Páteční rozsáhlý požár cisternového vlaku u Hustopečí na Přerovsku, který převážel přes tisíc tun toxického benzenu z chemičky DEZA v nedalekém Valašském Meziříčí, bude mít zcela jistě důsledky na životní prostředí. Inspektoři oblastního inspektorátu ČIŽP v Olomouci se od pátku prioritně zabývali možným ohrožení podzemních a povrchových vod. V současnosti se podílejí na řízení sanace kontaminovaných zemin a monitorují možná rizika spojená se spadem z kouře pro zdraví obyvatel i životní prostředí. „Tato bezprecedentní havárie bude jistě mít důsledky pro životní prostředí, rozsah však aktuálně nelze předjímat. Klíčové budou výsledky analýz odebraných vzorků a poznatky z terénu v dalších dnech.“ Miriam Loužecká,…
Více zde >>>Rubrika: Životní prostředí
Evropská komise připravuje návrh nařízení omezující přítomnost perzistentních organických znečišťujících látek – polychlorovaných bifenylů (PCB) a polybromované difenylethery (PBDE)
Komise usiluje o ochranu lidského zdraví a životního prostředí a odstraňuje nebo omezuje produkci a používání perzistentních organických znečišťujících látek, jak jsou definovány ve Stockholmské úmluvě. Tento akt se týká PBDE (zahrnutých v příloze I nařízení (EU) 2019/1021). Mění limitní hodnotu pro přítomnost PBDE ve směsích nebo předmětech. Nařízením (EU) 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách se provádějí mezinárodní závazky EU vyplývající ze Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách (chemických látkách). Polychlorované bifenyly (PCB) jsou uvedeny v příloze I uvedeného nařízení. Účelem této iniciativy je změnit položku PCB v…
Více zde >>>Dohoda o Turówu po třech letech: Hladina podzemních vod stoupá a Česko má k dispozici všechna data
Už tři roky funguje dohoda o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów. Česká a polská vláda ji podepsaly 3. února 2022. Díky dohodě polská strana dostavěla a testuje plnou funkčnost stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Vznikl také zemní val, který přispívá k ochraně obyvatel nejbližších obcí před hlukem, znečištěním ovzduší a světlem a má zlepšit krajinný ráz. Připravují se náhradní zdroje pitné vody nebo opatření na zlepšení kvality ovzduší. Začal fungovat Fond malých projektů, který pomáhá životnímu prostředí…
Více zde >>>Ministerstvo životního prostředí poskytne obcím v krasových oblastech finance na čištění odpadních vod
Krasové oblasti patří mezi nejcitlivější ekosystémy v České republice. Ministerstvo životního prostředí představilo novou výzvu pro obce v CHKO Moravský kras a CHKO Český kras. Cílem je zamezit znečištění podzemních a povrchových vod a zajistit účinnější ochranu tohoto unikátního prostředí. „Krasové oblasti, jako je Moravský kras s nejdelším jeskynním systém v České republice a mezinárodně chráněné podzemní mokřady Podzemní Punkva, čelí znečištění odpadními vodami, zejména dusíkatými a fosforečnými látkami. Ty výrazně ovlivňují kvalitu vodních ekosystémů. Oblasti jsou unikátní nejen svou geologickou a biologickou hodnotou, ale také zranitelností. Ministerstvo proto přichází s cílenými…
Více zde >>>Novela zákona o ekologické újmě si klade za cíl zlepšit prevenci i postih velkých havárií
Lépe se bránit a napravovat škody na vodě, půdě nebo stanovištích chráněných druhů. To je cílem novely zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Díky novele bude možné zefektivnit a zrychlit proces řešení nejzávažnějších škod na životním prostředí a také rychle reagovat při provádění preventivních opatření tak, aby se co nejvíce minimalizovaly negativní dopady na životní prostředí a lidské zdraví. Návrh novely schválila vláda. „Havárie na řece Bečvě, kdy stát nemohl uplatnit pravidlo „znečišťovatel platí“, jasně ukázala, že je třeba oddělit působnost zákona o ekologické újmě od působnosti…
