Oborem vodovodů a kanalizací hýbou v médiích v posledních letech zejména dvě témata – stálým tématem je výše ceny pro vodné a stočné. V posledních letech se k němu přidalo téma zisků zahraničních koncernů, podnikajících v oboru vodovodů a kanalizací. Téma, kterému se věnují lokální i celoplošná média, bohužel povětšinou způsobem hledání senzací, bez elementárních znalostí problematiky fungování různých modelů provozování veřejných vodovodů a kanalizací, natož legislativního prostředí, které je vymezeno zejména zákonem č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (dále jen ZoVaK). Tím, kdo na rozdíl od médií nutně potřebuje být odborně na výši, jsou vlastníci vodohospodářské infrastruktury a jejich odborní zástupci.
Role Ministerstva zemědělství v regulaci oboru vodovodů a kanalizací
O kontrolu dodržování ZoVaK na straně těchto vlastníků dbá stále důsledněji Ministerstvo zemědělství (dále jen MZe). Novým institutem, vzniklým jako nezávislý koordinační subjekt pro obor vodovodů a kanalizací na základě usnesení vlády č. 86 ze dne 9. února 2015, se stal Výbor pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací. Ve vztahu k Evropské komisi reprezentuje Výbor pozici národního regulátora oboru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Předseda, místopředseda a tajemník Výboru a jejich náhradníci jsou jmenováni z řad pracovníků úseku vodního hospodářství MZe.
Zároveň vznikl na MZe v rámci sekce vodního hospodářství nový odbor dozoru a regulace vodárenství. V rámci tohoto odboru pracují dvě oddělení. Oddělení analytické a benchmarkingu je pověřeno mimo jiné zpracováváním a vyhodnocováním benchmarkingu (porovnávání) vodárenských subjektů ať už provozních, vlastnických nebo smíšených. Oddělení stížností, kontroly a regulace, vykonává mimo jiné kontroly dodržování povinností dle ZoVaK.
Benchmarking
Velice zajímavé jsou informace a závěry uvedené v prvním benchmarkingovém materiálu, v rámci kterého byla v roce 2016 vyhodnocována data za rok 2015. V souladu s Metodikou benchmarkingu realizovalo MZe dva benchmarkingové projekty: Benchmarking vlastnických subjektů 2015 a Benchmarking provozovatelských subjektů 2015. Rád bych upozornil na některé informace z porovnávání vlastnických subjektů. Ve SWOT analýze, posuzující silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby se v části slabé stránky uvádí:
- Vysoký stupeň atomizace trhu (více než 6 400 vlastníků, více než 2 700 provozovatelů). Není možné, aby regulace trhu a požadavky státu na fungování sektoru byly státem řízené až na úroveň investičních akcí v jednotlivých krajích.
- Slabá vyjednávací pozice vlastníka vůči provozovateli zapříčiněná nedostatečnou znalostí práv a povinností vlastníka vodárenského infrastrukturního majetku (VIM)
- Nedodržování právních předpisů ze strany vlastníků a provozovatelů (zákon cenách, vyhláška č. 428/2001 Sb., zákon o vodovodech a kanalizacích, koncesní zákon č. 139/2006 Sb. platný 1. 1. 2014 – 30. 9. 2016)
- Dotace ceny vlastníkem přes položku kalkulační zisk – trend u komunálních vlastníků – spotřebitel nemá informaci o skutečné ceně produktů a zamezuje se dosažení samofinancovatelnosti sektoru
- Nedostatek znalostí a zkušenosti vlastníků jako investora VIM (efektivní investování finančních prostředků do VIM z pohledu životního cyklu majetku)
Ve vyhodnocení závěrů SWOT analýzy a návrzích dalšího postupu materiál MZe dále uvádí mimo jiné:
- Regulace měla být zaměřena na dosažení stavu, kdy se do kalkulace ceny pro vodné a pro stočné budou započítávat všechny skutečné náklady (§35a, odst. 7, vyhlášky č. 428/2001 Sb.) a příslušná část prostředků na obnovu VIM tak, aby konečný odběratel znal a hradil skutečnou cenu těchto služeb
- Nutnost řešení dotování cen v podobě, že buď minimálně část prostředků na obnovu infrastruktury není tvořena v cenách pro vodné a stočné, případně cena negeneruje dostatečné prostředky na obnovu a dochází ke zhoršování stavu infrastrukturního majetku a vytváření dluhu pro příští generace
- Nedílnou součástí regulační činnosti je vzdělávání a osvěta dotčených subjektů. Osvěta by měla být zaměřena zejména na oblast způsobu vypracování PFO VIM a jeho vyplňování do Porovnání všech položek výpočtu cen pro vodné a pro stočné. Je naprosto nezbytné definovat metodiku zpracování a používání PFO tak, aby bylo ze zákona povinné vyplňovat PFO dle reálných potřeb obnovy, kalkulovat prostředky financování obnovy do ceny pro vodné a stočné, a tak PFO používat jako investiční nástroj
- Aby bylo zabezpečeno prodloužení životnosti VIM, je třeba se dále zaměřit na kontrolu plnění PFO a realizaci plánovaných opatření (tj. oprav s charakterem obnovy, technického zhodnocení starého VIM a nových investic) a stanovení jasných pravidel pro použití finančních prostředků vybraných za účelem obnovy (zvláštní bankovní účet). Rovněž je důležité kontrolovat, jakým způsobem je s těmito financemi nakládáno.
