Technologie vznikla ve spolupráci VUT Brno, odbor fluidního inženýrství V. Kaplana, Masarykovy univerzity a Botanického ústavu AVČR a využívá kombinací dvou známých fyzikálních jevů, tedy kavitace a plazmatických výbojů. Jejich spojením tak vznikla technologie, která může být klíčovým nástrojem na odstraňování mikropolutantů, včetně zbytků léčiv, antibiotik, hormonální antikoncepce, bakterií apod., které se doposud v čistírnách odpadních vod nedařilo z vody odstranit.
Děj, který způsobuje čištění vody, není příliš složitý. Kavitace se odehrává za konstantní teploty a ve vodě se ve Venturiho dýze, což je uprostřed se zužující a poté zase se rozšiřující trubice, která díky snížení tlaku a zvýšení rychlosti vytvoří bubliny. Do nich se pak pustí plazmový výboj, který může vzniknout jen v plynném prostředí. Díky tomuto procesu vznikají oxidy a oxidačním procesem dojde k mineralizaci buněčných stěn a rozpadu zbytků léčiv, tedy toho, co se nachází ve vodě. Takto vyčištěná voda na výstupu z přístroje obsahuje již jen skutečně stopová množství mikropolutantů.
Marcela Pírková Odboru fluidního inženýrství Viktora Kaplana, Fakulta strojního inženýrství VUT Brno
Prototyp přístroje CaviPlasma zvládne čistit 1,5m3 vody za hodinu. Ve vývoji jsou ovšem přístroje s kapacitou 15m3 a celkovou kapacitu lze škálovat,
Na hrozbu zátěže prioritními organickými látkami – mikropolutanty dlouhodobě upozorňuje RNDr. Pavel Punčochář z Ministerstva zemědělství. Naposledy ve svém vystoupení na konferenci VAKINFO, Obnova vodohospodářské infrastruktury 2018 Prioritní polutanty ve vodách – jak dál?
Ilustrační foto: Hal Gatewood, Unsplash