Více zde >>>MŽP podpořilo sedm velkých projektů výroby bioplynu a biometanu
Odpady z čištění vod nebo ze zemědělství se mohou stát domácím zdrojem pro výrobu energie a náhradu zemního plynu. Bioplyn a hlavně biometan, který je svými vlastnostmi téměř stejný jako zemní plyn, pomáhají při odchodu od uhlí a k lepšímu využívání domácích zdrojů energie. Vedle odpadů ze zemědělského provozu dokážou bioplynové stanice využívat i kaly z čistíren odpadních vod a díky tomu využít jak energii, tak zbylý materiál jako hnojivo. „Díky podpoře Ministerstva životního prostředí ve výši téměř 500 milionů z Operačního programu Životní prostředí vzniknou nové bioplynové a biometanové stanice, a to…
Více zde >>>Řešitelé projektu DALIA se zaměřili na lužní lesy a hospodaření s vodou v povodí Dunaje
Lužní lesy, přirozený biotop dolních toků řek, mají zásadní a nenahraditelnou funkci ve vodním režimu krajiny. Dokážou pojmout velké množství vody, tím zpomalit průtok případné povodňové vlny a dále vodu uvolňovat do krajiny v sušších obdobích. Současně jsou útočištěm celé řady specializovaných rostlinných a živočišných druhů. Pokud však nezajistíme pravidelné zaplavování lužních lesů, vinou klimatické změny a nadměrného čerpání podzemní vody pro zásobování obyvatel je jejich další existence nejistá. Odborníci z projektu DALIA z osmi zemí regionu povodí Dunaje se právě budoucnosti a managementu lužních lesů věnovali na setkání ve…
Více zde >>>Lze kaly z čistíren odpadních vod nadále využívat jako hnojivo?
Čistírenské kaly využívané jako půdní aditivum v zemědělství představují díky obsahu léčiv, pesticidů, kovů a dalších látek environmentální riziko. Jak ukázal komplexní výzkum týmu vědců z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze, pyrolýza je na rozdíl od levnějšího kompostování schopna zredukovat většinu těchto látek až o 100 %. Kovy nicméně v upraveném kalu zůstávají a jejich chování záleží na pH půdy, do které se upravené kaly vpravují. Velmi kyselé nebo velmi zásadité půdy umožní další uvolňování rizikových kovů a metaloidů do prostředí. Vědci sledovali také zbytkové koncentrace tzv. emergentních polutantů v…
Více zde >>>Kapacita produkce biometanu stoupla v EU o 37 %, v ČR je devět výroben
Podle aktuální mapy Evropské bioplynové asociace (EBA) a Gas Infrastructure Europe (GIE) výroba biometanu v Evropě za poslední rok (červen 2023–červen 2024) vzrostla a dosáhla celkové kapacity produkce 6,4 miliardy m3 ročně. V zemích EU se nyní na výrobě podílí již celkem 1 548 zařízení, přičemž nejvíce z nich nově vzniklo ve Francii a Itálii. K výraznému navýšení došlo také v České republice, kde k dlouho jediné výrobně biometanu EFG Rapotín BPS přibylo osm nových zařízení. Počet výroben biometanu v Evropě roste. Jen za poslední rok jich tu podle mapy asociací EBA a GIE vzniklo celkem 226. …
Více zde >>>Upozorňujeme na novou povinnost hlásit havárii na vodách od 1. 8. 2024
Kdo způsobí nebo zjistí havárii na vodách, je povinen ji neprodleně hlásit na telefonní číslo 150 Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasičský záchranný sbor ČR následně kontaktuje Českou inspekci životního prostředí. Ohlašovací povinnost se týká i úhynu ryb nebo organismů vázaných na vodní prostředí způsobených havárií na vodách. Nová povinnost se zavádí od 1. srpna 2024, kdy vstupuje v účinnost novela vodního zákona, která má především omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci. Novelizovaný zákon také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Jako havárie se označuje mimořádné…
