám (byť v množině slova „voda“) byl dlouhá desetiletí zastáván i početnou částí vodohospodářské veřejnosti a to i v podnicích, provozujících vodovody a kanalizace. Z toho vyplývá i přístup k evidenci jednotlivých druhů přípojek. Zatímco na „vodě“ se výskyt nepovolených připojení počítal v jednotkách, u „kanálů“ se jednalo o stovky až tisíce případů, kdy se do stoky napojovaly přípojky, o kterých nikdo z pracovníků kanalizací neměl ani potuchy. Pro zjednodušení zde nebude rozebíráno řádné napojování odpadních vod z nemovitostí v oblastech s oddílným systémem odkanalizování, neboť to je téma na několik samostatných konferencí či seminářů.
V souvislosti s rozvojem monitorování a diagnostiky v oblasti kanalizací se za posledních cca 15 let dospělo k citelnému poznání stavu kanalizačních sítí u všech provozovatelů, kteří do ní věnovali nemalé finanční částky. Spolu s tím byla např. u společnosti BVK, a.s. odhaleny stovky případů, kdy majitelé nemovitostí slastně využívaly výhod napojení na stokovou síť města, aniž by cítili potřebu za služby, napojené s odvedením odpadních vod a jejich likvidací na ČOV cokoliv platit. Kromě již uvedeného přezíravého postoje ke kanalizacím to bylo dáno i tím, že pro výstavbu nových nemovitostí bylo potřeba na staveniště přivést vodu a to i ve formě tzv. „stavební vody“, která byla po zkolaudování převedena mezi normální vodovodní přípojky. Stavebník na zdroj vody vždy potřeboval součinnost s příslušným provozovatelem vodovodu a evidence vodovodních přípojek tím pádem byla samozřejmostí. U kanalizačních přípojek však jakákoliv systematická evidence scházela a stále schází, k čemuž nepochybně velkou měrou přispívá i nový stavební zákon.
Akciová společnost Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. provozuje vodovody a kanalizace nejen na území města Brna, ale i v některých přilehlých městech a obcích a v posledních několika rocích začal v rámci provozu Vírského oblastního vodovodu i proces přebírání obcí, mnohdy vzdálených desítky kilometrů od Brna. Spolu s tím od 1.1.2007 vstoupil do účinnosti nový zákon čís. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a obě tyto skutečnosti značně ztížily možnosti společnosti dozvědět se o realizaci zejména kanalizačních přípojek. V návaznosti na to potom dochází k situaci, že majitelé nemovitosti nejsou zpoplatněni za odvádění odpadních vod.
Ideální nebyla tato oblast ani v době účinnosti minulého stavebního zákona čís. 50/1976 Sb., přesto se do společností, provozující vodovody a kanalizace dostávaly informace o tom, že nová nemovitost (jakýchkoliv půdorysných rozměrů) byla zkolaudována. Přestože se vyskytovaly případy, že některé stavební úřady, zejména ty menší, přistupovaly ke kolaudacím poněkud svébytně, dařilo se je přesvědčit, že i kolaudace takových zdánlivých maličkostí, jako jsou kanalizační přípojky, jsou nezbytné s ohledem na možnost uzavření smlouvy podle § 8, zákona čís. 274/2001 Sb.„o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu“ s odběratelem ( byť v tomto případě svůj produkt dodává). To vše se ale v souvislosti se zákonem čís. 183/2006 Sb. změnilo. Jak už se v zákonodárné smršti Parlamentu ČR stalo zvykem, byť nový stavební zákon sledoval možnost zjednodušení průběhu stavebního řízení, s obsahem staré vaničky bylo vylito i spousta užitečných věcí. Vše se odvíjí již od § 104 stavebního zákona, týkajícího se možnosti stavebníka jednoduchou stavbu, či terénní úpravy pouze ohlásit, nikoliv žádat o povolení. Mezi jednoduché stavby byly zařazeny dle odst. (2), písmene a) stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím nebo dle písmena c) stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let. Podle písmena a) se jedná prakticky o 99% veškerých staveb rodinných domů a i když se u písm. c) uvádí, že stavby dočasné mohou být do tří let, všichni víme, jak je jednotka časovosti iluzorní, nehledě na možnost nekonečného prodlužování.
