Kdo způsobí nebo zjistí havárii na vodách, je povinen ji neprodleně hlásit na telefonní číslo 150 Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasičský záchranný sbor ČR následně kontaktuje Českou inspekci životního prostředí. Ohlašovací povinnost se týká i úhynu ryb nebo organismů vázaných na vodní prostředí způsobených havárií na vodách. Nová povinnost se zavádí od 1. srpna 2024, kdy vstupuje v účinnost novela vodního zákona, která má především omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci. Novelizovaný zákon také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Jako havárie se označuje mimořádné…
Více zde >>>Rubrika: Ochrana vod
Veolia vyhlásila nulovou toleranci k používání pesticidů
Do roku 2027 nebude pesticidy používat 95 % společností ze skupiny Veolia. Ochrana a obnova přírodní rozmanitosti je jedním z jejích klíčových závazků. Doposud se do podpory biodiverzity v ČR zapojilo téměř 60 vodohospodářských a energetických areálů skupiny Veolia. Ve všech případech ochránci přírody provedli audit a navrhli opatření, která byla následně realizována. „Naší ambicí je být mezi firmami světovým lídrem ekologické transformace a k tomu patří i nulová tolerance k používání pesticidů“, říká Rostislav Čáp, ředitel pro udržitelnou strategii a vztahy s veřejností skupiny Veolia pro střední a východní…
Více zde >>>Sněmovna schválila havarijní novelu vodního zákona ve třetím čtení
“Havarijní” novela vodního zákona staví nová pravidla pro vyšší ochranu lidského zdraví a životního prostředí, zachování druhové rozmanitosti a ekologické rovnováhy. V době klimatické změny lépe chrání cenné vodní ekosystémy, které v důsledku ovlivňují místní klima a přispívají k regulaci teploty, tedy mají vliv na nás všechny. Novela představuje komplexní legislativní řešení pro zneškodňování havárií na povrchových vodách. Zavádí kontinuální sledování vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje digitální registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění povrchových vod v délce více než 100 tisíc kilometrů. Novela dále…
Více zde >>>20 let ochrany životního prostředí v EU v číslech
Kvalita pitné vody i čistota řek a vodních nádrží, čistší ovzduší ve městech a obcích nebo větší podíl chráněné přírody na území České republiky. Ochrana životního prostředí prošla v posledních dekádách skokovým zlepšením, které odstartovalo v 90. letech. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, se stavem životního prostředí jsou Češi stále spokojenější. „Dvacet let v Evropské unii v oblasti ochrany životního prostředí přineslo nám všem zásadní proměnu. Bez nadsázky díky němu dýcháme čistší vzduch a pijeme čistší vodu. Zvládli jsme zásadně zlepšit čištění…
Více zde >>>Stát vynaložil na boj se suchem v roce 2023 celkem 26,8 mld. Kč
Na prevenci před extrémními vlivy počasí se kromě Ministerstva zemědělství podílela i další ministerstva. Celkem resorty podpořily 35 adaptačních opatření. Informaci o tom shrnuje Koncepce ochrany před následky sucha v roce 2023, kterou projednala vláda 13.3.2024. „Opatření, která pomáhají v boji se suchem, jsou různorodá a vzájemně se doplňují. Koordinuje je Mezirezortní komise VODA-SUCHO. Podporu poskytujeme například na zatravňování, šetrné způsoby hospodaření, pěstování plodin, které prospívají půdě a brání erozi a na vyčleňování ochranných pásů podél vod. Celkem tak Ministerstvo zemědělství na loňská opatření vyčlenilo 20,4 miliardy korun. S příspěvky od dalších resortů…
Více zde >>>Ministerstvo zemědělství zavádí novou dotaci pro snížení obsahu škodlivých látek v pitné vodě a upravuje podmínky pro vyčleňování neprodukčních ploch
Ministerstvo zemědělství přichystalo úpravy nařízení pro dotace na agroenvironmentálně-klimatická opatření a nařízení k podmíněnosti. Díky tomu bude nově podpořeno šetrné hospodaření v povodích vodárenských nádrží a sníží se znečištění vod pesticidy. Nařízení k podmíněnosti navíc umožní zemědělcům širší volbu při vyčleňování neprodukčních ploch. „Pesticidy nebo jejich rezidua v pitné vodě představují zdravotní riziko. Zavádíme proto dotaci pro omezení používání pesticidů na orné půdě, kde se používají především na ochranu rostlin. Dotace zemědělcům pomůže přizpůsobit se přísnějším požadavkům na hospodaření v těchto oblastech. Druhým nařízením reagujeme na současnou situaci v resortu, zemědělcům chceme usnadnit hospodaření…
Více zde >>>Mikroplasty zjištěny v hloubce 700 metrů pod zemským povrchem. Výzkum vědců z VŠB-TUO odhalil přítomnost mikroplastů i v důlních vodách
Vědci z VŠB-TUO jako první na světě potvrdili přítomnost mikroplastů v unikátních vzorcích vod, které byly odebrány z hloubky 700 m pod povrchem. Za odběrem v takových hloubkách stojí spolupráce Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO se státním podnikem DIAMO, kterému se povedlo potřebné vzorky zprostředkovat. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda se mikroplasty mohou dostávat i do takových hloubek pod povrchem země, což získané výsledky potvrzují a poskytují tak důkaz o znečištění způsobené lidskou činností. V návaznosti na potenciální možnost využití důlní vody jako možného zdroje vody v budoucnu, přináší tato studie další důkaz o…
Více zde >>>Vláda schválila havarijní novelu vodního zákona
