Vláda zamítla návrh opozičních lidovců na ústavní ochranu vody a půdy. Ministr zemědělství Miroslav Toman před jednáním kabinetu uvedl, že chce možnou ústavní ochranu vody konzultovat s právníky a odborníky. V druhé polovině srpna by měl obdržet analýzu právnické fakulty. Možné změny chce řešit systémově, nikoliv jen poslaneckými návrhy.
Více zde >>>
Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod v Plzni uložili pokutu 120 190 korun obci Velké Hydčice na Klatovsku. Ta v roce 2018 nepovoleně odebrala 1717 metrů krychlových podzemní vody. Obec měla vodoprávním úřadem povoleno čerpat z vrtané studny maximálně 10 tisíc metrů krychlových za rok. S celkem 11 717 metry krychlovými odebrané podzemní vody však byla o více než 17 procent nad schváleným limitem. „Povolením stanovené limity chrání zdroje vody před jejich přečerpáním a je potřeba je dodržovat. To je zvláště v posledních letech, kdy nás na řadě…
Více zde >>>
Schválený návrh novely vodního zákona (č. 254/2001 Sb.) z dílny ministerstva životního prostředí a zemědělství umožní úřadům větší regulaci odběrů vody v případě sucha. Systém operativního řízení během sucha nastavuje obdobně, jak je tomu již nyní během povodňových situací. Sucho spolu s povodněmi jsou důsledkem probíhající klimatické změny, na níž je třeba se adaptovat a z pozice státu operativně reagovat. Nová část vodního zákona s názvem „Zvládání sucha a stavu nedostatku vody“ vymezuje rámec monitoringu sucha, odpovědnosti kompetentních orgánů, přijímání opatření pro zvládání sucha i nedostatku vody i pro kontrolní…
Více zde >>>
Výklady odboru ochrany vod a odboru legislativního MŽP k nařízení vlády č. 143/2012 Sb. a vyhlášce č. 123/2012 Sb. Dokončení řízení o stanovení výše poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových za rok 2012; zpracování poplatkového přiznání za rok 2012: Dne 1. června 2012 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 143/2012 Sb., o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do povrchových vod, a vyhláška č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Poplatník by tedy měl…
Více zde >>>
Vyšší kvalita nabídek a dodavatelských týmů, lepší úroveň poskytovaných služeb a inovativní řešení, která mohou v reálu uspořit veřejné finance. To jsou některé z předností, které může České republice přinést zadávání a hodnocení veřejných zakázek podle metody Best value. Shodli se na tom účastníci pondělní konference Zadávání zakázek podle nejlepšího poměru ceny a ceny metodou Best value, kterou pořádala Asociace pro rozvoj infrastruktury (ARI) v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP). Metoda je ve své původní podobě v Česku prvně využita při zadání zakázky na zpracování Studie proveditelnosti vysokorychlostní trati na trase…
Více zde >>>
Oborem vodovodů a kanalizací hýbou v médiích v posledních letech zejména dvě témata – stálým tématem je výše ceny pro vodné a stočné. V posledních letech se k němu přidalo téma zisků zahraničních koncernů, podnikajících v oboru vodovodů a kanalizací. Téma, kterému se věnují lokální i celoplošná média, bohužel povětšinou způsobem hledání senzací, bez elementárních znalostí problematiky fungování různých modelů provozování veřejných vodovodů a kanalizací, natož legislativního prostředí, které je vymezeno zejména zákonem č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (dále jen ZoVaK). Tím, kdo na rozdíl od médií nutně potřebuje být…
Více zde >>>
V návaznosti na evidované dotazy vydává SOVAK ČR následující stanovisko.