Dále, podle § 109 stavebního zákonu vyplývá, že provozovatel již není účastníkem stavebního řízení a pokud neuplatní připomínky či námitky během územního řízení, pak podle § 114, odst. (2) k nim stavební úřad nepřihlíží. To nejhorší z pohledu provozovatele vodovodu, ale zejména kanalizace, přináší Díl 2 Stavebního řádu v části, týkající se §§ 119-121, tj. užívání staveb, resp. i § 123 ohledně předčasného užívání stavby. Stavbu, nebo její ucelenou část, která byla ohlášena podle § 104, lze užívat na základě oznámení stavebního úřadu dle § 120. V tomto paragrafu je ovšem uvedeno jen to, kdy stavební úřad užívání stavby zakáže a to, že účastníkem řízení je pouze stavebník, z čehož vyplývá, že u těchto staveb, pokud stavební úřad nezjistí nesplnění podmínek ochrany života zdraví osob nebo zvířat anebo životního prostředí, nezbytné pro její užívání atd., nevydává stavebníkovi žádné rozhodnutí či povolení, které by mělo funkci kolaudačního rozhodnutí, na jehož základě by se provozovatel kanalizace dověděl, od kdy je nemovitost užívána a od kdy mu tedy vzniká právo na úplatu stočného, které podle § 8, odst. (11) nastává okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace.
Účelem tohoto příspěvku ovšem není hodnotit úroveň zákonných mantinelů, ale ukázat, jak se s výše popsanou situací snaží v rámci zachování legálního prostředí vypořádat pracovníci BVK, a.s.
V novém stavebním zákonu se v §§ 133 a 134 hovoří o kontrolních prohlídkách stavby, ale nikde se v nich neuvádí, jakým způsobem se svých práv mohou domoci majitelé či provozovatelé inženýrských sítí. O těch se hovoří pouze v § 161, ale to jenom v poloze, že tito jsou povinní vést evidenci svých zařízení a nejpozději do 30 dnů o nich sdělit údaje o podmínkách napojení, poloze a ochraně. V prostředí Brněnských vodáren a kanalizací, a.s. se podařilo prosadit podmínky napojení do Městských standard pro vodovodní i pro kanalizační zařízení a dále, že tyto jsou nedílnou součástí vyjádření útvaru vodohospodářského rozvoje ve fázi územního řízení k jednotlivým stavbám. Součástí těchto podmínek je v oblasti kanalizačních přípojek :
- kontrola napojení přípojky na stoku (vývrt, odbočka)
- kontrola položení přípojky před jejím zásypem
- kontrola správnosti rozdělení odpadních vod v nemovitosti v oblastech s oddílným systémem a jejich napojení na příslušnou kanalizaci.
Přestože se příslušní obvodoví technici spolu s revizními pracovníky snaží obsáhnout veškeré vypsané závěrečné kontrolní prohlídky staveb, které spadají pod ustanovení § 115, tj. vyžadují stavební povolení a ná-sledně je nutné vydání kolaudačního souhlasu dle § 122 stavebního zákona, většina staveb kanalizačních přípojek spadá pod ustanovení § 104, což znamená, že se situace stává čím dál víc nepřehlednou a nutnost vzniku evidence a následného vzniku databáze kanalizačních přípojek je nezbytná.
Prvotní myšlenky prosté evidence byla za součinnosti pracovníků čtyř sekcí a devíti útvarů BVK, a.s rozšířena natolik, že po jejím dokončení bude sloužit nejenom jako jednoduchý materiál, sloužící pro denní práci terénních pracovníků a specialisty kanalizační sekce, ale po provázání s GIS a po přidělení čísla smlouvy s odběratelem bude možnost využití veškerých údajů i v oblasti obchodního a smluvního oddělení, stejně jako na právním útvaru či ve statistice. Základní funkce ale přesto zůstává ta, že již při první návštěvě zákazníka bude pro danou přípojku založena „karta“, jejíž vyplňování bude závislé na postupu realizace, takže v každém okamžiku lze zjistit, v jaké fázi se přípojka nachází. Rozhodným datem pro fakturaci přípojky, která bude podléhat § 122 (vydání kolaudačního souhlasu) bude datum nabytí právní moci a přípojek spadajících pod § 104 (ohlášení) to bude datum poslední prohlídky pracovníka kanalizační sekce.
