Metodické doporučení SZÚ Toto doporučení nahrazuje dokument „Nouzové zásobování pitnou vodou“ z roku 2007. Havarijní plány Havarijní a krizové situace zásobování pitnou vodou bývají zcela osobité a jen zřídka stejně opakovatelné události, které je vždy nutné řešit individuálně na základě znalostí konkrétní místní situace. Proto veškerá preventivně vydaná doporučení v tomto směru je nutno chápat jen jako pomůcku pro rychlejší rozhodování v dané situaci anebo pro přípravu havarijních či krizových plánů.1 V havarijním plánu musí být mj. uvedena jména pracovníka a jeho náhradníka (- ů), včetně jejich kontaktních údajů, kteří…
Více zde >>>Rubrika: Vodní hospodářství
Rada hlavního město Prahy schválila harmonogram o odkupu akcií Pražských vodovodů a kanalizací od společnosti Veolia
Hlavní město Praha by prostřednictvím Pražské vodohospodářské společnosti mělo získat až 49 % akcií Pražských vodovodů a kanalizací, a.s., (PVK) a současně by měla být uzavřená opční dohoda o možném budoucím odkupu zbývajících akcií PVK, ke kterému by došlo nejpozději v roce 2028. „Zbavit se kontroly nad Pražskými vodovody a kanalizacemi, bylo jedno z těch horších rozhodnutí, které se v minulosti na radnici udělaly. Voda je samozřejmě významnou strategickou komoditou a město musí mít nejen ji, ale celou vodárenskou infrastrukturu pod absolutní kontrolou,“ řekla primátorka Adriana Krnáčová. Hlavní město Praha, Pražská vodohospodářská…
Více zde >>>Metodický pokyn 5559/2018-MZE-15121
Metodický pokyn sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství a sekce technické ochrany životního prostředí Ministerstva životního prostředí k posouzení možnosti vlivu záměru na stav dotčených vodních útvarů (primární posouzení) [§ 23a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů] Účelem metodického pokynu je sjednocení a popis postupu při provádění primárního posouzení vlivu záměru na stav vodního útvaru, jehož cílem je určit, zda navrhovaný záměr může vést ke zhoršení stavu/potenciálu vodních útvarů nebo znemožnění dosažení dobrého stavu/potenciálu vodních útvarů. Tento metodický pokyn navazuje…
Více zde >>>Strategie vodního hospodářství MZe do roku 2030
Strategie vodního hospodářství MZe navazuje na vizi uvedenou v předchozích koncepčních dokumentech: „Vytvářet podmínky pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím ČR tak, aby byly sladěny požadavky na užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a zároveň s realizací opatření na snížení škodlivých účinků vod vyvolaných hydrologickými extrémy – povodněmi a suchem“. Zpracování Strategie s využitím předchozích koncepcí vodního hospodářství MZe, které byly jako střednědobé postupně přijaty pro léta 2000 – 2004; 2004 – 2010 a 2010 – 2015, reaguje na skutečnost, že disponibilní zdroje vody v ČR patří k…
Více zde >>>SOVAK ČR opětovně nabádá ke zvýšení investic na obnovu vodohospodářských sítí
Od počátku své existence usiluje Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), jehož členové vyrábějí a dodávají pitnou vodu pro více než 9,5 milionu obyvatel naší země, o rychlejší tempo obnovy vodohospodářské infrastruktury v České republice s cílem minimalizovat rizika poruch, havárií, ztrát vody v potrubní síti a zlepšení kvality pitné vody pro občany ČR. Vodohospodářská infrastruktura a především vodovodní a kanalizační sítě jsou ale podle SOVAK ČR na mnoha místech země za horizontem své životnosti, a tento stav nelze dále prohlubovat. Přímým důkazem pravdivosti tvrzení SOVAK ČR se…
Více zde >>>Náhrada za vodní dílo na pozemku
Náhrada za vodní dílo na pozemku dle § 59a zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění. Vztahy mezi vlastníky pozemků, do nichž byly uloženy vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodní díla) před rokem 2002 a vlastníky těchto vodních děl jsou od 1.1.2014 upraveny, kromě jiného i ustanovením § 59a zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a zákonem č. 303/2013 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. § 59a zákona o vodách stanoví, že vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém…
Více zde >>>Novela zákona č.274/2001 Sb. byla schválena parlamentem 17.7.2013
Některé důležité změny. Nově zavádí : §1 –upřesňuje na koho se tento zákon vztahuje Zákon se vztahuje na vodovody a kanalizace, pokud je trvale využívá víc než 50 fyzických osob , ………….. Navíc se vztahuje na všechny vodovody a kanalizace, které provozně souvisí s těmi, které spadají pod zákon. Jednoznačně se jedná o plnění povinností vlastníků vodovodů a kanalizací dle zákona a zkvalitnění služeb spojených s dodávkou pitné vody a odvádění odpadních vod i pro odběratele v malých obcích. Zjištění počtu fyzických osob bude náročné. §2 – Nově vymezuje pojem „ fyzická osoba „…
Více zde >>>Metody stanovení množství přírodních zdrojů podzemních vod v ČR