Vláda 27. září 2023 schválila novelu vodního zákona, která představuje komplexní legislativní řešení pro havárie na vodách. Návrh na základě zkušeností z praxe mnohem jasněji definuje, kdo má v případě havárií, jak postupovat. Zvyšuje také výši sankcí za způsobení havárie. Mimo jiné zavádí kontinuální měření vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. Novelu nyní čeká projednání v Poslanecké sněmovně. „Ochrana vody a jejích zdrojů nejen v kontextu změny klimatu je neoddiskutovatelným národním zájmem. Naše vláda se to…
Více zde >>>Pilotní projekt on-line registru výpustí do vodních toků
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM, v.v.i. a státním podnikem Povodí Labe zrealizovalo pilotní projekt na monitoring výpustí odpadních vod do řek na více než třicetikilometrovém úseku Labe. Jeho výsledky dnes na tiskové konferenci společně představili ministři životního prostředí a zemědělství Petr Hladík a Marek Výborný. Registr výpustí bude sloužit vodoprávním úřadům, správcům povodí, Hasičskému záchrannému sboru České republiky, České inspekci životního prostředí, Policii České republiky a Vojenské policii. „Voda je priorita a my ji musíme chránit. Naše řeky jsou plné života, vodu z…
Více zde >>>V areálu ČOV v Dolní Dobrouči praskla betonová stěna nádrže
Dne 16. 8. 2023 v dopoledních hodinách došlo k destrukci betonové stěny nádrže na odpadní vody v areálu čistírny odpadních vod v Dolní Dobrouči. Z nádrže vyteklo přibližně 500 m3 znečištěné vody do již připraveného výkopu pro novou čistírnu. Naštěstí se v době nehody na stavbě nenacházel žádný z dělníků. Na místo události vyjela jednotka z Ústí nad Orlicí, místní jednotka a vyhlášen byl i poplach chemické laboratoři z Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč. Chemici na místě odebrali vzorky vody, aby mohli analyzovat látky, které se v ní nachází z důvodu blízkosti vodoteče a jejího možného znečištění. Uniklá znečištěná vody se cisternou začaly odvážet na…
Více zde >>>Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) oznámil, že se s používáním glyfosátu v zemědělství nepojí žádné „kritické oblasti ohrožení“
Hodnocení dopadu glyfosátu na zdraví lidí, zvířat a životního prostředí neidentifikovalo kritické oblasti. Některé chybějící údaje jsou uvedeny v závěrech úřadu EFSA – jako problémy, které nebylo možné dokončit, nebo nevyřešené otázky –, které musí Evropská komise a členské státy zvážit v další fázi procesu obnovení schvalování. Toto jsou hlavní zjištění ze vzájemného hodnocení EFSA ohledně hodnocení rizik glyfosátu, které provedly orgány ve čtyřech členských státech. EFSA ve svém vzájemném hodnocení hodnocení rizik účinné látky glyfosát ve vztahu k riziku, které představuje pro lidi a zvířata nebo pro životní prostředí,…
Více zde >>>Koncepce ochrany před následky sucha České republiky na období 2023–2027
17. května 2023 schválila vláda České republiky usnesením č. 354 „Koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027“, která je pokračováním této Koncepce přijaté v r. 2017. Na základě vyhodnocení plnění opatření za pětileté období 2017-2022, které obsahovala „Zpráva o plnění Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky za období 2017–2022“, (schválené vládou dne 11. ledna 2023 usnesením č. 27) byla náplň Koncepce upravena a doplněna. Z hodnocení vyplynulo, že většina opatření na omezení dopadů sucha a nedostatku vody má dlouhodobý charakter a je…
Více zde >>>Rok dohody o Turówu. Dosavadní data naznačují, že dochází ke zpomalení poklesu podzemních vod
Před rokem uzavřela česká a polská vláda dohodu o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów. Díky ní polská strana dostavěla a testuje plnou funkčnost stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Vzniká také zemní val, který má přispět k ochraně obyvatel nejbližších obcí před hlukem, znečištěním ovzduší a světlem, a zlepšit krajinný ráz. Připravují se náhradní zdroje pitné vody nebo opatření na zlepšení kvality ovzduší. Začal fungovat Fond malých projektů, který pomáhá životnímu prostředí v regionu. „Po roce od podpisu…
Více zde >>>Novela vodního zákona
Nová právní úprava řešení havárií a zpřísnění sankcí na úseku havárií, nedovoleného vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek a nakládáním se (zejména nebezpečnými) závadnými látkami. Dosavadní praxe zejména ukazuje, že vodoprávní úřady nejsou k řízení likvidačních prací při haváriích dostatečně vybaveny, a to zejména personálně, odborně a materiálně. Vodní zákon ani zákon o IZS navíc nestanovují přesný postup řešení významných havárií. Právní úprava havárií na úseku vod je obsažena především v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Některé aspekty…
Více zde >>>Návrh směrnice přijaté Komisí k pravidlům EU o čištění městských odpadních vod
Směrnice o čištění městských odpadních vod byla přijata v roce 1991. Jejím účelem je „ochrana životního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadních vod z městských zdrojů a z určitých průmyslových odvětví“. Členské státy jsou povinny zajistit, aby odpadní vody ze všech aglomerací s více než 2 000 obyvateli byly odváděny a čištěny v souladu s minimálními normami EU. Členské státy musí rovněž podle kritérií obsažených ve směrnici určit „citlivé oblasti“, v nichž platí přísnější normy. Kromě toho členské státy každé dva roky podávají zprávu o provádění směrnice. Tyto informace zveřejňuje…
Více zde >>>