JUDr. Josef Nepovím
právní komise SOVAK ČR
I.Úvodem
Rok 2009 a přelom roku 2009 – 2010 nás přivítal, jako obvykle řadou legislativních změn. Mezi jinými to byl to také zákon č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů ( dále jen obchodní zákoník ), který byl kromě jiného v loňském roce výrazně novelizován dvěma novelami v části věnované akciové společnosti. Dne 17. června 2009 Parlament ČR schválil zákon č. 215/2009 Sb. s účinností 20. července 2009 (dále jen první novela) a dne 5. listopadu 2009 zákon č. 420/2009 Sb. s účinností 1. prosince 2009 (dále jen druhá novela). První novela obchodního zákoníku kromě jiného výrazně změnila právní úpravu pro oceňování nepeněžitých vkladů do základního kapitálu akciových společností. Tato rozsáhlá změna je uvedena v samostatném stanovisku Právní komise SOVAK ČR „Oceňování nepeněžitých vkladů po novele obchodního zákoníku“ a proto se touto změnou v předloženém stanovisku nezabýváme. Druhá novela doznala velkých změn, zejména v pátém dílu věnovaném akciové společnosti a její valné hromadě (dále jen VH).
Lze konstatovat, že největší rozsah změn v právním prostředí akciových společností byl dán právě druhou novelou ( zákonem č. 420/2009 Sb.).
V souvislosti s právní úpravou akciových společností je kromě uvedených novel obchodního zákoníku, třeba upozornit na legislativní změnu danou zákonem č. 93/2009 Sb. o auditorech, s účinností 14. dubna 2009, který nepřímo novelizuje působnost VH společnosti.
Změny v citovaných novelách zejména promítají zakotvení transpozice evropských směrnic do našeho právního řádu. Jde o zásadní změny v právním prostředí akciových společností, které se mohou dotýkat všech vodárenských společností.
II. Vliv zákona č. 215/2009 Sb. na právní prostředí akciových společností
Kromě již shora uvedené změny obchodního zákoníku pro oceňování nepeněžitých vkladů do základního kapitálu akciové společnosti je důležité upozornit, že první novela mění pravidla pro nabývání vlastních akcií a vzetí vlastních akcií do zástavy (§ 161a až 161e). Změnila se doba pro nabývání vlastních akcií, která nově činí dobu ne delší než 5 let. První novela obchodního zákoníku dále obohatila obchodní zákoník o nové ustanovení § 161f a 161g, která upravují pravidla pro podmínky možnosti použití finanční asistence pro získávání akcií nebo zatímních listů. Tento právní institut obchodní zákoník do této doby neumožňoval. Novelou bylo stanoveno, že finanční asistenci lze poskytovat jen určují-li tak stanovy společnosti. Poskytnutí finanční asistence schvaluje VH společnosti a pro její schválení představenstvo společnosti je povinno zpracovat písemnou zprávu. Společnost vytváří ve výši finanční asistence zvláštní rezervní fond.
Poslední změnou první novely v působnosti VH akciové společnosti je i rozhodování o rozdělení jiných vlastních zdrojů.
III. Vliv zákona č. 420/2009 Sb. na právní prostředí akciových společností
Předně je třeba uvést, že druhá novela zavádí právní pojem „rozhodný den k účasti na VH“ u všech akcií, tedy i akcií listinných, nikoliv jak bylo dříve stanoveno jen u akcií zaknihovaných. Rozhodný den k účasti na VH rozvádíme níže v právní úpravě VH. Se zavedením uvedeného pojmu došlo ke změně určení rozhodného dne pro uplatnění práva na dividendu, kdy vedle dříve stanoveného rozhodného dne pro uplatnění práva na dividendu shodného s dnem konání VH mohou stanovy společnosti určit, že rozhodný den pro uplatnění práva na dividendu je shodný s rozhodným dnem pro účast na VH, která rozhoduje o výplatě dividend ( § 178, odst. 10 a 11 ).
