Strategie vodního hospodářství MZe do roku 2030

vakinfocz

Strategie vodního hospodářství MZe navazuje na vizi uvedenou v předchozích koncepčních dokumentech: „Vytvářet podmínky pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím ČR tak, aby byly sladěny požadavky na užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a zároveň s realizací opatření na snížení škodlivých účinků vod vyvolaných hydrologickými extrémy – povodněmi a suchem“.

Zpracování Strategie s využitím předchozích koncepcí vodního hospodářství MZe, které byly jako střednědobé postupně přijaty pro léta 2000 – 2004; 2004 – 2010 a 2010 – 2015, reaguje na skutečnost, že disponibilní zdroje vody v ČR patří k nejnižším při přepočtu na jednoho obyvatele, což vyplývá z přehledu situace členských států EU, která byla publikována na 5. Světovém fóru o vodě v Istanbulu v r. 2009 (viz obr.).

Obr. 3 Disponibilní zdroje v různých zemích Zdroj: EEA – Istanbul, 2009

Tato situace se však, s ohledem na očekávaný vývoj klimatu, mění a hydrologické extrémy (povodně, sucha) s následnými negativními důsledky se začaly vyskytovat od roku 1997 častěji. Území ČR zasáhlo devět významných až katastrofických povodní (ztráta 135 lidských životů a škody ve výši cca 190 mld. Kč) a také tři výrazná sucha (2003, 2012 a 2015).

Z uvedených důvodů zabezpečení udržitelných vodních zdrojů, ochrana proti škodlivým účinkům vod, zajištění služeb v oblasti vodovodů a kanalizací stejně jako naplňování požadavky „acquis communautaire“, vytvářejí hlavní rámec pro vymezení cílů, které tato Strategie bude definovat, a následně budou prakticky naplňovány.

Kromě zmíněných koncepcí vodohospodářské politiky MZe jsou pro následující období platné další strategické dokumenty, především Strategie prevence před povodněmi pro území ČR (přijata vládou v roce 2000). Aktualizaci této obecně platné strategie přináší soubor úkolů Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v ČR s využitím technických a přírodě blízkých opatření (schválena usnesením vlády ČR v roce 2010).

Významný koncepční dlouhodobý dokument představoval Plán hlavních povodí ČR (dále jen „PHP“, schválen vládou v roce 2007, platný do 22. 12. 2015), který se stal základem pro přípravu I. etapy plánování v oblasti vod podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále jen „Rámcová směrnice o vodách“).

Ve druhé etapě plánování v oblasti vod je PHP nahrazen Národními plány povodí (dále jen „NPP“). Plány ve druhé plánovací etapě byly pořízeny ve třech úrovních – pro mezinárodní oblasti povodí (dále jen Mezinárodní plány povodí –„MPP“), pro části mezinárodních oblastí povodí na území ČR (dále jen Národní plány povodí – „NPP“) a plány pro dílčí povodí (dále jen Plány dílčích povodí – „PDP“). Souběžně byly zpracovávány také plány pro zvládání povodňových rizik (dále jen „PpZPR“) podle požadavků směrnice Evropského parlamentu 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (dále jen „Povodňová směrnice“). Oba typy plánů byly vládou ČR schváleny k datu 21. 12. 2015 a jsou koncepcemi vodního hospodářství platnými pro období 2016-2021.

V návaznosti na pozorované klimatické změny, na další vývoj klimatu a předpokládané dopady bylo nutné se zabývat adaptačními opatřeními. Vláda ČR schválila klíčový dokument Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (tzv. „Adaptační strategii ČR“, přijatou usnesením vlády č. 861 v říjnu 2015). Navazujícím materiálem je příprava Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu (dále jen „NAP“), jehož pořízení se předpokládá do roku 2016.