- Uspořádání informační a vzdělávací kampaně (zejména na úrovni obcí), v rámci které by byla ujasněna obsahová náplň údajů, které mají subjekty regulace odevzdávat. Při té příležitosti by mohla vzniknout platforma, kde by byly subjekty regulace informovány o problémech sektoru a byla jim blíže vysvětlena potřeba obnovy VIM. Zároveň by docházelo ke zpětné vazbě, která je jednou z podmínek úspěšné regulace. Takto vzniklá platforma by umožnila všem zainteresovaným stranám zúčastnit se procesu tvorby regulace.
Kontrola MZe na plnění povinností vlastníka vodovodu a kanalizace pro veřejnou potřebu ve smyslu příslušných ustanovení ZoVaK
MZe vykonává vrchní dozor nad dodržováním ustanovení ZoVaK. Kontrola probíhá dle pravidel Zákona č.255/2012 Sb. o kontrole (kontrolní řád) a je zahájena oznámením o zahájení kontroly. Hlavní body předmětu kontroly jsou vyjmenovány v oznámení a je pro každý kontrolovaný subjekt vhodné si plnění zákonných povinností projít. Vzhledem k tomu, že v naší společnosti proběhne kontrola v tomto konferenčním týdnu, pojďme se na základní body kontroly podívat blíže s krátkým komentářem v pořadí, v jakém jsou uvedeny v oznámení o kontrole. V případě naší společnosti jde o kontrolu vlastníka v oddílném modelu provozování.
Smlouva o provozování vodovodů a kanalizací podle § 8 odst. 2
Základní dokument rozdělení práv a povinností mezi vlastníka infrastruktury a provozovatele v oddílném modelu. Vlastník přenechává, za podmínek a ve stanovených termínech Provozovateli do provozování VIM v souladu se ZoVaK a smlouvou, právo vybírat od Odběratelů Vodné a Stočné. Provozovatel je povinen platit Vlastníkovi za užívání VIM Nájemné. Účelem Smlouvy je sjednání věcných, obchodních a provozně technických podmínek při provozování Vodohospodářského majetku Vlastníka. Pro vlastníky VIM existují dnes dva doporučené dokumenty se vzory obsahu provozovatelských smluv. Pro dotovaný VIM z prostředků Operačního programu Životní prostředí zveřejňuje SFŽP na svých stránkách (http://www.opzp.cz/podporovane-oblasti/) „Vzorová smluvní ujednání“. Pro ostatní vlastnické subjekty schválil Výbor pro koordinaci regulace materiál pod názvem „Doporučené obsahové náležitosti provozní smlouvy“. Tento materiál je zveřejněn na stánkách MZe v sekci věnované Výboru pro koordinaci regulace.
Při praktické přípravě na kontrolu dozorového orgánu je vhodné zkontrolovat nejen existenci smlouvy, ale zejména udržování její aktuálnosti formou dodatků či jiných relevantních ujednání smluvních stran, obsahujících podstatné aktualizace specifikace pronajatého majetku, specifikace výše nájemného, vyhodnocování výkonových ukazatelů kvality provozování a předávání informací mezi vlastníkem a provozovatelem.
Dohody s vlastníky provozně souvisejících vodovodů a kanalizací podle § 8 odst. 3
„Vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, upraví svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovodu nebo kanalizace.“ Vodítkem pro kontrolu obsahu Dohody může být vzorová dohoda, zveřejněná v rámci materiálu SOVAK INFO na stránkách www.vakinfo.cz. Dohoda byla zveřejněna v SOVAKinfo č.03/2014. Vlastníci musí mezi sebou dojednat nejen podmínky předávky vody pitné či odpadní co do kvality, množství, zajištění funkčnosti, vzájemné informovanosti, ale také kalkulaci ceny vody předané pitné nebo odpadní. Cena vody předané by měla zohledňovat náklady na nákup nebo výrobu (úpravu) vody pitné a poměrné náklady na provoz a obnovu infrastruktury v transportní oblasti.