S ohledem na právní postavení akcionářů druhá novela obchodního zákoníku mění některá jejich práva. Prvním změněným právem akcionáře je právo na vysvětlení k programu VH a k jednání VH společnosti při kladení otázek. Novela obohatila obchodní zákoník o nové ustanovení ( § 180, odst. 5 ), které stanoví že vysvětlení na dotazy může být poskytnuto formou souhrnné odpovědi na více otázek obdobného obsahu, tzn. nemusí se odpovídat každému akcionáři jednotlivě. Za splnění vysvětlení platí i to, že bylo doplnění vysvětlení k bodům programu VH uveřejněno na internetu nejpozději v den předcházející konání VH a je k dispozici akcionářům v místě konání VH. Dále druhá novela obohatila obchodní zákoník o nové ustanovení ( § 180, odst.7 ) upravující právo akcionáře uplatňovat své návrhy ještě před uveřejněním pozvánky a to nejpozději do 7 dnů před jejím uveřejněním. Představenstvo je pak povinno návrhy uveřejnit spolu s pozvánkou na VH. Další změnou právního postavení akcionáře vyvolanou novelou je změna práva „minoritních“ akcionářů pro svolávání mimořádné VH ( § 181, odst. 1 ). Nově postačí, že příslušní akcionáři alespoň dosahují uvedené hranice %hodnoty. Původně museli uvedenou % hodnotu přesahovat. V této souvislosti je třeba upozornit na nově stanovenou povinnost představenstva (§ 181, odst. 2 ) pro lhůty svolání mimořádné VH u společnosti s akciemi přijatými k obchodování na regulovaném trhu ( 50 dní od doručení žádosti ) oproti lhůtám u společnosti s nekótovanými akciemi ( 40 dnů od doručení žádosti ). Novelou došlo také ke změně lhůty doručení žádosti minoritních akcionářů k zařazení určitých bodů k programu VH a to na 20 dnů před jejím konáním nebo před rozhodným dnem pro účast na VH, je-li určen.
Dále je třeba upozornit, že druhá novela stanovila nové ustanovení § 183a, které umožňuje upravit pravidla o nabídkách převzetí dle obchodního zákoníku. Tím nejsou dotčena pravidla o nabídkách převzetí upravené dle zákona o nabídkách převzetí a pravidla pro veřejnou nabídku podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
Za nejdůležitější je třeba upozornit, že druhá novela změnila ustanovení týkající se právní úpravy VH ( § 184 ). Zůstalo v platnosti, že VH je nejvyšším orgánem společnosti ( § 184, odst. 1 ). Stanovy společnosti mohou určit korespondenční hlasování na VH ( není povinností, ale nesmí se tomu bránit ), za jakých podmínek se akcionáři mohou účastnit VH s využitím dopisů, videokonferenčních prostředků, elektronických prostředků, atd. ( § 184, odst. 2 ). Korespondenční hlasování je hlasování před konáním VH. Podmínky musí být stanoveny tak, aby umožňovaly ověření totožnosti akcionáře.
Jak už bylo shora uvedeno druhá novela zavádí rozhodný den k účasti na VH ( § 184, odst. 3 ) pro všechny akcie, tedy i listinné. Dosud byl rozhodný den pouze pro akcie zaknihované. Rozhodný den k účasti na VH určují stanovy společnosti nebo rozhodnutí předcházející konání VH. Rozhodný den k účasti na VH je max. 30 den před konáním VH. Je věcí společnosti, zda si určí rozhodný den k účasti na VH, či nikoliv. Znamená to, že společnosti mohou a nemusí mít rozhodný den k účasti na VH (tedy i společnosti se zaknihovanými akciemi). Pouze společnosti jejichž akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu ( kótované ) mít rozhodný den k účasti na VH určený musí, který je určen zákonem.