Více zde >>>
Skupina poslanců předložila dne 11. 3. 2019 sněmovně k projednání návrh zákona označený jako tisk 422/0, který je zařazen na jednání vlády dne 8. 4. 2019. Podstatou této novely je zrušení povinného přimíchávání biopaliv do pohonných hmot distribuovaných do prodeje. Pro vodní hospodářství České republiky představuje pěstování plodin používaných pro výrobu biopaliv zejména negativní důsledky v oblasti ohrožení zásob podzemních a povrchových vod výluhem z používaných hnojiv na bázi dusíku a fosforu a také kontaminací pesticidy a jejich metabolity. V neposlední řadě je také potřeba zmínit vysokou spotřebu vody pro…
Více zde >>>
Dne 13. 3. 2019 byl na 27. schůzi Poslanecké sněmovny projednán Senátem vrácený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony (sněmovní tisk 206/5). Senát do návrhu doplnil mimo jiné i přeřazení vodného a stočného do nižší daňové sazby z 15 % na 10 %. Poslanecká sněmovna se ovšem vzhledem k rozsahu Senátem navrhovaných změn vrátila k původnímu návrhu a přehlasovala tak senátní návrh. Nižší DPH na vodné a stočné si tak musí počkat na novelu zákona o EET, která je nyní ve fázi druhého čtení a…
Více zde >>>
Hlavní principy navrhované právní úpravy související s transpozicí nařízení o úředních kontrolách a o označování potravin jsou následující: ukládá se oznamovací povinnost týkající se zahájení, změny nebo ukončení činnosti výrobcům, distributorům a dovozcům materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, umožňuje se pro účely státního zdravotního dozoru, který se uskutečňuje např. přes internet, orgánům ochrany veřejného zdraví provést odběr vzorků prostřednictvím koupě bez jejich předchozí identifikace, ustanovuje se Ministerstvo zdravotnictví koordinátorem spolupráce a provádění činností v oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, opravňuje se Ministerstvo zdravotnictví…
Více zde >>>
Osoba, která užívá půdu (dále jen „zemědělec“) a používá na ní upravené (hygienizované) kaly z čistírny odpadních vod, je z hlediska zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) provozovatelem zařízení ve smyslu § 14 odst. 2 zákona o odpadech (dále jen „zařízení na použití upravených kalů“), to znamená, že pro tuto činnost není potřeba vydání souhlasu krajského úřadu s provozem zařízení pro nakládání s odpady. Všechny díly půdních bloků, na kterých zemědělec používá upravené kaly, jsou…
Více zde >>>
Strategie vodního hospodářství MZe navazuje na vizi uvedenou v předchozích koncepčních dokumentech: „Vytvářet podmínky pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím ČR tak, aby byly sladěny požadavky na užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a zároveň s realizací opatření na snížení škodlivých účinků vod vyvolaných hydrologickými extrémy – povodněmi a suchem“. Zpracování Strategie s využitím předchozích koncepcí vodního hospodářství MZe, které byly jako střednědobé postupně přijaty pro léta 2000 – 2004; 2004 – 2010 a 2010 – 2015, reaguje na skutečnost, že disponibilní zdroje vody v ČR patří k…
Více zde >>>
Náhrada za vodní dílo na pozemku dle § 59a zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění. Vztahy mezi vlastníky pozemků, do nichž byly uloženy vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodní díla) před rokem 2002 a vlastníky těchto vodních děl jsou od 1.1.2014 upraveny, kromě jiného i ustanovením § 59a zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a zákonem č. 303/2013 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. § 59a zákona o vodách stanoví, že vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém…
Více zde >>>
Některé důležité změny. Nově zavádí : §1 –upřesňuje na koho se tento zákon vztahuje Zákon se vztahuje na vodovody a kanalizace, pokud je trvale využívá víc než 50 fyzických osob , ………….. Navíc se vztahuje na všechny vodovody a kanalizace, které provozně souvisí s těmi, které spadají pod zákon. Jednoznačně se jedná o plnění povinností vlastníků vodovodů a kanalizací dle zákona a zkvalitnění služeb spojených s dodávkou pitné vody a odvádění odpadních vod i pro odběratele v malých obcích. Zjištění počtu fyzických osob bude náročné. §2 – Nově vymezuje pojem „ fyzická osoba „…
Více zde >>>
Evropská legislativa v oblasti životního prostředí v 70. až 90. letech dvacátého století akcentovala hlavně ochranu povrchových vod. První směrnice, týkající se podzemních vod, vyšla sice již v roce 1980, ale byla zaměřena pouze na ochranu před znečištěním podzemních vod nebezpečnými látkami z bodových zdrojů znečištění. Další směrnice, zaměřené také na ochranu podzemních vod, byly takzvaná Nitrátová směrnice (Směrnice o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů) a pak už jen Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES a její dceřiná směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (nahrazující směrnici z roku…
Více zde >>>