V souvislosti s aktuálním vývojem legislativního procesu vodního zákona přinášíme dva poslední pozměňovací návrhy zákona o vodách. K původním devíti, které jsme zveřejnili v článku dne 21. dubna přibylo dalších šest dne 6. května 2020.
Novela vodního zákona je aktuálně zařazena k projednávání na 49. schůzi Poslanecké sněmovny ve druhém čtení pod sněmovním tiskem č. 556.
V části první v čl. I se novelizační bod č. 9 mění následovně:
- V § 12 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1) Vodoprávní úřad může z moci úřední povolení k nakládání s vodami změnit nebo zrušit
a) nevyužívá-li oprávněný vydaného povolení k nakládání s vodami nebo využívá-li jej pouze minimálně bez vážného důvodu po dobu delší než 2 roky; to neplatí v případě povolení podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 k odběru vody ze záložních zdrojů pro zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu,
b) byla-li oprávněnému, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, uložena povinnost připojit se na kanalizaci podle jiného právního předpisu8b),
c) dojde-li k významné změně podmínek rozhodných pro stanovení minimálního zůstatkového průtoku (§ 36) nebo minimální hladiny podzemních vod (§ 37),
d) dojde-li při výkonu povolení k nakládání s vodami k závažnému nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo stanovených na jeho základě, popřípadě k poškozování práv jiných, nebo
e) dojde-li ke změně právních předpisů stanovujících ukazatele přípustného znečištění vod a jejich hodnoty (§ 38 odst. 10).
(2) Vodoprávní úřad povolení k nakládání s vodami postupem podle odstavce 1 písm. c) nezruší ani nezmění, pokud by újma vzniklá oprávněnému zrušením nebo změnou povolení byla ve zjevném nepoměru k přínosům, které by zrušením nebo změnou povolení vznikly jiné osobě nebo veřejnému zájmu nebo pokud oprávněný prokazatelně realizuje opatření nezbytná k účinnému hospodaření s vodou nebo proti nedostatku vody.“
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
Odůvodnění:
Navrhované změny směřují k ke skutečnosti, že navrhovaná novelizace zákona o vodách směřuje k boji se suchem přírodním jevem způsobeným deficitem srážek. Tento jev se samozřejmě může projevit nedostatkem vody v souvislosti s užíváním vodních zdrojů ve vyšší míře, než umožňuje jejich přirozená obnovitelnost. Nedostatek vody však může vzniknout nejen v důsledku jejího plýtvání či nehospodárného využívání. Jedním ze zdrojů úniku vody mohou ale být také různé poruchy na vodoměrných soustavách (vnitřních vodovodech) jednotlivých odběratelů, ať už jsou tyto poruchy způsobeny úmyslně (neuzavření vodovodního kohoutu) či z nedbalostí (poruchový stav vodovodní instalace).
Oprávněný z povolení k nakládání s vodami by přitom neměl být postihován změnou nebo dokonce zrušením povolení k nakládání s vodami v případech, kdy na svoje náklady realizuje opatření, která by měla přispět k efektivnějšímu hospodaření s vodou nebo bránit nedostatku vody. Jedním z typických opatření tohoto druhu jsou například opakované využívání již použité vody (recyklační cykly), opatření bránícím únikům vody z vodovodní nebo kanalizační sítě nebo opatření k zadržování a využití dešťových vod. Je nutné si uvědomit, že jedním z typů povolení k nakládání s vodami je povolení k odběru povrchové nebo pitné vody, přičemž rozsah tohoto povolení, včetně odběrových limitů, má přímý vliv na zásobování obyvatelstva pitnou vodou, které patří mezi hlavní úkoly obcí. Nelze přitom taková povolení zcela zrušit, respektive ponechat rozhodnutí o jejich zrušení na vodoprávních úřadech bez jakýchkoliv limitů. Naopak, v případě, že takové limity budou nastaveny tak, aby aktivně nutily oprávněné k realizaci opatření přispívajících k boji se suchem a nedostatkem vody, půjde o vzájemně prospěšnou situaci.
V části první v čl. I se za novelizační bod č. 28 vkládá nový novelizační bod č. 29, který zní:
- V § 38 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) S vyčištěnou odpadní vodou lze na základě povolení vodoprávního úřadu, v souladu s prováděcím právním předpisem ke stanovení způsobů nakládání s vyčištěnými odpadními vodami, který je přílohou § 38 zákona č. 254/2001 Sb., nakládat ve smyslu dalšího využití. Prováděcí právní předpis definuje oblasti opětovného využití vody, požadovanou kvalitu suroviny pro opětovné využití vody a vhodné postupy k dosažení požadované kvality. Možností opětovného využití je nadále i vypouštění vyčištěné odpadní vody.“
Ostatní odstavce se přečíslují.
2. V § 38 odst. 6 zní (původně pak odstavec 5):
„(6) Zneškodňováním odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo akumulace s jejich následným odvozem na čistírnu odpadních vod podle odstavce 8 nebo jejich opětovné využití za dodržení přípustných hodnot ukazatelů znečištění odpadních vod podle prováděcího právního předpisu ke stanovení způsobů nakládání s vyčištěnými odpadními vodami. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních nebo používá vyčištěnou odpadní vodu, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění nebo povolení k opětovnému využití. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod, kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství, může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.“
Ostatní novelizační body se pak přečíslují.
Odůvodnění:
Současná česká legislativa neumožňuje jiný způsob opětovného využití vyčištěné odpadní vody než její vypouštění do recipientu podle znění § 38 zákona č. 254/2001 Sb., popřípadě podle odstavce 1 § 38, může být voda využita pro vlastní potřebu v místě produkce. Možnosti opětovného využití vody jsou však mnohem širší a vodu lze účelně využívat k jiným aplikacím než doplnění povrchových vod, kterými vypouštění do recipientu je.
Účelem prováděcího právního předpisu bude upravit možnosti nakládání s vyčištěnými odpadními vodami v rámci úpravy § 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (dále vodní zákon) a stanovit oblasti opětovného využití vody, kvalitu v těchto oblastech požadovanou a vhodné postupy k dosažení definované kvality, v souladu s ochranou životního prostředí a zdraví obyvatelstva.
