Z důvodu současné sílící diskuse vlastníků, správců a provozovatelů vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu ( dále jen podnikající právnické osoby ve vodárenství ) o problému výplaty tantiém statutárních orgánů, členů statutárních a kontrolních orgánů ( jednatelů, členů představenstva nebo dozorčí rady ) ve vztahu k právní úpravě dané zákonem č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů ve znění novel a zákonem č. 513/1991 Sb. obchodních zákoníkem ve znění novel bylo zpracováno toto stanovisko.
Předložené stanovisko je zaměřeno na obecnou problematiku možnosti výplaty tantiém v souvislosti s výplatou dividend a nemožnosti výplaty tantiém v souvislosti se střetem zájmů, která se týká i oboru vodárenství s odkazem na právní regulaci a prezentovanou „judikaturu“. Je orientováno na souhrnnou analýzu právní regulace upravující danou problematiku a je určeno pro osoby tímto právem dotčené. Teoretické diskuze se vedou v těch případech, kdy valná hromada obchodní společnosti schválí zisk a dále schválí, že zisk bude rozdělen, že většina zisku bude ponechána pro podnikání a že část zisku v přiměřeném rozsahu je vyplacena ( a to i opakovaně ) na tantiémy.
Obecná právní úprava
Pojem „tantiéma“ se v právním jazyce používá, jako podíl členů představenstva a členů dozorčí rady na zisku akciové společnosti. V § 178 odst. 3 obchodního zákoníku je stanoveno, že podíl členů představenstva a členů dozorčí rady na zisku ( tantiému ) může stanovit valná hromada obchodní společnosti, ze zisku schváleného k rozdělení. Obecně je stanoveno, že valná hromada obchodní společnosti může z důležitých důvodů a při respektování zákazu formulovaného ustanovení § 56a odchodního zákoníku rozhodnout, že schválený zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, že bude po povinném přídělu do rezervního fondu použit pro její podnikání ( nerozdělený zisk ).
V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1326/2009 ze dne 25 února 2010 je konstatováno, že není přípustné, aby valná hromada obchodní společnosti schválila výplatu tantiém, pokud současně při rozdělení zisku nejsou vypláceny dividendy. Nejvyšší soud v této věci uvedl s odkazem na ustanovení § 178 odst. 1 obchodního zákoníku, že schválí-li valná hromada obchodní společnosti zisk a že část vytvořeného zisku bude rozdělena, musí být předně rozdělena mezi akcionáře. Prezentace citované judikatury však neuvedla, že se jednalo exces, kdy vytvořený zisk, po povinném přídělu do rezervního fondu byl „ spotřebován“ na tantiémy v nepřiměřeném rozsahu. Přiměřenost výše tantiém by se měla posuzovat v každém jednotlivém případě podle výše dosaženého zisku, podle zásluhy členů orgánů a podle potřeb obchodní společnosti, což ve vodárenství platí dvojnásobně. Je obecně známo, že ve vodárenství je výplata tantiém v obchodních společnostech vždy přiměřená, že většina obchodních společností převážnou část zisku používá pro svoje podnikání. Je třeba se zmínit, že oproti v předchozí větě uvedeným společnostem, jsou i vodárenské společnosti, které dividendu pravidelně vyplácejí.
Pojem „dividenda“ se v právním jazyce používá, jako podíl akcionářů na zisku akciové společnosti. V § 178 odst. 1 obchodního zákoníku je stanoveno, že akcionář má právo na podíl na zisku ( dividendu ), který valná hromada obchodní společnosti podle hospodářského výsledku schválila k rozdělení.
K posouzení možnosti a nemožnosti výplaty tantiém je důležité však to, že vyplácení tantiém a dividend na sebe není zákonem nijak vázáno. Ustanovení § 155 odst. 1 obchodního zákoníku nelze interpretovat pouze gramatickým výkladem tak, že akcionář má právo na dividendu vždy. Toto ustanovení je podle mého soudu třeba interpretovat v kontextu všech ustanovení obchodního zákoníku, která řeší akcionářská práva, zejména ve smyslu ustanovení § 178 odst. 1 obchodního zákoníku tak, že akcionář má právo, nikoliv povinnost prostřednictvím hlasování na valné hromadě obchodní společnosti při schvalování výsledků hospodaření, rozhodnout o rozdělení zisku tak, že po povinném přídělu do rezervního fondu bude zisk buď rozdělen nebo nerozdělen, že při schvalování rozdělení zisku, budou přiměřeně vyplaceny tantiémy, že převážná část zisku bude ponechána pro podnikání a to i opakovaně, jak ukazuje vodárenská praxe.