S probíhající změnou klimatu vznikají i strategické dokumenty řešící problematiku sucha. Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod (Generel LAPV) byl zpracován v návaznosti na předchozí dlouhodobé územní hájení výhledových vodních nádrží (vydán v roce 2011). Ze strany MZe byl připraven návrh revize Generelu LAPV k dalšímu projednání. Do 30. června 2017 ve spolupráci s MŽP bude zpracován a vládě ČR předložen návrh Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR s využitím realizovaných opatření podle usnesení vlády ČR č. 620 z července 2015, kterým vláda schválila materiál “Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody“ předložený ministry zemědělství a životního prostředí jako výstup z Meziresortní komise voda-sucho.

Dopady sucha, jako v současné době těžko pojistitelného rizika s významným vlivem na podnikání zemědělských podnikatelů, budou řešeny také prostřednictvím fondu těžko pojistitelných rizik, který připravuje PGRLF. Tento způsob řešení je primárně založen na spolupráci mezi zemědělskými podnikateli a státem. Má zabezpečit systémový a dlouhodobě garantovaný přístup k řešení ekonomických dopadů škod vzniklých v důsledku působení nepříznivých klimatických jevů.

Základními právními normami pro vodní hospodářství jsou zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a je proveden 35 prováděcími právními předpisy a zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) a je proveden jedním prováděcím právním předpisem (vyhláškou č. 428/2001 Sb.).

Stav sektoru vodního hospodářství

Mezi nejdůležitější úkoly vodního hospodářství patří zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou, zásobování vodou průmyslu (zejména energetického) a zemědělství, zabezpečení vodních zdrojů, zvýšení bezpečnosti vodních děl (zejména rybníků a přehrad) a zmírnění následků extrémních jevů počasí, jako jsou povodně a sucho.

Dlouhodobý program Prevence před povodněmi pokračoval v období 2014–2019 již III. etapou orientovanou na zvýšení retence vody v krajině a zadržení vody v povodích. Předpoklad čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu je 4 650 mil. Kč. Ze zkušenosti s předchozími programy lze předpokládat navýšení těchto prostředků v průběhu trvání programu.

Do roku 2016 je administrován program Podpora konkurenceschopnosti agropotravinářského komplexu – závlahy, jehož cílem je snížení potřeby vody na závlahy i energetické náročnosti závlah.

MZe rovněž administruje program Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku, který je formou podprogramů otevírán po každé velké povodni. Pokračují investiční podpory z národních finančních zdrojů i fondů ES pro rozvoj vodohospodářské infrastruktury vodovodů a kanalizací s akcentem na malé obce a města.

Základní koncepce optimálního rozvoje je stanovena Plány rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVKÚK), aktuální potřeby a nároky jsou začleněny do aktualizací plánů povodí. Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu dosáhl v roce 2014 94,2 % z celkového počtu obyvatel. Kvalita pitné vody splňuje stanovené standardy a také monitorovací systém Státního zdravotního ústavu svědčí o minimálním překročení hygienických limitů.

Horší je ovšem situace u malých a individuálních vodárenských zdrojů (studny), kde frekvence překročení standardů je podstatně vyšší. Z hlediska efektivity vynakládaných finančních prostředků (investičních dotací), ale i provozních nákladů hrazených uživateli, se preferuje připojování malých aglomerací na velké vodárenské systémy, které mají vyšší míru zabezpečenosti z hlediska kvality i vydatnosti zdroje.

Připojení obyvatel na kanalizaci pro veřejnou potřebu přispívá k omezení zátěže životního prostředí splaškovými vodami a intenzifikací stávajících ČOV se dosahuje plnění zpřísněných emisních limitů pro sloučeniny fosforu a dusíku.

Zajištění udržitelného rozvoje v sektoru vodovodů a kanalizací souvisí s problematikou regulace oboru vodovodů a kanalizací. Vláda přijala Návrh koncepčního řešení regulace ve vodárenství a v rámci jeho naplňování byl příkazem č. 7/2015 ministra zemědělství ČR zřízen v úseku vodního hospodářství MZe nový Odbor dozoru a regulace vodárenství a dále vznikl Výbor pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací.