Kalkulace ceny pro vodné a stočné
Strukturu kalkulace předepisuje Příloha č. 19 k Vyhlášce č. 428/2001 Sb. (dále jen Vyhláška) Příloha 19.a stejné vyhlášky pak předepisuje Členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky při výpočtu ceny pro vodné stočné. Příloha č.20 pak obsahuje předpis pro Porovnání všech položek výpočtu (kalkulace) cen pro vodné a stočné za kalendářní rok a dosažené skutečnosti v témže roce. V rámci kontroly by měl každý vlastník umět prokázat, že toto Porovnání bylo nejen zpracováno, ale v souladu s § 36 odst. 5, nejpozději do 30.4 kalendářního roku zveřejněno. Vykázaný rozdíl mezi kalkulovanými položkami a skutečností vyšší než 5% musí být zdůvodněn. Povinnost zveřejnit informace se považuje za splněnou okamžikem předání údajů obecnímu úřadu obce, které se týká. Obec informace zveřejní na úřední desce obecního úřadu bezodkladně po předání těchto údajů, nejpozději však do 2 dnů, na dobu nejméně 30 kalendářních dnů. Porovnání je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, povinen zaslat ve stejném termínu a v elektronické podobě a ve stanovené formě MZe. Na tomto místě si dovoluji upozornit na novelu Vyhlášky, kdy od 1.9.2018 vstupuje v platnost nový § 35b, který říká: „Do kalkulace cen pro vodné a stočné se zahrnují prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací řádků 8 a 16 tabulky plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.“ Nová podoba Tabulky plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací (dále jen PFO), která je součástí přílohy č.18 Vyhlášky, vstupuje v platnost od 1.1.2020. Od stejného data je Příloha č.20 Vyhlášky (Porovnání všech položek …) doplněna o nové samostatné Tabulky č.4 a č.5 věnované podrobnějším informacím o tvorbě a čerpání prostředků na obnovu VIM.
Kanalizační řády
Z § 14 ZoVaK plyne, že kanalizační řád stanoví nejvyšší přípustnou míru znečistění odpadních vod vypouštěných do kanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné množství těchto vod a další podmínky jejího provozu. Kanalizační řád je vlastník kanalizace povinen předložit před podáním žádosti o vydání kolaudačního souhlasu pro stavbu kanalizace vodoprávnímu úřadu ke schválení. Kanalizační řád schvaluje rozhodnutím vodoprávní úřad. Náležitosti kanalizačního řádu jsou předepsány v § 24 Vyhlášky.
Dodržování ustanovení § 8 odst. 5 (úhrada materiálu odbočení přípojek)
ZoVaK v tomto odstavci mimo jiné uvádí: „…Náklady na realizaci vodovodní přípojky na vodovod nebo kanalizační přípojky na kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník vodovodu nebo kanalizace.“ Povinnost vlastníka hradit materiál na odbočení je dána od 1.1.2014. Toto ustanovení dosud ne zcela proniklo do všech koutů naší republiky a tak dozorový orgán kontroluje mimo jiné daňové doklady, kterými je možné prokázat, že výše zmíněný materiál nehradil vlastník přípojky.
Plán financování obnovy podle § 8 odst. 11
PFO byli vlastníci VIM povinni dle ZoVaK zpracovat poprvé v roce 2008 a to na roky 2009 – 2018. Přesnou podobu předepisuje § 13 a Příloha č.18 Vyhlášky. Novela Vyhlášky, která vstoupila v platnost od 1.1.2018 podrobněji rozpracovává podobu PFO a požadavky na jeho zpracování. Obsahem PFO je vymezení infrastrukturního majetku v členění podle vybraných údajů majetkové evidence v reprodukční pořizovací ceně, vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v procentech opotřebení, uvedení teoretické doby akumulace finančních prostředků, roční potřeba finančních prostředků a její krytí a doklady o čerpání vytvořených finančních prostředků včetně faktur nebo jejich kopií. Aktuálně platné znění Vyhlášky dále specifikuje, že aktualizace PFO se provádí v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce, kdy došlo ke změně hodnoty majetku vlastníka podle vybraných údajů majetkové evidence o více než 10 % hodnoty majetku uvedené v plánu financování obnovy, nejdéle však do 10 let od jeho zpracování, popřípadě od jeho poslední aktualizace. Každá provedená aktualizace je součástí původního plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací. A dále: PFO musí být zpracován tak, aby sloužil k vytváření rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Přehled o tvorbě a čerpání prostředků na obnovu, zpracovaný podle tabulky č. 4 v příloze č. 20 k této vyhlášce, ve vazbě na plán financování obnovy vodovodů a kanalizací v jednotlivých letech se dokládá v rámci porovnání podle § 36 odst. 5 ZoVaK.
