Rubrika: Podzemní vody

Péče o vodní zdroje v působnosti společnosti Vak – Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s.

vakinfocz

Nejvýznamnější vodohospodářská společnost v regionu, Vak – Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s. se stará o zdroje vody. Naposledy to byl rozsáhlý průzkum v okolí Studničního vrchu, kde se na základě výsledků chystají technická opatření vedoucí ke zpomalení odtoku vody. Jednou ze strategických rolí společnosti Vak – Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s. (dále jen VAK), je péče o vodní zdroje. Na významu naše úloha nabývá s tím, jak se dostatek této strategické suroviny stává méně samozřejmým a jak si VAK, coby největší vodohospodář v regionu, uvědomuje svoji pozici lídra v dané problematice. Pro naši společnost to…

Více zde >>>

Extrémní sucha, coby následek změny klimatu, budou ve střední Evropě až sedmkrát častější, očekávají vědci z ČZU

vakinfocz

Extrémní sucha budou ve střední Evropě až sedmkrát častější, pokud výrazně poroste produkce skleníkových plynů. Vědecký tým z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze a Helmholtz centra pro životní prostředí (UFZ) v německém Lipsku zkoumal charakteristiky sucha v letech 2018–2019 s využitím dlouhodobých údajů o klimatu z let 1766 až 2019. Jednalo se o dvě ze tří vůbec nejteplejších letních sezon, které kdy lidé naměřili. Vážným suchem byla zasažena více než polovina střední Evropy, což z něj činí největší dvouleté sucho ve více než 250leté historii. Studie publikovaná v časopise Scientific Reports…

Více zde >>>

SZÚ: Zpráva o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2019

vakinfocz

Rok 2019 byl již dvacátým šestým rokem rutinního provozu ―Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí― (Monitoringu) i jeho Subsystému II ―Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody―. Monitoring je realizován podle Usnesení vlády České republiky č. 369 z roku 1991. Zdrojem dat pro tuto zprávu je informační systém PiVo (IS PiVo) provozovaný Ministerstvem zdravotnictví ČR. Veškeré výsledky rozborů pitné vody, které jsou provedeny podle zákona o ochraně veřejného zdraví, musí být vloženy do IS PiVo. Ve zprávě jsou zpracovány údaje popisující jakost pitné vody v celé…

Více zde >>>

Aktuálně: pozměňovací návrhy poslance Radka Holomčíka novely zákona o vodách

vakinfocz

V souvislosti s aktuálním vývojem legislativního procesu vodního zákona přinášíme tři poslední pozměňovací návrhy zákona o vodách. K původním devíti, které jsme zveřejnili v článku dne 21. dubna přibylo dalších šest dne 6. května 2020 a následně pozměňovací návrh poslankyně Jany Krutákové ze dne 27. května 2020.Novela vodního zákona je aktuálně zařazena k projednávání na 51. mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny ve druhém čtení, pod sněmovním tiskem č. 556. 1. V části první, Čl. I se za bod 27 vkládají nové novelizační bod č. 28 až 31, které znějí: „28. V § 28 odstavec 2 zní:…

Více zde >>>

ČIŽP: pokuty za nadlimitní odběr podzemních vod

vakinfocz

Česká inspekce životního prostředí uložila pokuty ve výši více než půl milionu Kč provozovateli pivovaru a společnosti provozující rekreační areál. V obou případech při stanovení výše pokuty použili inspektoři horní hranici zákonné sazby 70 korun za jeden metr krychlový. Důvodem bylo zejména opakované, více než půlroční překračování limitu. Nedodržování podmínek a povinností stanovených rozhodnutími vodoprávního úřadu směřuje proti samotnému účelu vodního zákona, kterým je mimo jiné i ochrana vod a zachování i zlepšení jejich jakosti a obě společnosti svým jednáním porušily velmi významný společenský zájem. Pokutu 226 870 korun uložili inspektoři…

Více zde >>>

MŽP vydalo nesouhlasné stanovisko k polskému záměru rozšířit těžbu na dole Turow

vakinfocz

Ministerstvo životního prostředí 15. 11. 2019 vydalo ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou nesouhlasné stanovisko České republiky k záměru „Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów“, který chce realizovat v následujících letech polská energetická společnost PGE u českých hranic na Liberecku. „Stanovisko za Českou republiku je nesouhlasné. Doplněny jsou ale také podmínky, vytvořené ve spolupráci s geology, krajem, obcemi i odbornou veřejností, a Libereckým krajem odsouhlasené, které jsou pro nás absolutně nepřekročitelné, kdyby se Polsko rozhodlo i přes náš nesouhlas v těžbě na Turowě pokračovat,“ uvedl dnes ministr…

Více zde >>>

ČIŽP: Pokuty za nelegální odběr podzemní vody a ukládání kalů na orné půdě

vakinfocz

Město Lovosice nelegálně odebralo téměř 8,5 tisíce metrů krychlových podzemních vod. Inspektoři mu uložili pokutu přes 120 tisíc korun Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Ústí nad Labem uložili pokutu 126 510 korun Městu Lovosice za odběr podzemních vod z jednoho vrtu a dvou studen nad povolený limit. Stalo se tak v roce 2018 a město nelegálně odebralo celkem 8434 metrů krychlových podzemních vod. U prvního vrtu, ze kterého byl zavlažován fotbalový stadion, město od května do října 2018 překračovalo povolené měsíční odběry vod. „Povolený limit pro maximální měsíční odběr byl 120 metrů krychlových.…

