Na pracovištích v ČR se každoročně stanou přibližně 2 % pracovních úrazů, u nichž je jako zdroj úrazu uváděna nebezpečná chemická látka nebo směs. Často se jedná o úrazy, při kterých dojde k závažnému poškození zdraví zaměstnance, a to i s trvalými následky.
Proto zaměstnavatelé při manipulaci a nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi musí klást zvýšený důraz na posouzení rizik a přijetí odpovídajících opatření před jejich působením. Ke správnému posouzení rizik spojených s nebezpečnou látkou nebo směsí je jako hlavní zdroj informací používán bezpečnostní list (BL), který je specifikován v čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (REACH) a dále v příloze č. II tohoto nařízení.
V roce 2011 došlo k implementaci nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1272/2008 (nařízení CLP) do českého právního řádu novelou chemického zákona s účinností od 1. 6. 2015. Zásadní změnou této legislativní novely je přechod na novou klasifikaci, označování a balení nebezpečných látek a směsí – CLP. Viditelnou změnou jsou údaje, které jsou uváděny na štítcích označujících látky, a to především změna výstražných symbolů nebezpečnosti z oranžovočerných čtverců na černočervenobílé kosočtverce a přechod na H-věty o nebezpečnosti (dříve R-věty) a P-pokyny pro bezpečné zacházení (dříve S-věty).
Do hodnocení rizik plynoucích z nakládání s chemickou látkou na pracovišti neodmyslitelně patří i expoziční scénáře (ES), které se zpracovávají na základě zprávy o chemické bezpečnosti. Je to soubor podmínek, které popisují, jak je látka vyráběna nebo používána, a opatření nezbytných k omezení expozice člověka a životního prostředí. Soubor definuje provozní podmínky a opatření k řízení rizik potřebných k zajištění bezpečného používání látky pro každou exponovanou skupinu během všech fází životního cyklu látky, včetně fáze odpadu. V ES je uveden způsob použití, a to činnostmi, technologií nebo typem procesu a dále se přihlíží k deskriptoru použití PROC (vliv na zdraví) a ERC (vliv na ŽP).
Tyto scénáře je nutné posoudit vzhledem k použití v organizaci, buď musí organizace přizpůsobit podmínky použití v souladu s ES, domluvit se s dodavatelem o dodání BL o dosud neposouzený způsob použití, nebo provést hodnocení rizik a vypracovat zprávu o chemické bezpečnosti sama. Všechny tyto činnosti vyhodnocení rizik mají za cíl stanovit opatření před působením nebezpečných vlastností chemických látek a směsí, které se ve výrobním procesu používají nebo skladují.
Prvotním opatřením je rizikové faktory kolektivně odstranit, například změnou látky. To však ve většině případů nelze, a proto je nutné nebezpečné vlastnosti řešit. Zbytková rizika je nutné ošetřit osobními ochrannými pracovními prostředky (OOPP), jejich vhodný výběr je základem dobré ochrany. Nutné je posoudit pracovní prostředí vzhledem ke koncentraci škodlivin, posoudit synergii účinků látek na pracovišti a poučit zaměstnance o správném použití, údržbě a skladování OOPP. Nedílnou součástí přijímání opatření je také organizace práce a pracoviště (značení, doprava materiálu, pracovní postupy) a skladování nebezpečných chemických látek.
Z praxe lze říci, že v dnešní době neexistuje pracoviště, na kterém by se nevyskytovala nebezpečná chemická látka nebo směs, neboť chemikálie se na pracovištích vyskytují ve všech možných formách. Bezpečné použití, nakládání, skladování a jakákoliv manipulace s chemikáliemi jsou složitou problematikou pracovního procesu, a je tedy nezbytné této oblasti při organizaci práce na pracovištích věnovat mimořádnou péči.
Ing. Lukáš Šebela
inspektor odd. inspekce BOZP
Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj
Zdroj: SÚIP, www.suip.cz
Foto: unsplash.com Gabriel Gurrola