MZe rovněž podpoří údržbu zanedbaných koryt drobných vodních toků, břehů, rovněž malých vodních nádrží, které byly po zrušení ZVHS převedeny na státní podniky Povodí a Lesy ČR. Péče o vodní toky a nádrže bude prováděna s důrazem na zlepšování hydromorfologického a ekologického stavu vodních toků v souladu s Rámcovou směrnicí o vodách a Plány povodí.

S ohledem na negativní následky sucha primárně pro zemědělství je v případě potřeby možné aktivovat vládou schválený program PGRLF – Podpora ve formě úročených půjček. V rámci uvedeného programu podpory je možné poskytnout finanční prostředky na obnovu provozu podniků zemědělských prvovýrobců a zpracovatelů zemědělské produkce, kterým byla způsobena škoda na neinvestičním majetku povodní, záplavou či přívalovým deštěm.

V souladu s principy EU je uplatňována zásada „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“. Přehled výnosů z aplikace těchto zásad přináší následující tabulka. Obsahuje také informaci o subjektech, které výnosy získávají a využívají. Je zřejmé, že nejvyšší částku představují vodohospodářské služby z oblasti VaK (tedy platby obyvatel za vodné a stočné). Uvedené výnosy pokrývají provozní náklady, na financování obnovy jde pouze malá část (cca 5-7 mld. Kč), a proto je uzákoněna povinnost zpracovávat finanční plány obnovy s cílem zajistit udržitelnost infrastruktury.

Příjmy PříjemciVíceletý průměr [Kč/rok]
Poplatky za odběry podzemní vody SFŽP 50 %, kraje 50 % 744 000 000 Kč
Platby za odběry povrchové vody státní podniky Povodí
(věcně usměrňované ceny) 		2 730 000 000 Kč
Platby za vodohospodářské služby v oboru VaK Příjmy privátních subjektů – VaK
(věcně usměrňované ceny) 		26 128 000 000 Kč
Poplatky za znečišťování povrchových vod SFŽP 214 000 000 Kč
Příjmy za různé aktivity a služby prováděné stáním po Povodí
(MVE, smluvní laboratorní činnosti apod.) 		státní podniky Povodí 908 000 000 Kč
Celkem 30 754 000 000 Kč

Významný pro vodní hospodářství je proces plánování v oblasti vod, jako soustavná koncepční činnost garantovaná státem. Cílem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy v ochraně vod podle požadavků Rámcové směrnice o vodách a dosáhnout dobrého stavu vod pro udržitelné užívání vodních zdrojů. Proces plánování v oblasti vod je zajišťován MZe a MŽP (v rámci sdílených kompetencí) a za přímé spolupráce podniků povodí a příslušných krajských úřadů.

Pro zvládání povodní bylo v ČR přijato několik zásadních zákonů, které řeší záchranné práce a jejich koordinaci (zákon č. 238/2000 Sb. o Hasičském záchranném sboru ČR, zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení), a zákon 254/2001 Sb. o vodách, jež zavádí rozhodující prvky k posílení prevence rizika povodní. Výrazně se zkvalitnil předpovědní a informační systém ČHMÚ i vybavení s. p. Povodí pro monitorování vodních stavů, srážek a dálkový přenos získávaných údajů k poskytování informací široké veřejnosti. Mezirezortní iniciativou MZe a MŽP byl zaveden do praxe Informační systém VODA ČR (připravený resorty sdílených kompetencí pro vodu), který je zcela otevřený pro veřejnost nejenom v ČR, ale i v okolních státech (údaje o vodních stavech jsou uvedeny v šesti jazycích na adresách: www.voda.gov.cz a www.water.gov.cz). V současné době MZe vyvíjí aktivity k rozvoji informačního systému vodovodů a kanalizací (IS VaK).

