Řešitelé projektu DALIA se zaměřili na lužní lesy a hospodaření s vodou v povodí Dunaje

Lužní lesy, přirozený biotop dolních toků řek, mají zásadní a nenahraditelnou funkci ve vodním režimu krajiny. Dokážou pojmout velké množství vody, tím zpomalit průtok případné povodňové vlny a dále vodu uvolňovat do krajiny v sušších obdobích. Současně jsou útočištěm celé řady specializovaných rostlinných a živočišných druhů. Pokud však nezajistíme pravidelné zaplavování lužních lesů, vinou klimatické změny a nadměrného čerpání podzemní vody pro zásobování obyvatel je jejich další existence nejistá. Odborníci z projektu DALIA z osmi zemí regionu povodí Dunaje se právě budoucnosti a managementu lužních lesů věnovali na setkání ve…

Více zde >>>

Lze kaly z čistíren odpadních vod nadále využívat jako hnojivo?

Čistírenské kaly využívané jako půdní aditivum v zemědělství představují díky obsahu léčiv, pesticidů, kovů a dalších látek environmentální riziko. Jak ukázal komplexní výzkum týmu vědců z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze, pyrolýza je na rozdíl od levnějšího kompostování schopna zredukovat většinu těchto látek až o 100 %. Kovy nicméně v upraveném kalu zůstávají a jejich chování záleží na pH půdy, do které se upravené kaly vpravují. Velmi kyselé nebo velmi zásadité půdy umožní další uvolňování rizikových kovů a metaloidů do prostředí. Vědci sledovali také zbytkové koncentrace tzv. emergentních polutantů v…

Více zde >>>

Kapacita produkce biometanu stoupla v EU o 37 %, v ČR je devět výroben

Podle aktuální mapy Evropské bioplynové asociace (EBA) a Gas Infrastructure Europe (GIE) výroba biometanu v Evropě za poslední rok (červen 2023–červen 2024) vzrostla a dosáhla celkové kapacity produkce 6,4 miliardy m3 ročně.  V zemích EU se nyní na výrobě podílí již celkem 1 548 zařízení, přičemž nejvíce z nich nově vzniklo ve Francii a Itálii. K výraznému navýšení došlo také v České republice, kde k dlouho jediné výrobně biometanu EFG Rapotín BPS přibylo osm nových zařízení. Počet výroben biometanu v Evropě roste. Jen za poslední rok jich tu podle mapy asociací EBA a GIE vzniklo celkem 226. …

Více zde >>>

Upozorňujeme na novou povinnost hlásit havárii na vodách od 1. 8. 2024

Kdo způsobí nebo zjistí havárii na vodách, je povinen ji neprodleně hlásit na telefonní číslo 150 Hasičskému záchrannému sboru ČR. Hasičský záchranný sbor ČR následně kontaktuje Českou inspekci životního prostředí. Ohlašovací povinnost se týká i úhynu ryb nebo organismů vázaných na vodní prostředí způsobených havárií na vodách.  Nová povinnost se zavádí od 1. srpna 2024, kdy vstupuje v účinnost novela vodního zákona, která má především omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci. Novelizovaný zákon také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Jako havárie se označuje mimořádné…

Více zde >>>

Revize směrnice regulující látky znečišťující životní prostředí

Dne 15. července 2024 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU), kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady z roku 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady z roku 1999 o skládkách odpadů. Konečný text směrnice o průmyslových emisích je dohodou mezi členskými státy a frakcemi Evropského parlamentu a klade si za hlavní cíl, aby směrnice byla efektivní v regulaci emisí znečišťujících látek. Výsledný text významně posiluje roli nejlepších dostupných technik (BAT), nicméně ve zvláštních případech umožňuje transparentní…

Více zde >>>

Fakulta životního prostředí ČZU ve spolupráci se společností VRV úspěšně testuje v plovoucí ostrovy podporují hnízdění ubývajících a chráněných druhů ptáků