Více zde >>>Revize směrnice regulující látky znečišťující životní prostředí
Dne 15. července 2024 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU), kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady z roku 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady z roku 1999 o skládkách odpadů. Konečný text směrnice o průmyslových emisích je dohodou mezi členskými státy a frakcemi Evropského parlamentu a klade si za hlavní cíl, aby směrnice byla efektivní v regulaci emisí znečišťujících látek. Výsledný text významně posiluje roli nejlepších dostupných technik (BAT), nicméně ve zvláštních případech umožňuje transparentní…
Více zde >>>Fakulta životního prostředí ČZU ve spolupráci se společností VRV úspěšně testuje v plovoucí ostrovy podporují hnízdění ubývajících a chráněných druhů ptáků
Tým Zuzany Musilové z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze úspěšně otestoval dvacítku umělých plovoucích ostrovů, které nyní nabízejí více možností k hnízdění vodních ptáků. Na obhospodařovaných rybnících v jižních Čechách, tradičních hnízdištích vodních ptáků, plovoucí ostrovy využívají racci chechtaví, rybáci obecní a některé druhy kachen. “Toto přírodě blízké řešení může dokonce obnovovat již zaniklá hnízdiště cílových druhů nebo rozšířit a podpořit ta stávající. Potvrzuje to 180 ptačích hnízd, která jsme dosud napočítali,“ uvedla koordinátorka projektu. Dvouletý projekt financovaný z výzvy Rago tzv. Norských fondů tak přinesl inovaci, která podporuje hnízdění chráněných i…
Více zde >>>Veolia vyhlásila nulovou toleranci k používání pesticidů
Do roku 2027 nebude pesticidy používat 95 % společností ze skupiny Veolia. Ochrana a obnova přírodní rozmanitosti je jedním z jejích klíčových závazků. Doposud se do podpory biodiverzity v ČR zapojilo téměř 60 vodohospodářských a energetických areálů skupiny Veolia. Ve všech případech ochránci přírody provedli audit a navrhli opatření, která byla následně realizována. „Naší ambicí je být mezi firmami světovým lídrem ekologické transformace a k tomu patří i nulová tolerance k používání pesticidů“, říká Rostislav Čáp, ředitel pro udržitelnou strategii a vztahy s veřejností skupiny Veolia pro střední a východní…
Více zde >>>Stanovisko SOVAK ČR k materiálu EU 38/24
SOVAK ČR zasílá stanovisko k návrhu směrnice – aktualizovaná pravidla používání některých hnojivých látek ze statkových hnojiv (RENURE). Problematika aplikace dusičnanů a hnojiv se výrazně dotýká zdrojů pitné vody určené k lidské spotřebě. Základním problémem je, že v návrhu není přednostně řešen potenciální dopad na vodní zdroje, a to zejména ty, které jsou využívány k odběru vody určené k lidské spotřebě. Znečištění zdrojů vody dusičnany ze zemědělských zdrojů v ČR je trvalý problém. Dokazují to statistiky Výzkumného ústavu rostlinné výroby – u povrchových zdrojů je u 49,6 % rostoucí trend koncentrace dusičnanů (klesající…
Více zde >>>Ochranná pásma pro stromořadí přinese novela zákona o ochraně přírody a krajiny
Zdravé vzrostlé stromy a aleje v městských oblastech jsou součástí opatření, díky kterým můžeme lépe čelit měnícím se klimatickým podmínkám. Stromy poskytují stín a chlad v horkých dnech, zachytávají prach a tlumí hluk či pomáhají zasakovat vodu. Když je horko, tak ji zase odpařují zpět a zvlhčují tak ovzduší. Alejím ale chybí stejná ochrana jako třeba vodovodům či plynovodům. Proto Ministerstvo životního prostředí připravilo změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, která ochranu stromořadí a vzrostlých stromů posílí. Zajistí také, aby za stromy pokácené kvůli výstavbě byla vysázena adekvátní náhrada.…
Více zde >>>