Druhou novelou došlo ke změnám v poskytování plné moci na VH ( § 184, odst. 4 ). Plná moc musí být písemná a udělená na dobu určitou. Musí z ní vyplývat, zda je plná moc udělena na jednu valnou hromadu či více VH v určitém období. V novele jsou definovány zástupci kteří nemusí mít plnou moc (zákonní zástupci). Nově mohou být zmocněncem členové představenstva a dozorčí rady společnosti (dříve zákon zakazoval). Nově bylo zakotveno, že zmocněnci mají vůči akcionáři informační povinnost, kterou je povinen oznámit v dostatečném předstihu před konáním VH akcionáři veškeré skutečnosti, které by v daném případě hrozily střetu zájmů zmocněnce a akcionáře spolu s programem jednání VH.
Druhá novela obchodního zákoníku dále obohatila obchodní zákoník o nové ustanovení § 184a, které upravuje pravidla pro svolání VH. Zůstává v platnosti, že VH se koná nejméně jednou za rok ve lhůtě určené stanovami, nejpozději však do 6 měsíců od posledního účetního období ( § 184a, odst. 1 ). U společnosti s akciemi na jméno se nově se mění pravidla pro doručování oznámení o svolání VH. Původně byl v zákoně stanoven termín pro doručení, nyní je termín stanoven pro odeslání ( § 184a, odst. 2 ). Cílem druhé novely je především zrušení povinnosti uveřejnění oznámení o konání VH u společnosti s akciemi na majitele nejméně v jednom celostátně distribuovaném deníku určeném ve stanovách ( § 184a, odst. 2 ). Podle nové právní úpravy u společnosti s akciemi na majitele uveřejňuje představenstvo pozvánku na VH nebo oznámení o jejím svolání, kromě Obchodního věstníku i jiným vhodným způsobem určeným stanovami. Možnosti uveřejnění podle nové právní úpravy jsou např. na internetu nebo na firemních www stránkách atd.. Pozvánka na VH nebo oznámení o konání VH v případě určení rozhodného dne pro účast na VH musí být rozšířena o informaci o rozhodném dni k účasti na VH a vysvětlení jeho významu pro hlasování na VH ( § 184a, odst. 3 ). V listině přítomných akcionářů na VH se nově uvádí akcionáři, kteří se zúčastnili VH s využitím korespondenčního hlasování s vyznačením způsobu ověření jejich totožnosti (§ 185, odst. 2).
IV. Vliv zákona č. 93/2009 Sb. na právní prostředí akciových společností
Jako už bylo shora uvedeno v souvislosti s právní úpravou akciových společností je kromě uvedených novel obchodního zákoníku, třeba upozornit na legislativní změnu danou zákonem č. 93/2009 Sb. o auditorech, s účinností 14. dubna 2009, který nepřímo novelizuje působnost VH společnosti. Určení auditora společnosti dle této nepřímé novely spadá do působnosti VH. Je třeba zdůraznit, že z důvodu této nové působnosti VH není nutno měnit stanovy společnosti, působnost plyne přímo z citovaného zákona a společnost je povinna se jím řídit.
V. Závěrem
S ohledem na shora uvedené změny závěrem lze shrnout, že je třeba na program nejbližší VH společnosti předložit návrh na změnu stanov společnosti, která buď určí nebo neurčí citované změny vyplývající z popsaných novel. S určitostí je možno doporučit vypuštění určeného deníku pro oznámení o konání VH a na místo toho doporučit určení jiného vhodného způsobu oznámení. V případě, že dojde k této změně stanov, společnost ušetří náklady v řádu několik tisíc korun za inzerát v deníku. Upozorňujeme že, zanesení korespondenčního hlasování do stanov přináší vedle časových a finančních výhod pro některé akcionáře i řadu nových povinností a výdajů pro společnost, zejména povinnosti ověření totožnosti akcionáře, nutnost archivace takové komunikace a samozřejmě investice např. do videokonferenčních systémů.
Při zpracování návrhu změny stanov je třeba prověřit celý jejich obsah, aby byly v souladu s platným právním řádem.
Vzhledem k výše uvedenému, připomínáme zařadit na program VH určení auditora společnosti, pokud není se stávajícím auditorem uzavřena dlouhodobá smlouva.