Tímto řešením by měly odpadnout problémy s dodatečnou dofakturací, kdy je možnost u fyzických osob účtovat stočné za tři roky zpět a u právnických osob až čtyři roky, což u obou typů může způsobit finanční problémy, s nutností dohadovat splátkový kalendář apod., nehledě na možnost, že příslušný subjekt je napojen na kanalizaci delší dobu a společnost tím, že nemá možnost fakturovat za delší období potom finančně ztrácí také. Současně s tím lze získat přehled o lokalitách nově vzniklých zástaveb, prováděných developerskými firmami, kteří se smluvně zavázeli nově vybudované kanalizace předat do majetku města s následným převedením k provozování BVK, a.s. I v tomto případě je sledován ekonomický přínos pro společnost a možnost lépe plánovat výnosovou část rozpočtu společnosti, stejně jako upozornit majitele kanalizace na neplnění závazků jejích kontrahentů.
Celý systém evidence samozřejmě předpokládá a vyžaduje součinnost všech zúčastněných složek společnosti, ale po jeho zavedení a zautomatizování činností s jeho udržováním, nepochybně přinese všem jeho uživatelům nepoměrně vyšší komfort v získání informací, nutných pro jejich práci. Následně je uveden materiál, vypracovaný Technickým útvarem kanalizační sekce (TÚKS), sloužící jako manuál pro úkoly útvarů při zajišťování podkladů k sestavení smlouvy pro zákazníka a další evidenci postupu výstavby kanalizační přípojky.
Materiál pro úkoly jednotlivých útvarů při evidování kanalizační přípojky:
Pracovníci přípojkového oddělení společnosti založí na sdíleném disku tabulku (viz Tab.1)), kde zaznamenají datum jejich jednotlivých vyjádření. Tabulka bude v průběhu realizace kanalizační přípojky doplňována a přístupem na sdílený disk bude operativně k nahlédnutí všem zúčastněným stranám k přehledu plnění jednotlivých kroků.
Státní správa ( Stavební úřad MČ) vydá stavební povolení.
Pošta – centrální protokol společnosti sekretariát ředitele sekce provoz kanalizační a na vědomí TÚKS
Kanalizační provoz ® obvodoví technici spis účast na vypsaných kontrolních jednáních, zejména posledním údaj do tabulky na sdíleném disku, se kterým může pracovat specialista sekce, revizní technik TÚKS, kanalizační provoz, právní útvar, přípojkové oddělení vizObr.1.
Orgán státní správy (stavební úřad) vydá tzv. kolaudační rozhodnutí prostřednictvím protokolu a sekretariátu kanalizační sekce specialista sekce TÚKS – přiděleno revizorům a na vědomí kanalizačnímu provozu – obvodovým technikům.
Specialista sekce vyznačí do jednotlivých kolonek tabulky u nemovitostí jestli hlavní řad (stoka) je provozován na základě smlouvy s majitelem a od kdy.
a) Na základě těchto údajů provedou revizní technici TÚKS do tabulky na sdíleném disku zanesení dat, které v nemovitostech zjistili, včetně doplňkových zdrojů, případně ploch pro odvádění dešťových vod a odečet hlavního vodoměru.
b) Připraví podklad pro smlouvu.
c) Připraví podklad pro dofakturaci ke dni odečtu hlavního vodoměru poté, co se kanalizace pro veřejnou potřebu dostala do smlouvy o provozování.
Pokud nebudou hlavní řady prostřednictvím zástupce majitele postoupeny do celků provozovaných společností, zajistí s ním specialista sekce kontakt a s právním útvarem aktualizaci těchto podkladů.
Způsob evidence bude narůstající ® okamžitá informace o počtu realizovaných kanalizačních přípojek od počátku roku, po čtvrtletí a měsících.
Helcelet Marek, Ing.
Vávra Jan, Ing.
Brněnské vodárny a kanalizace, a.s.