V reakci na probíhající vývoj klimatu a důsledkům jeho očekávané změny se celosvětově doporučuje zavádění vhodných adaptačních opatření. Z provedeného průzkumu možných následků změny klimatu (dle průměrného scénáře vývoje teplot) na jednotlivá hydrologická povodí vyplynulo, že by nebyly na většině našeho území ze 40 – 70 % pokryty povolené objemy odběrů povrchových vod. Proto je v rámci předběžné opatrnosti a ve veřejném zájmu nutno dále hájit soubor lokalit uvedených v Generelu LAPV. Před samotnou výstavbou vodních nádrží v těchto lokalitách budou posouzena vhodná technická i přírodě blízká adaptační opatření ze strany MZe a MŽP.

Mezinárodní spolupráce ČR v oblasti vod je zajišťována MŽP ve spolupráci s MZe a dalšími subjekty. Zástupci MZe spolupracují na plnění Úmluvy o ochraně a využívání hraničních vod a mezinárodních jezer, dohod o ochraně mezinárodních povodí Labe, Odry a Dunaje a podílejí se na bilaterální spolupráci při ochraně hraničních vod. Principy managementu vodních zdrojů jsou uplatňovány na bázi hydrologických povodí a hydrogeologických rajonů překračujících státní hranice v souladu s uplatňováním principů Rámcové směrnice o vodách. Sekce je rovněž zapojena do plnění „Protokolu o vodě a zdraví“, který je zastřešován MZd.

Očekávaný vývoj vnějších podmínek

S ohledem na omezené vodní bohatství území ČR je nutné trvale posilovat veřejné mínění pro chápání strategického významu vody jako nezbytného faktoru pro život a hospodářský vývoj státu. S ohledem na vývoj změn klimatu a ekonomické situace je třeba se primárně věnovat následujícím oblastem:

  • podpora přirozených retenčních schopností krajiny,
  • strategii pro omezení následků sucha a návrhem vhodných adaptačních opatření,
  • zajišťovat zásobování kvalitní pitnou vodou i za podmínek suchých období a čištění odpadních vod intenzifikací technologií pro udržení a zlepšení kvality vod ve vodních zdrojích,
  • zabezpečit udržitelnost dostatečných finančních zdrojů pro správu a péči o vodní zdroje a pro kvalitní vodohospodářské služby,
  • pokračovat v realizaci protipovodňových opatření,
  • posílit integraci státní správy vodního hospodářství,
  • podporovat zřizování varovného systému na ochranu před přívalovými povodněmi zajišťovaného resortem MŽP (ČHMÚ).

K efektivnímu zabezpečení aktivit k omezení dopadů sucha a udržitelnosti vodních zdrojů je třeba několika legislativních změn:

  • nutnost legislativně a metodicky podpořit využívání srážkových vod,
  • prověřit uplatnění principu „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“ pro všechny typy nakládání s vodami a ošetřit případné nedostatky v zákoně o vodách,
  • úpravou zákona o vodách snižovat rozdíl mezi poplatky za odběry podzemních vod a platbami za odběr povrchové vody,
  • legislativně podpořit zvyšování retenční schopnosti celého povodí, včetně pramenných oblastí toků (změna zemědělského hospodaření, zatravnění zdrojových oblastí, zatravnění údolnic a drah soustředěného odtoku vody, budování záchytných příkopu a záchytných průlehů na zemědělské pudě s regulací odtoku, zřizování tůní a nebeských rybníku, krajinných prvků s retenční funkcí, cestní sítě s retenční funkcí, revitalizace drenážních systému s retardačními a regulačními technickými prvky, obnova lužních lesů, apod.),
  • vytvořit koncepci k omezení následků sucha s promítnutím povinností a aktivit veřejné správy do zákona o vodách,
  • věnovat pozornost racionálnímu hydroenergetickému využívání vodního bohatství v souladu s environmentálními požadavky Rámcové směrnice o vodách.

