Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Právní úprava havárií na úseku vod je obsažena především v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Některé aspekty dále upravuje zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a částečně také zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. Došlo-li následkem havárie k ekologické…

Více zde >>>

Sdělení Ministerstva životního prostředí k institutu ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30 vodního zákona)

Cílem tohoto sdělení je sjednocení interpretace přechodného ustanovení zavedeného zákonem č. 150/2010 Sb., Čl. II bod 2 a vzájemného vztahu ochranných pásem vodních zdrojů (dále jen OPVZ) a pásem hygienické ochrany (dále jen PHO). Ochranná pásma byla stanovována již historicky a jsou vyhlášena podle různých právních předpisů. Setkat se lze s označením ochranná území kolem vodních zdrojů, pásma hygienické ochrany nebo se současným označením ochranná pásma vodních zdrojů. Již s účinností zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, byla stanovována ochranná území kolem vodních zdrojů, která lze považovat za prvotní…

Více zde >>>

Vodárenská legislativa 2022

7. června 2022 Hotel Energie, Praha Přednášející JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D. JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D. vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v rámci doktorského studia, zaměřeného na právo životního prostředí, absolvoval roční stáž na Právnické fakultě Katolické univerzity v belgickém Leuvenu.Je expertem na vodní právo a dále se specializuje na nemovitostní a stavební právo, právo životního prostředí a správní právo. Působil na Ministerstvu zemědělství jako zástupce ředitele odboru vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření a vedoucí oddělení vodohospodářské politiky a jako advokát v advokátní kanceláři Deloitte Legal. Od začátku…

Více zde >>>

Stanovisko odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k aplikacikalů v ochranných pásmech vodních zdrojů

Podle přechodného ustanovení Čl. II bodu 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, pohlížíme na ochranná pásma stanovená podle dosavadních předpisů jako na ochranná pásma ve smyslu ustanovení § 30 odst. 1 vodního zákona. Na pásma hygienické ochrany (dále jen PHO) je tedy možné plně aplikovat veškeré instituty platného vodního zákona se všemi povinnostmi plynoucími z tohoto zákona a z dalších právních předpisů zakotvujících obecná omezení nebo povinnosti pro činnosti prováděné v ochranných pásmech vodních zdrojů (dále…

Více zde >>>

Co lze považovat za odlehčovací komoru?

Výklad č. 83 k zákonu o vodovodech a kanalizacích a souvisejícím právním předpisům Ministerstvo zemědělství České republikyVýklad úseku vodního hospodářství Věc: Co lze považovat za odlehčovací komoru. (k § 19 vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, k § 8 odst. 3 písmeno g) zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona) Dotaz: Dovoluji si Vás požádat o poskytnutí metodické podpory a výkladu k problematice toho, zda některé další objekty (jako např. přepady z dešťových zdrží nebo přepady z čerpacích stanic mimo havarijní situace) jsou považovány za odlehčovací komory, resp.…

Více zde >>>

Souhrnná zpráva MZe o správně-právních aktivitách odboru státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí za rok 2020

Odbor státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí Ministerstva zemědělství předkládá každoroční pravidelnou zprávu o výsledcích správního rozhodování, jako nadřízeného správního orgánu krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy, tentokrát za rok 2020. Zpráva zahrnuje všechna odvolací řízení zahájená v roce 2020 a všechny podněty k provedení přezkumného řízení obdržené v roce 2020. V roce 2020 odbor 15110 rozhodoval o 32 odvoláních, což je o 15 podaných odvolání méně než v předešlém roce. Z podaných odvolání bylo 13 (tj. 41 %) ve věcech podle zákona o vodovodech a kanalizacích.…

Více zde >>>

Praha schválila standardy pro hospodaření se srážkovou vodou

Radní hl. m. Prahy na svém pondělním zasedání schválili významný praktický dokument Standardy pro hospodaření se srážkovou vodou. Standardy stanoví možnosti realizace přírodě blízkých řešení při hospodaření a využívání srážkových vod v Praze. Hospodaření se srážkovými vodami je komplexní přístup k odvodňování urbanizovaných území, který klade důraz na zachytávání dešťové vody v místě jejího dopadu a zachování přirozeného vodního režimu v území – tedy maximalizaci vsaku a výparu a minimalizaci povrchového odtoku. Základním pravidlem standardů je proto minimalizace nepropustných povrchů již v rámci urbanisticko-architektonického řešení. Důležitým prvkem je například i budování střech…

Více zde >>>

Novela nařízení vlády č. 352/2014 Sb., o Plánu odpadového hospodářství ČR pro období 2015-2024