Tímto dochází k jednoznačné provázanosti PFO a kalkulace cen pro vodné a stočné a jejich porovnání se skutečností. Jde o přirozený tlak na vlastníky VIM, mít přehled a umět prokázat tvorbu a použití finančních zdrojů pro obnovu VIM. Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že formulace popisu jednotlivých položek tabulky PFO umožňuje dostatečný prostor pro individuální přístup každého vlastníka – Vlastník si podle vlastního uvážení, popřípadě metodiky stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence, teoretická doba akumulace prostředků v počtu roků je pouze doporučená a, zejména při znalosti kvality materiálů vodovodů a kanalizací zejména z let 1950 – 1990, dostatečně velkorysá.
Povinností vlastníka je zpracování nejen vlastní tabulky, ale též komentáře s popisem postupu při zpracování, včetně použitého způsobu vyhodnocení stavu tohoto majetku, odůvodnění výše položek finančních prostředků získaných z vodného a stočného a ostatních ve vazbě na sociální, environmentální a ekonomické důsledky. Součástí kontrole předkládaného PFO musí být též doklad o schválení PFO statutárním orgánem vlastníka a doklady k vlastní realizaci PFO v jednotlivých letech. U menších vlastníků VIM, kde neprobíhá průběžná obnova, je nutné nezapomenout na § 8 odst. 1 ZoVaK – vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely. I pokud neprobíhá každoroční postupná obnova majetku v menší lokalitě, musí umět vlastník prokázat, že v ceně pro vodné a stočné vytváří dostatek prostředků (rezervu) na budoucí obnovu a nakládání s touto rezervou.
Budoucnost výzvou pro vlastníky VIM i stát
Smyslem mého příspěvku není jen připravit vlastníky VIM na nejdůležitější zákonné povinnosti, jejichž plnění je nutné prokázat při kontrole dozorového orgánu. Rád bych, aby byl tento krátký příspěvek podnětem k zamyšlení zejména pro ty vlastníky, jejichž infrastrukturní majetek je menšího rozsahu a tlak na plnění mnohých povinností dosud nebyl ze strany ať už státu nebo kompetentních orgánů státní správy příliš velký. Je potřeba si uvědomit, že zákonné povinnosti nejsou samoúčelné, tvoří kontrolní mechanismy pro dohled nad tím, zda vlastníci VIM k němu přistupují s péčí řádného hospodáře. Hospodáře, který umí zabezpečit kvalitně aktuální bezproblémové dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod. Hospodáře, který se chová zodpovědně i k budoucím generacím a nezanechává jim skrytý dluh v podobě podfinancovaného majetku.
Pokud vlastník VIM přenese povinnosti plynoucí ze ZoVaK uzavřenou smlouvou na provozovatele, musí být profesně silný, aby byl schopen dohlížet na činnosti provozovatele a plnění provozní smlouvy. Zároveň je vlastník VIM jediný, kdo by měl rozhodovat o koncepčních otázkách rozvoje svého majetku. Pro vlastníky zejména z řad menších obcí, kteří si sami VIM provozují, pouze za pomoci odborného zástupce, je současné zintenzivnění kontrol dozorových orgánů příležitostí zhodnotit stav majetku a úroveň péče o něj a udělat si představu o nastavení cílového stavu úrovně vodohospodářských služeb pro své občany – odběratele.
V neposlední řadě mi nezbývá než doufat, že regulace našeho oboru vodovodů a kanalizací ze strany státu bude postupovat ve prospěch konečných odběratelů, kteří by měli dostat kvalitní službu dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod za co nejlepších ekonomických podmínek. Voda je přírodní bohatství. Zdroj, jehož dostupnost a náklady na úpravu a transport k odběratelům se v jednotlivých lokalitách liší. Konkurenční prostředí privátních provozovatelů, bez ohledu na to, zda se společníky ze zahraničí nebo z České republiky, umožňuje municipálním vlastníkům svobodnou volbu mezi vlastním provozováním a svěřením provozování VIM externímu odbornému subjektu. Srovnávání výkonnosti a kvality jednotlivých provozovatelů, ale také vlastníků VIM ze strany státu je jedním z vhodných nástrojů regulace našeho oboru. Věřme, že budou ze strany státu vytvořeny podmínky pro snížení roztříštěnosti vlastnických a provozovatelských subjektů. Stát by měl umět nastavit takové mantinely a zároveň podmínky, aby nebyl nucen tolerovat tak obrovské množství nedodržování plnění zákonných povinností plynoucích ze ZoVaK jako je otmu v současnosti. Takový stav je dlouhodobě neudržitelný a nevedl by k cíli zodpovědného přístupu k vodohospodářskému majetku bez ohledu na velikost zásobované lokality.
Autor: Ing. Milan Míka
Sborník referátů konference VAKINFO 2018, Obnova vodohospodářské infrastruktury
© Medim, spol. s r.o., 2018