Stav a potenciál hlavních odvětví v sektoru

Vodní hospodářství v ČR (a dříve v Československu) má dlouhou tradici a kvalitní subjekty, které jsou schopny vodní zdroje a jejich udržitelné užívání zajišťovat. Svědčí o tom také provedená SWOT analýza:

Silné stránky:

  • Realizace protipovodňových opatření.
  • Integrovaná péče a správa vodních zdrojů na bázi hydrologických povodí zajištěná správci povodí (s. p. Povodí) a vodních toků (Lesy ČR, s. p.).
  • Stabilní odborné vodohospodářské a vzdělávací instituce (s. p. Povodí, ČHMÚ, výzkumné ústavy, vysoké školy a univerzity).
  • Existence PRVKÚK, PRVKÚ ČR, NPP a PpZPR jako základních koncepčních materiálů.
  • Existence Informačního systému VODA ČR jako informačního systému veřejné správy.
  • Existence Informačního systému IS VaK jako významného informačního systému v oblasti vodovodů a kanalizací.
  • Nově zřízený Odbor dozoru a regulace vodárenství na MZe zabezpečí koordinaci více regulujících subjektů (ministerstev) v oboru.
  • Ověřená stabilní dotační politika národních finančních zdrojů.
  • Zkušenost s administrací dotačních podpor ve vodním hospodářství.
  • Komplexní legislativa pro zvládání povodňových situací (vodní zákon, krizový zákon, zákon o integrovaném záchranném systému, zákon o hasičském záchranném sboru).
  • Stabilní a vyvážená personální skladba ústředního vodoprávního úřadu na MZe.
  • Realizace opatření obsažených v Plánech povodí.

Slabé stránky:

  • Nízká úroveň a rozsah péče o drobné vodní toky a meliorační zařízení v zemědělské krajině zanedbané v minulosti.
  • Problémy s uložením odtěžených sedimentů dle nové legislativy nakládání “s odpady“.
  • Obtížné vyjednávání s EK o podporách vodního hospodářství při notifikaci návrhů dotačních podpor, zejména na opatření k posílení akumulace vod v území (např. pro zřizování a rekonstrukce malých nádrží a rybníků).
  • Nevyjasněné využívání „výjimek“ při realizaci opatření k dosažení dobrého stavu vod (dle Rámcové směrnice o vodách.
  • Velká fragmentace v oblasti vlastnictví a provozování infrastruktury VaK a problémy se zabezpečením obnovy a udržitelnosti infrastruktury.
  • Absence stabilního finančního zdroje pro vodní hospodářství k integrované správě vodních děl a udržitelnosti vodních zdrojů.
  • Nedostatečné omezení hospodaření na zemědělské půdě tak, aby nemělo nepříznivý vliv na množství a kvalitu vod, aby se posílila retence vody v území a omezilo se plošné a difuzní znečištění vodních zdrojů, včetně omezení rozsahu nadměrné vodní eroze půdy.
  • Neúplné a neadekvátní uplatňování principu „uživatel platí“ za využívání vodních zdrojů.
  • Nedostatečná možnost prosazení rychlé realizace projektů na ochranu před povodněmi následkem problémů s majetkoprávním vypořádáním pozemků ve vlastnictví privátních subjektů.
  • Zdlouhavá příprava vodních staveb na ochranu před povodněmi a pro odstraňování povodňových škod na vodních tocích v důsledku hledání (nutnosti nalezení) konsenzu u nadřazeného veřejného zájmu orgánů ochrany přírody a vlastníků pozemků.
  • Nedostatečná realizace revitalizačních opatření na zlepšení dobrého morfologického stavu vodních toků v důsledku nevypořádání vlastnických vztahů k pozemkům.
  • Nevyjasněné postupy v otázce vlastnictví některých vodních děl v důsledku občanského zákoníku.
  • Nedostatečné zacházení s institutem vyvlastnění.
  • Neexistující informační a vzdělávací program veřejnosti o významu vody a vodního hospodářství.