Plán odpadového hospodářství České republiky (dále jen „POH ČR“) je nástroj pro řízení odpadového hospodářství ČR a pro realizaci dlouhodobé strategie odpadového hospodářství. POH ČR vychází z požadavků Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (dále jen „rámcová směrnice o odpadech“), která je základním evropským předpisem pro oblast odpadového hospodářství. Povinnost České republiky zpracovat plán nakládání s odpady na jejím území (POH ČR) je stanovena v rámcové směrnici o odpadech v článku 28. Aktuální POH ČR představuje strategii nakládání…

Více zde >>>

Vyšlo nové Nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2021. Zároveň se zrušuje předchozí předpis – nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování OOPP, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Novela nepřináší žádné zásadní změny s dopadem na praxi vyjma několika bodů. §1 Úvodní ustanovení Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Nově tak je rozsah poskytování OOP v kompetenci zaměstnavatele. Předchozí nařízení č. 495/2001 Sb. v §1 rozsah poskytování OOP přímo stanovovalo: „Tímto…

Více zde >>>

Konference Obnova vodohospodářské infrastruktury 2021

Ve dnech 14. – 15. září 2021 proběhne pod záštitou ministra zemědělství Miroslava Tomana a Ministerstva životního prostředí v Brněnském hotelu Fontána 6. ročník konference Obnova vodohospodářské infrastruktury.Program konference je věnován aktuální legislativě, změnám v cenové regulaci, dotační politice SFŽP, problematice znovuvyužívání šedých vod, aplikaci BIM do VHI, smart meteringu a také ziskávání biometanu na ČOV a jeho vtláčení do plynárenské soustavy a dalším zajímavým tématům. Uzávěrka přihlášek: 6. září 2021 Program konferenceOrganizační pokynyPřihláška on-lineDoprovodná výstavaDokumenty ke stažení Hlavní partner: Partneři: Záštita:

Více zde >>>

Nová legislativa pro šedé vody

Splachovat nebo zalévat zahrádky užitkovou vodou? Její využití má stavebníkům usnadnit nová legislativaPři každém spláchnutí mizí kanalizací litry pitné vody, které je v Česku zejména v letních měsících nedostatek. Aliance Šance pro budovy navrhla řešení a do zákona o ochraně veřejného zdraví prosadila definici užitkové vody. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) tento krok podpořilo. Nově tak bude možné jednoduše povolit využití dešťové nebo šedé vody z umyvadel a sprch pro splachování, praní, závlahu nebo umývání vozidel. Jednotné předpisy mají motivovat stavebníky k zavádění technologických řešení na úsporu vody do nových i…

Více zde >>>

Metodické doporučení společného postupu stavebních úřadů a vodoprávních úřadů k posouzení stavebního záměru v otázkách hospodaření se srážkovými vodami

Metodické doporučení vydává Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství k zákonu č. 544/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve vztahu k požadavkům na hospodaření se srážkovými vodami v souladu s § 5 odst. 3 vodního zákona. Metodické doporučení je k dispozici zde:

Více zde >>>

Novela nař. vl. č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Toto nařízení vlády by mělo vejít v platnost dne 1. ledna 2022. Novela nařízení vlády č. 401/2015 Sb. reaguje na výtky Evropské komise uplatněné v rámci řízení EU Pilot 8837/16/ENVI ve věci provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění)…

Více zde >>>

Novela zákona o vodách zpřísní sankce za havárie a nedovolené vypouštění odpadních vod

Hlavní princip navrhované právní úpravy zákona č. 254/2001 Sb. spočívá v legislativním nastavení řešení havárií mimořádného rozsahu a zpřísnění sankcí na úseku havárií, nedovoleného vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek a nakládáním se (zejména nebezpečnými) závadnými látkami v rozporu s § 39 vodního zákona. Podstatné navýšení sankcí se týká právnických a podnikajících fyzických osob, kde je pravděpodobnost vzniku závažného přestupku daleko vyšší, než v případě fyzických osob. Návrh zákona nově definuje pojem havárie mimořádného rozsahu (§ 40 odst. 3) s tím, že v případě pochybností o tom, zda nastala, rozhodne Hasičský záchranný sbor ČR,…

Více zde >>>

Připomínkovací řízení Novely vyhlášky č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého kontaktu s vodou a na úpravu vody

Hlavním důvodem novely je nutné provedení změny ve způsobu testování výrobků na bázi cementu – praxe ukázala, že zatímco jiné výrobky (kovové, plastové) již po vyrobení nemění své vlastnosti, u cementových výrobků probíhá tzv. proces „zrání“, během kterého své vlastnosti mění. Tento proces trvá řádově týdny až měsíce – v závislosti na vnějších podmínkách – vlhkost, teplota chemické složení okolního prostředí apod. Z důvodu objektivity je proto nutno začínat testovat tyto výrobky až za 28 dní ode dne jejich výroby. Tento nutný nový přístup vyplynul také ze závěrů výzkumného projektu TAČR, který…

Více zde >>>