Tým Zuzany Musilové z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze úspěšně otestoval dvacítku umělých plovoucích ostrovů, které nyní nabízejí více možností k hnízdění vodních ptáků. Na obhospodařovaných rybnících v jižních Čechách, tradičních hnízdištích vodních ptáků, plovoucí ostrovy využívají racci chechtaví, rybáci obecní a některé druhy kachen. “Toto přírodě blízké řešení může dokonce obnovovat již zaniklá hnízdiště cílových druhů nebo rozšířit a podpořit ta stávající. Potvrzuje to 180 ptačích hnízd, která jsme dosud napočítali,“ uvedla koordinátorka projektu. Dvouletý projekt financovaný z výzvy Rago tzv. Norských fondů tak přinesl inovaci, která podporuje hnízdění chráněných i…

Více zde >>>

Veolia vyhlásila nulovou toleranci k používání pesticidů

Do roku 2027 nebude pesticidy používat 95 % společností ze skupiny Veolia. Ochrana a obnova přírodní rozmanitosti je jedním z jejích klíčových závazků.  Doposud se do podpory biodiverzity v ČR zapojilo téměř 60 vodohospodářských a energetických areálů skupiny Veolia. Ve všech případech ochránci přírody provedli audit a navrhli opatření, která byla následně realizována.  „Naší ambicí je být mezi firmami světovým lídrem ekologické transformace a k tomu patří i nulová tolerance k používání pesticidů“, říká Rostislav Čáp, ředitel pro udržitelnou strategii a vztahy s veřejností skupiny Veolia pro střední a východní…

Více zde >>>

Stanovisko SOVAK ČR k materiálu EU 38/24

SOVAK ČR zasílá stanovisko k návrhu směrnice – aktualizovaná pravidla používání některých hnojivých látek ze statkových hnojiv (RENURE). Problematika aplikace dusičnanů a hnojiv se výrazně dotýká zdrojů pitné vody určené k lidské spotřebě. Základním problémem je, že v návrhu není přednostně řešen potenciální dopad na vodní zdroje, a to zejména ty, které jsou využívány k odběru vody určené k lidské spotřebě. Znečištění zdrojů vody dusičnany ze zemědělských zdrojů v ČR je trvalý problém. Dokazují to statistiky Výzkumného ústavu rostlinné výroby – u povrchových zdrojů je u 49,6 % rostoucí trend koncentrace dusičnanů (klesající…

Více zde >>>

Ochranná pásma pro stromořadí přinese novela zákona o ochraně přírody a krajiny

Zdravé vzrostlé stromy a aleje v městských oblastech jsou součástí opatření, díky kterým můžeme lépe čelit měnícím se klimatickým podmínkám. Stromy poskytují stín a chlad v horkých dnech, zachytávají prach a tlumí hluk či pomáhají zasakovat vodu. Když je horko, tak ji zase odpařují zpět a zvlhčují tak ovzduší. Alejím ale chybí stejná ochrana jako třeba vodovodům či plynovodům. Proto Ministerstvo životního prostředí připravilo změnu zákona o ochraně přírody a krajiny, která ochranu stromořadí a vzrostlých stromů posílí. Zajistí také, aby za stromy pokácené kvůli výstavbě byla vysázena adekvátní náhrada.…

Více zde >>>

20 let ochrany životního prostředí v EU v číslech

Kvalita pitné vody i čistota řek a vodních nádrží, čistší ovzduší ve městech a obcích nebo větší podíl chráněné přírody na území České republiky. Ochrana životního prostředí prošla v posledních dekádách skokovým zlepšením, které odstartovalo v 90. letech. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, se stavem životního prostředí jsou Češi stále spokojenější. „Dvacet let v Evropské unii v oblasti ochrany životního prostředí přineslo nám všem zásadní proměnu. Bez nadsázky díky němu dýcháme čistší vzduch a pijeme čistší vodu. Zvládli jsme zásadně zlepšit čištění…