Příležitosti:

  • Stabilizovat ekonomiku vodního hospodářství plnou aplikací principu „uživatel platí“ a „znečišťovatel platí“, vyrovnat relaci plateb za odběry povrchových a podzemních vod, za vypouštěné znečištění a vytvořit stabilní zdroj financování udržitelných vodních zdrojů.
  • Stanovit poplatek za odvádění povrchových vod vodními toky z nemovitostí v povodí jako zdroj příjmu pro správu vodních toku a správy povodí a tím stabilizovat financování správy vodních zdrojů.  Stavit poplatek za využití energetického potenciálu povrchových vod.
  • Obecně zlepšit komunikaci MZe jako ústředního vodoprávního úřadu s veřejností při popularizaci problematiky vodního hospodářství, omezených vodních zdrojů, a to i v oblasti preventivních opatření k omezení následků sucha (lokality Generelu LAPV).
  • Dále zvýšit počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou a napojených na kanalizační systém.  Prosadit prioritu zajištění a účinné ochrany vodních zdrojů a ochrany před povodněmi a suchem v hierarchii dalších veřejných zájmů.
  • Realizovat úkoly obsažené v materiálu „Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody“ a připravit Koncepci ochrany před následky sucha pro území ČR.
  • Realizace rozčlenění velkoplošných půdních bloků s cílem omezit erozi a posílit retardaci odtoku vody.
  • Zvýšit podporu zvýšené retence vody v údolních nivách aplikací „ozelenění“, zejména v horních částech povodí.
  • Pokračovat ve zkvalitňování informačního systému ISVS-VODA se všemi zapojenými subjekty.
  • Zajistit další funkčnost, podporu a rozvoj informačního systému IS VaK.
  • Zajistit integrovaný přístup k regulování oboru vodovodů a kanalizací.
  • Realizovat opatření ke zlepšení stavu vodních útvarů, která jsou obsažená ve druhých plánech povodí (2015 – 2021) zpracovaných podle Rámcové směrnice o vodách.
  • Udržování stávajícího systému administrace dotačních podpor a jejich rozšíření s cílem naplnit požadavky „acquis communautaire“ v oblasti vod.
  • Realizovat výstavbu, rekonstrukce a modernizace malých vodních elektráren provozovaných s.p. Povodí a s ohledem na dotační politiku obnovitelných zdrojů energie.

Hrozby:

  • Neprosazení legislativní úpravy pro zavedení plného principu „uživatel platí“ za užívání vod.
  • Nevytvoření stabilního finančního zdroje k zabezpečení správy udržitelných vodních zdrojů a ochrany před následky vodních extrémů.
  • Nerealizování účinných opatření ke zlepšení stavu vodních útvarů v oblasti difuzních a plošných zdrojů, způsobovaných zemědělskou činností.
  • Nedokončení dostavby kanalizací a ČOV dle požadavků směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.
  • Absence podpory majitelů pozemků k realizaci opatření na omezení následků hydrologických extrémů.
  • Neprosazení priority vodohospodářských opatření k omezení povodní a sucha ve veřejném zájmu, zejména při vypořádání vlastnických vztahů k pozemkům a zájmům ochrany přírody.
  • Nezajištění dostatečných finančních prostředků k realizaci pozemkových úprav s protierozními a protipovodňovými účinky v rámci společných opatření.
  • Nezajištění pokračování dotačního Programu rozvoje vodovodů a kanalizací orientovaného na investiční rozvoj především v malých obcích.
  • Nezajištění finančních zdrojů pro realizaci opatření z II. etapy plánů povodí.
  • Nezajištění obnovy udržitelnosti investic infrastruktury VaK při dodržování sociálně přijatelné ceny služeb (vodné, stočné).
  • Nezajištění finančních prostředků na výzkumné a rozvojové činnosti pro výkon vodního hospodářství.

Související články