Koncepce ochrany před následky sucha České republiky na období 2023–2027

17. května 2023 schválila vláda České republiky usnesením č. 354 „Koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027“, která je pokračováním této Koncepce přijaté v r. 2017. Na základě vyhodnocení plnění opatření za pětileté období 2017-2022, které obsahovala „Zpráva o plnění Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky za období 2017–2022“, (schválené vládou dne 11. ledna 2023 usnesením č. 27) byla náplň Koncepce upravena a doplněna. Z hodnocení vyplynulo, že většina opatření na omezení dopadů sucha a nedostatku vody má dlouhodobý charakter a je…

Více zde >>>

Rok dohody o Turówu. Dosavadní data naznačují, že dochází ke zpomalení poklesu podzemních vod

Před rokem uzavřela česká a polská vláda dohodu o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów. Díky ní polská strana dostavěla a testuje plnou funkčnost stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Vzniká také zemní val, který má přispět k ochraně obyvatel nejbližších obcí před hlukem, znečištěním ovzduší a světlem, a zlepšit krajinný ráz. Připravují se náhradní zdroje pitné vody nebo opatření na zlepšení kvality ovzduší. Začal fungovat Fond malých projektů, který pomáhá životnímu prostředí v regionu. „Po roce od podpisu…

Více zde >>>

Novela vodního zákona

Nová právní úprava řešení havárií a zpřísnění sankcí na úseku havárií, nedovoleného vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek a nakládáním se (zejména nebezpečnými) závadnými látkami. Dosavadní praxe zejména ukazuje, že vodoprávní úřady nejsou k řízení likvidačních prací při haváriích dostatečně vybaveny, a to zejména personálně, odborně a materiálně. Vodní zákon ani zákon o IZS navíc nestanovují přesný postup řešení významných havárií. Právní úprava havárií na úseku vod je obsažena především v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Některé aspekty…

Více zde >>>

Návrh směrnice přijaté Komisí k pravidlům EU o čištění městských odpadních vod

Směrnice o čištění městských odpadních vod byla přijata v roce 1991. Jejím účelem je „ochrana životního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění odpadních vod z městských zdrojů a z určitých průmyslových odvětví“. Členské státy jsou povinny zajistit, aby odpadní vody ze všech aglomerací s více než 2 000 obyvateli byly odváděny a čištěny v souladu s minimálními normami EU. Členské státy musí rovněž podle kritérií obsažených ve směrnici určit „citlivé oblasti“, v nichž platí přísnější normy. Kromě toho členské státy každé dva roky podávají zprávu o provádění směrnice. Tyto informace zveřejňuje…

Více zde >>>

Čeští zemědělci udávají trendy ve snižování spotřeby pesticidů

Na českých polích se každoročně používá méně pesticidů. Pomáhá tomu zákaz některých účinných látek, dotační podpora šetrného hospodaření nebo zavádění precizních technologií. Všechna tato opatření přijalo Ministerstvo zemědělství. „Adaptaci na klimatickou změnu bereme vážně, děláme řadu opatření, která jsou vzájemně provázaná a musí být i do budoucna velmi komplexní. Jedním z nich je snížení přípravků na ochranu rostlin, jejichž prodej ze všech zemí EU podle dat evropského statistického úřadu Eurostatu klesl nejvíce v České republice. Jsem na naše zemědělce hrdý, že jsou příkladem pro své evropské kolegy,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).…

Více zde >>>

Komentář EUEAU k návrhu Evropské směrnice o čištění odpadních vod: Nové ambice pro evropské odvětví odpadních vod

Současný návrh směrnice Evropské komise o čištění městských odpadních vod zahrnuje opatření kontroly u zdroje, ale nezachází dostatečně daleko při realizaci schémat rozšířených odpovědností výrobce (EPR). EurEau podle svého vyjádření „opatrně vítá“ legislativní návrh směrnice o čištění městských odpadních vod (UWWTD). Návrh vybízí odvětví odpadních vod, aby bylo klimaticky a energeticky neutrálnější a aby pokračovalo ve zlepšování čištění odpadních vod. Jedná se však o vlažné schválení schémat EPR. Revize směrnice o odpadních vodách z roku 1991 je příležitostí vyvinout ambiciózní, inovativní, podpůrnou a přímočarou novou politiku pro shromažďování a čištění…

Více zde >>>

Zákon o jednorázových plastech opouští Sněmovnu a míří do Senátu

Jednorázové příbory, kelímky na jedno použití nebo brčka vyrobená z plastu v České republice končí. Nová legislativa, kterou ve třetím čtení schválila Sněmovna, zahrnuje hned několik typů opatření – od úplného zákazu výrobků, přes omezení jejich spotřeby až po povinné příspěvky výrobců na úklid obcí a měst. O návrhu bude ještě rozhodovat Senát, začít fungovat by mohl na konci letošního roku. „Vláda plní další úkol, který zůstal po předchozím kabinetu. Díky zákonu o jednorázových plastech se nám podaří snížit množství odpadů, které dnes nesmyslně končí na skládkách. Výrobky, které zcela…

Více zde >>>

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ohlašování enviromentálních údajů a o zřízení portálu průmyslových emisí

Registr obsahuje klíčové údaje o znečišťujících látkách vypouštěných průmyslovými zařízeními v Evropě. Komise byla pověřena revizí pravidel EU pro řešení problematiky znečištění z velkých průmyslových zařízení. Cílem této iniciativy je: zlepšit přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí podpořit revizi úzce souvisejících právních předpisů týkajících se průmyslových emisí přispět k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu týkajících se nulového znečištění, klimatické neutrality, biologické rozmanitosti a čistšího oběhového hospodářství EU 84_22 EK Návrh nařízení – COM(2022)157 a EU 84_22 EK Příloha – COM(2022)157 v českém jazyce ve formátu pdf jsou k dispozici…