Zvláštní právní úprava vztahující se k omezení výplaty odměn členů řídících (statutárních) nebo kontrolních orgánů
Dne 1.12007 nabyl účinnosti zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů. Tento zákon byl novelizován zákonem č. 216/2008 Sb. a zákonem č. 158/2009 Sb. Účelem zákona bylo určit zda funkce v orgánech podnikajících právnických osob v případě veřejného funkcionáře není dle tohoto zákona střetem zájmů a dále určení podmínek, za kterých mohou veřejní funkcionáři dle tohoto zákona vykonávat funkce v orgánech těchto právnických osob.
Ve smyslu §§ 2 a 5 zákona o střetu zájmu ve znění novel je stanoveno že:
- člen zastupitelstva obce ( města ), městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy ( dále jen obec ), který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
- člen zastupitelstva obce, který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru , ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva obce, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
- člen zastupitelstva kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města Prahy ( dále jen kraj ), který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
- člen zastupitelstva kraje, který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru , ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva kraje, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
(dále ve všech případech jen „veřejný funkcionář“), který zastupuje obec nebo kraj v orgánech ( řídících nebo kontrolních ) podnikající právnické osoby ( tedy podle mého soudu všech vodárenských právnických osob podnikajících za účelem dosažení zisku – tedy subjekty vlastnické, provozní a smíšené bez rozdílu založení ), pokud v této právnické osobě má obec nebo kraj, které zastupuje podíl nebo hlasovací práva, s účinností od 4.7.2009 nenáleží mu za tuto činnost odměna. Účinnost zamezení výplaty odměn od 4.7.2009, oproti účinnosti zákona je zde uvedena proto, že novelou citovaného zákona ( zák. č. 216/2008 Sb.) došlo k legislativní chybě v zákoně ( chybnému přečíslování odstavců ), což mělo za následek, že v období od 20.6.2008 do 3.7.2009 odměny citovaným veřejným funkcionářům náležely.
Odměnou ve smyslu příslušných citovaných ustanovení se rozumí jakákoliv odměna, ( tedy i tantiéma ).
Závěrem
Obecně vztah mezi podnikající právnickou osobou a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního ( kontrolního ) orgánu, se přiměřeně řídí ustanoveními o mandátní smlouvě. U obchodních společností to bývá zpravidla smlouvou o výkonu funkce ve smyslu § 66 odst. 2 obchodního zákoníku. Dosavadní právní úprava nestanovila žádnou bližší specifikaci takové smlouvy, stanovila jen, že musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou, případně všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti. Ve smlouvě se zpravidla zakotvuje právo na odměnu. Významné je však to, že dle výše citovaného ustanovení zákona o střetu zájmu, veřejným funkcionářům, pokud obec nebo kraj, které zastupuje má v podnikající právnické osobě podíl nebo hlasovací práva, právo na odměnu ( tedy i tantiému ) nenáleží a to i když mají uzavřenou smlouvu schválenou valnou hromadou a to i když jsou vypláceny dividendy. Vyjma shora citovaných „veřejných funkcionářů“, ostatní zástupci v orgánech podnikajících právnických osob ve vodárenství mohou pobírat jakoukoliv odměnu, tedy i tantiému. Vyplácení tantiém v přiměřeném rozsahu lze osobám, které nejsou ve smyslu zákona o střetu zájmů veřejnými funkcionáři, a to i tehdy, kdy dividendy vypláceny nejsou.
Kromě akciových společností u dalších podnikajících právnických osob ve vodárenství, založených podle obchodního zákoníku, ale i jiných právních předpisů českého právního řádu, zapsaných v Obchodním rejstříku se postupuje obdobně.
V Hradci Králové dne 9.3.2011
JUDr. Josef Nepovím
právní komise SOVAK ČR