Více zde >>>

Novela z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Předkládaný návrh zákona představuje poměrně rozsáhlou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která v sobě shrnuje zásadní změny ve dvou hlavních oblastech – v oblasti ochrany dřevin a v oblasti druhové, zejména zvláštní druhové ochrany. Obě tyto problematiky jsou řešeny relativně nezávisle na sobě a představují svébytná témata, nicméně s ohledem na nutnost jejich vzájemné koordinace a potřebě harmonizace úprav prováděných především v kompetenčních a přestupkových ustanoveních jsou řešeny společným legislativním materiálem s cílem vyvarovat se kolizí vznikajících při souběžném projednávání více novel téhož právního předpisu. V této souvislosti se předesílá, že k oběma problematikám byla zpracována…

Více zde >>>

Metodické doporučení Ministerstva zdravotnictví pro hygienické požadavky na užitkovou vodu

Doporučení je podkladem pro budoucí právní úpravu, formou vyhlášky, která se nyní na jeho základě připravuje. Poskytuje technologickým firmám, zkušebním ústavům a investorům systémů užitkové vody informaci o chystané podobě závazných legislativních požadavků, aby se na ně mohli připravit. Orgánům ochrany veřejného zdraví (OOVZ) poskytuje toto doporučení odborné vodítko pro případy konzultací a dotazů, popř. jejich stanovisek a rozhodnutí opřených o hodnocení zdravotních rizik. Toto doporučení se vztahuje na užitkovou vodu vyráběnou a používanou ve veřejných budovách (např. školských, zdravotních a kulturních zařízeních, úřadech, kancelářských budovách, letištích apod.), v provozovnách…

Více zde >>>

Vláda schválila zákon o veřejné hydrometeorologické službě. Pomůže digitalizaci a zpřístupnění dat o kvalitě vod, ovzduší i meteorologii

Návrh zákona poprvé v české legislativě vymezuje veřejnou hydrometeorologickou službu, tedy měření v oblasti kvality ovzduší, meteorologie, klimatologie a hydrologie, jako odbornou službu vykonávanou ve veřejném zájmu. Zákon také upravuje právní status Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), zvyšuje míru digitalizace výstupů z činností veřejné hydrometeorologické služby a jejich dostupnosti ve formě otevřených dat. „Právní zakotvení ČHMÚ se dnes opírá o prastaré nařízení vlády z roku 1953. Některé činnosti, které ČHMÚ, ale také Ministerstvo obrany zajišťují, nejsou legislativně dostatečně zakotveny. Takový stav potenciálně ohrožuje bezpečnost státu. Naše vláda tímto zákonem pokračuje v…

Více zde >>>

Mikroplasty zjištěny v hloubce 700 metrů pod zemským povrchem. Výzkum vědců z VŠB-TUO odhalil přítomnost mikroplastů i v důlních vodách

Vědci z VŠB-TUO jako první na světě potvrdili přítomnost mikroplastů v unikátních vzorcích vod, které byly odebrány z hloubky 700 m pod povrchem. Za odběrem v takových hloubkách stojí spolupráce Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO se státním podnikem DIAMO, kterému se povedlo potřebné vzorky zprostředkovat. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda se mikroplasty mohou dostávat i do takových hloubek pod povrchem země, což získané výsledky potvrzují a poskytují tak důkaz o znečištění způsobené lidskou činností. V návaznosti na potenciální možnost využití důlní vody jako možného zdroje vody v budoucnu, přináší tato studie další důkaz o…

Více zde >>>

V Nairobi jednaly státy OSN o vytvoření mezinárodní smlouvy o řešení znečištění plastem

Jednání o vytvoření právně závazné mezinárodní smlouvy o řešení znečištění plastem na třetím zasedání Mezivládního vyjednávacího výboru (INC), které se konalo od 11. do 19. listopadu v keňském hlavním městě, pokročila. Nairobi je zároveň sídlem Programu OSN pro životní prostředí, pod jehož patronátem mezinárodní smlouva vzniká. K významnému posunu došlo zejména v oblasti technických řešení plastového znečištění. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) se na světě ročně vyprodukuje přibližně 300 milionů tun plastového odpadu, přičemž podle odhadů je v současné době v oceánech 75 až 199 milionů tun plastů.…

Více zde >>>