Hodnoty velikosti zdrojů podzemních vod jsou základním vstupním údajem pro hydrologickou a vodohospodářskou bilanci podle zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a pro charakteristiku kvantitativního stavu útvarů podzemních vod podle požadavku Rámcové směrnice EU1). Původní používané hodnoty byly založeny na údajích protokolů KKZ2). Tyto údaje se opíraly o výsledky regionálního hydrogeologického průzkumu, který byl realizován v pětiletých programech během let 1966 – 1990. Poslední výsledky jsou v Syntéze české křídové pánve (Herčík a kol. 1987, 1999). V současné době jsou však tyto hodnoty starší 20 až 30 let.…
Více zde >>>Problematika zdrojů podzemních vod a jejich ochrana při zásobování pitnou vodou
AČlánek pojednává o ochraně vod jako o obecném pojmu a o povinnostech vyplývajících z platných právních předpisů. Pro zajištění plynulého zásobování pitnou vodou v požadovaném množství a odpovídající jakosti je třeba chránit vodní zdroje intenzivněji pomocí jejich ochranných pásem. Úvod Základním právním předpisem Evropského parlamentu a Rady ustavujícím rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky členských států je směrnice 2000/60/ES (Vodní rámcová směrnice), kde je ochrana vodních zdrojů v obecné rovině zdůrazněna. V ČR je ochrana vod upravena zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), kde je…
Více zde >>>Vodní dílo a náklady jeho zkušebního provozu jako ekonomicky oprávněná náklady
PRÁVNÍ POVAHA VODNÍHO DÍLA Při posouzení otázky obsahu pojmu „vodní dílo“ je rozhodující úprava obsažená v Občanském zákoníku, Zákoně o vodách a Zákoně o vodovodech a kanalizacích. Je přitom zjevné, že vodní dílo naplňuje legální definici věci jako hmotného předmětu, který je ovladatelný a užitečný, přičemž podle dalších konkrétních znaků může jít o věc movitou nebo věc nemovitou. Nemovitostmi se přitom rozumí ve smyslu ustanovení § 119 odst. 2 Občanského zákoníku pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Klíčová definice vymezující pojem vodního díla je přitom obsažena v ustanovení § 55…
Více zde >>>Novela vodního zákona a její prováděcí předpisy v oblasti ochrany podzemních vod
V srpnu roku 2010 byla po více než dvou letech přijata dlouho očekávaná novela vodního zákona (zákonem č. 150/2010 Sb.), která si klade za cíl naplnit nejen nové požadavky evropské unie, ale také zpřesnit či upravit znění podle potřeb na národní úrovni. Spolu s přijetím novely vodního zákona bylo třeba doplnit, upravit či vydat také příslušné prováděcí právní předpisy. Ochrana podzemních vod je předmětem hned několika z nich, přičemž dva se jí zabývají výhradně. Cílem tohoto příspěvku je přiblížit obsah těchto právních předpisů doplněný o popis současné i budoucí právní úpravy ochranných…
Více zde >>>Správcovství drobného vodního toku, ke kterému nebyl určen správce, ústícího do jiného vodního toku za hranicemi České republiky
[k § 48 odst. 4 vodního zákona] Dotaz: Správce povodí požádal o výklad ustanovení § 48 odst. 4 vodního zákona pro případ, kdy nebyl určen správce drobného vodního toku, který protéká Českou republikou a ústí na území Polské republiky do vodního toku, jehož část má na území ČR určeného správce, který je odlišný od správce povodí. Výklad: Ustanovení § 48 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů(vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze aplikovat. Správce drobného vodního toku musí být v takovém případě určen…
Více zde >>>Určení správcem drobného vodního toku organizační složku státu nebo státní podnik
Dotaz: Jakým způsobem se určuje správce vodního toku v případě státního podniku postupem podle § 48 odst. 2 vodního zákona? Výklad: Ustanovení § 48 odst. 2 věta druhá zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že „O určení správcem a zrušení správcem drobného vodního toku rozhoduje Ministerstvo zemědělství na základě žádosti; to neplatí v případě určení správcem nebo zrušení správcem drobného vodního toku organizační složku státu nebo státní podnik, jehož předmětem podnikání nebo předmětem činnosti je správa drobných vodních…
Více zde >>>Metodický pokyn pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny objektů VHI
Metodický pokyn pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, pro Plány rozvoje vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací Ministerstvo zemědělství Čj.: 401/2010-15000 Určeno:krajským úřadům, vodoprávním úřadům, zpracovatelům Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací, zpracovatelům Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací, včetně jejich změn a aktualizací, zpracovatelům Plánů financování obnovy vodovodů a kanalizací. Účelem tohoto pokynu je zajištění jednotného postupu při: výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací podle § 5…
Více zde >>>Národní cíle České republiky k Protokolu o vodě a zdraví
Česká republika podepsala Protokol o vodě a zdraví v roce 1999 a následně ho ratifikovala v roce 2001. Od doby vstupu Protokolu v platnost (4.8.2005) je tedy Česká republika stranou Protokolu a proto v souladu s článkem 6 odst. 2 a 3 stanovila a zveřejnila národní cíle k jeho plnění.
Více zde >>>