Více zde >>>

Odběr podzemní vody – odpověď na dotaz

vakinfocz

Dotaz:  V Těchlovicích u Hradce Králové jsme byli jakožto odběratelé užitkové vody z podzemních bazénů a studní u lesa, vyzváni na schůzku ohledně plánování příjezdové cesty přes všechny dlouholeté prameny. Jak se bránit, když obec nerespektuje obecný zájem občanů? Jednou už jsme o vodu přišli, na koho se můžeme obrátit? Děkuji za odpověď. Odpověď:  Nejdříve v rámci projednání územního rozhodnutí musíte podat námitku k navržené výstavbě a zdůvodnit jí ochranou stávajících vodních zdrojů. Pokud obec v  rámci územního řízení vaši námitku zamítne, můžete se obrátit na vodoprávní úřad Krajského úřadu v Hradci…

Více zde >>>

Metody stanovení množství přírodních zdrojů podzemních vod v ČR

vakinfocz

Hodnoty velikosti zdrojů podzemních vod jsou základním vstupním údajem pro hydrologickou a vodohospodářskou bilanci podle zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a pro charakteristiku kvantitativního stavu útvarů podzemních vod podle požadavku Rámcové směrnice EU1). Původní používané hodnoty byly založeny na údajích protokolů KKZ2). Tyto údaje se opíraly o výsledky regionálního hydrogeologického průzkumu, který byl realizován v pětiletých programech během let 1966 – 1990. Poslední výsledky jsou v Syntéze české křídové pánve (Herčík a kol. 1987, 1999). V současné době jsou však tyto hodnoty starší 20 až 30 let.…

Více zde >>>

Obecný pohled na klimatickou změnu a její možné vlivy na režimy podzemních vod

vakinfocz

Hydrologické studie dopadů klimatické změny na průtoky prováděné Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka jsou založeny na hydrologickém modelování vodní bilance pomocí modelu Bilan (Tallaksen a van Lanen, 2004). Vstupem do systému jsou časové řady srážkového úhrnu, teploty a relativní vlhkosti vzduchu spolu s měřenými průtoky. Model počítá v měsíčním kroku chronologickou hydrologickou bilanci povodí či území. Vyjadřuje základní bilanční vztahy na povrchu povodí, v zóně aerace, do níž je zahrnut i vegetační kryt povodí, a v zóně podzemní vody. Jako ukazatel bilance energie, která hydrologickou bilanci významně ovlivňuje, je použita teplota vzduchu. Výpočtem…

Více zde >>>

Problematika zdrojů podzemních vod a jejich ochrana při zásobování pitnou vodou

vakinfocz

AČlánek pojednává o ochraně vod jako o obecném pojmu a o povinnostech vyplývajících z platných právních předpisů. Pro zajištění plynulého zásobování pitnou vodou v požadovaném množství a odpovídající jakosti je třeba chránit vodní zdroje intenzivněji pomocí jejich ochranných pásem. Úvod Základním právním předpisem Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky členských států je směrnice 2000/60/ES (Vodní rámcová směrnice), kde je ochrana vodních zdrojů v obecné rovině zdůrazněna. V ČR je ochrana vod upravena zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), kde je…

Více zde >>>

Směrnice EU č. 2006/118/ES o ochraně podzemních vod, požadavky na podzemní vody z hlediska ochrany povrchových vod a směrnice EU

vakinfocz

Evropská legislativa v oblasti životního prostředí v 70. až 90. letech dvacátého století akcentovala hlavně ochranu povrchových vod. První směrnice, týkající se podzemních vod, vyšla sice již v roce 1980, ale byla zaměřena pouze na ochranu před znečištěním podzemních vod nebezpečnými látkami z bodových zdrojů znečištění. Další směrnice, zaměřené také na ochranu podzemních vod, byly takzvaná Nitrátová směrnice (Směrnice o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů) a pak už jen Rámcová směrnice o vodě 2000/60/ES a její dceřiná směrnice 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu (nahrazující směrnici z roku…

Více zde >>>

Novela vodního zákona a její prováděcí předpisy v oblasti ochrany podzemních vod

vakinfocz

V srpnu roku 2010 byla po více než dvou letech přijata dlouho očekávaná novela vodního zákona (zákonem č. 150/2010 Sb.), která si klade za cíl naplnit nejen nové požadavky evropské unie, ale také zpřesnit či upravit znění podle potřeb na národní úrovni. Spolu s přijetím novely vodního zákona bylo třeba doplnit, upravit či vydat také příslušné prováděcí právní předpisy. Ochrana podzemních vod je předmětem hned několika z nich, přičemž dva se jí zabývají výhradně. Cílem tohoto příspěvku je přiblížit obsah těchto právních předpisů doplněný o popis současné i budoucí právní úpravy ochranných…

Více zde >>>