Více zde >>>

Sdělení Ministerstva životního prostředí k institutu ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30 vodního zákona)

Cílem tohoto sdělení je sjednocení interpretace přechodného ustanovení zavedeného zákonem č. 150/2010 Sb., Čl. II bod 2 a vzájemného vztahu ochranných pásem vodních zdrojů (dále jen OPVZ) a pásem hygienické ochrany (dále jen PHO). Ochranná pásma byla stanovována již historicky a jsou vyhlášena podle různých právních předpisů. Setkat se lze s označením ochranná území kolem vodních zdrojů, pásma hygienické ochrany nebo se současným označením ochranná pásma vodních zdrojů. Již s účinností zákona č. 11/1955 Sb., o vodním hospodářství, byla stanovována ochranná území kolem vodních zdrojů, která lze považovat za prvotní…

Více zde >>>

Stanovisko odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k aplikacikalů v ochranných pásmech vodních zdrojů

Podle přechodného ustanovení Čl. II bodu 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, pohlížíme na ochranná pásma stanovená podle dosavadních předpisů jako na ochranná pásma ve smyslu ustanovení § 30 odst. 1 vodního zákona. Na pásma hygienické ochrany (dále jen PHO) je tedy možné plně aplikovat veškeré instituty platného vodního zákona se všemi povinnostmi plynoucími z tohoto zákona a z dalších právních předpisů zakotvujících obecná omezení nebo povinnosti pro činnosti prováděné v ochranných pásmech vodních zdrojů (dále…

Více zde >>>

NKÚ: Na zlepšení kvality vody jdou miliardy z peněz EU i ze státního rozpočtu. Místo příčin znečištění se ale řeší jen důsledky

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil peníze na opatření, která mají zajistit udržitelnou jakost vod a minimalizovat znečištění způsobované zemědělstvím. Stát vydal v letech 2013 až 2020 celkem přes 2,7 miliardy korun z fondů EU a státního rozpočtu. Tyto prostředky šly na opatření z tzv. národních akčních plánů, na monitoring kvality vody a na modernizaci technologií v úpravnách vody. Kvalita povrchových ani podzemních vod se však za tuto dobu nezlepšila. Výskyt pesticidních a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval. To se promítlo i do kvality zdrojů pitné vody. Roste počet…

Více zde >>>

Čeští a polští zástupci jednali o Turówu

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta, maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski, náměstek Ministerstva životního prostředí České republiky Vladislav Smrž a státní tajemník polského Ministerstva státních aktiv Artur Soboń se dnes 24. května 2021 sešli v budově Krajského úřadu Libereckého kraje. Tématem schůzky byl polský hnědouhelný důl Turów. Minulý pátek Soudní dvůr Evropské unie nařídil Polsku pozastavit v dole okamžitě těžbu za porušení unijního práva při povolování rozšíření a prodloužení těžby, a to až do doby rozhodnutí soudu o žalobě Česka na Polsko. Polští politici i zástupci těžební firmy PGE se v…

Více zde >>>

Poslanecká sněmovna odhlasovala zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k ekologické katastrofě na řece Bečvě

Většinou 52 poslanců z devadesáti přítomných byl schválen návrh předkladatelů: Zbyněka Stanjury, Markéty Pekarové Adamové a Mariana Jurečky. Proti tomuto návrhu byli tři poslanci ANO a 35 poslanců ANO a KSČM se zdrželo hlasování. V předkládací zprávě se zmiňují tyto cíle: I. Shromáždit veškeré podklady k ekologické katastrofě na řece Bečvě ze dne 20. září 2020 i následným haváriím v uplynulém roce. II. Prověřit získané podklady a vyvodit případnou trestní odpovědnost za zjištěná pochybení. III. Na základě získaných podkladů vyhodnotit správnost postupu dotčených orgánů státu a jiných osob, jejich případná…

Více zde >>>

MŽP: Novela vodního zákona reagující na havárii na Bečvě je v připomínkovém řízení

Ministerstvo životního prostředí ještě před velikonočními svátky poslalo do mezirezortního připomínkového řízení novelu vodního zákona, která reaguje na loňskou, rozsáhlou zářijovou havárii na Bečvě. Ta ukázala, že v případě velkých havárií současná právní úprava pro dostatečnou koordinaci zneškodňování havárie na straně úřadů nestačí. Ministerstvo životního prostředí proto rychle přistoupilo k přípravě novely vodního zákona, kterou vytvořilo v návaznosti na podrobné konzultace vedené se zástupci Hasičského záchranného sboru ČR, Ministerstva zemědělství, krajských a obecních vodoprávních úřadů, České inspekce životního prostředí a Státního podniku Povodí Moravy. Rozsáhlá zářijová havárie na Bečvě odhalila,…

Více zde >>>

Novela zákona o vodách zpřísní sankce za havárie a nedovolené vypouštění odpadních vod

Hlavní princip navrhované právní úpravy zákona č. 254/2001 Sb. spočívá v legislativním nastavení řešení havárií mimořádného rozsahu a zpřísnění sankcí na úseku havárií, nedovoleného vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek a nakládáním se (zejména nebezpečnými) závadnými látkami v rozporu s § 39 vodního zákona. Podstatné navýšení sankcí se týká právnických a podnikajících fyzických osob, kde je pravděpodobnost vzniku závažného přestupku daleko vyšší, než v případě fyzických osob. Návrh zákona nově definuje pojem havárie mimořádného rozsahu (§ 40 odst. 3) s tím, že v případě pochybností o tom, zda nastala, rozhodne Hasičský záchranný sbor ČR,…

Více zde >>>