Už v první vlně vypořádání připomínek se Ministerstvu pro místní rozvoj podařilo snížit jejich počet na čtvrtinu. Až ministerstvo v dubnu připomínky k paragrafovému znění definitivně vypořádá, poputuje zákon do vládního legislativního procesu. Pokud zákon v červnu schválí vláda, mohl by v Poslanecké sněmovně ČR projít prvním čtením ještě v červenci. Samozřejmě s ohledem na aktuální pandemii je možné, že se termíny změní. Bude záležet na tom, kdy bude moci zasednout Legislativní rada vlády. Nicméně i v situaci, kdy by vláda mohla návrh projednat až o prázdninách, stihne MMR předložit návrh sněmovně v září, což by bylo stále dostatečné pro to, aby nový zákon vstoupil v platnost v roce 2021. Účinnosti pak bude nabývat postupně do poloviny roku 2023.
Vzhledem k tomu, že Legislativní rada vlády v tuto chvíli nezasedá, ministerstvo požádalo premiéra o to, aby mohlo v průběhu dubna ještě v jednom kole prodiskutovat poslední sporné body zákona. Duben by ministerstvo využilo k doprojednání paragrafového znění zákona, do něhož v posledních dvou týdnech zasáhla opatření proti šíření viru, což znemožnilo řadu plánovaných osobních jednání. Výsledkem času navíc by mělo být vyprecizování co nejširšího konsensu, který umožní rychlé a hladké schválení zákona potřebného pro budoucí oživování ekonomiky.
Pro oživení ekonomiky bude potřeba moderní zákon
Největším přínosem připravovaného nového stavebního zákona bude výrazné urychlení povolování staveb. Z několika let by se měla lhůta zkrátit na maximálně jeden rok a celé povolovací řízení bude navíc digitalizované. Rekodifikace zajistí dodržování lhůt i maximální redukci razítek. Nový stavební zákon bude ve výsledku kompromis, představuje ale na dlouho poslední šanci, jak vybřednout z byrokratického marasmu, do kterého jsme se v posledních letech propadli.
„Teď máme historickou šanci vytvořit podmínky pro to, aby se stavělo. Přeregulovaná stavební legislativa nás dostihne v době, kdy se ekonomika zpomalí. A ta doba zřejmě s ohledem na současnou koronavirovou krizi není daleko. Když bude chtít stát podpořit v budoucnu ekonomiku investicemi do staveb nebo infrastruktury, nemělo by mu v tom bránit pomalé povolování projektů,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. A dodala: „Až tato kritická doba poleví a bude se znovu startovat ekonomika, bude potřeba dobrý a rychlý stavební zákon. V projednávání zákona musíme pokračovat i v době, kdy řešíme krizová opatření na ochranu zdraví.“ Také podle ekonomických analytiků může být právě stavebnictví tahounem při oživení ekonomiky poté, co skončí opatření proti šíření koronaviru. Není až tolik závislé na zahraničním obchodu.
Hledá se cesta pro velká města
Stavební zákon se nevyhnul během vypořádání připomínek kompromisům. Už po první vlně vypořádání připomínek se ale jejich počet snížil na čtvrtinu. „V rekordním čase se nám povedlo vypořádat většinu z téměř 5 000 připomínek, které se k novému stavebnímu zákonu sešly. Logicky jsme se nevyhnuli kompromisům. Během posledních měsíců jsem vedla nespočet jednání s nespočtem těch, kterých se zákon dotýká, a mnozí z nich měli velmi protichůdné požadavky. Původní návrh byl maximalistickou variantou a bylo jasné, že během projednávání zákona budeme muset dělat ústupky. Zákon není sportovní utkání – není možné vyhrát 100:0. Po první vlně vypořádání zbývá ale již jen čtvrtina témat, kde jsme zatím nenašli shodu. A to je myslím velký úspěch,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Ministerstvo ještě minulý týden dolaďovalo dohodu především s velkými městy, která chtěla zohlednit specifika zejména v oblasti územně plánovací dokumentace, i v rámci odchylek ve stavebních předpisech. „Nalezení kompromisu, aby města měla co nejsilnější nástroje, kterými ovlivní budoucnost svého území, a zároveň si stát zachoval kontrolu nad tím, aby mohl bez obstrukcí stavět strategické stavby, není vůbec jednoduché. Je třeba najít variantu přijatelnou pro všechny strany a já věřím, že se nám to nakonec povede,“ vysvětlila ministryně. Nesmíme také zapomenout, že zákon musí fungovat pro celou Českou republiku, tedy pro Prahu s více než jedním milionem obyvatel, ale i pro obec s pěti sty obyvateli.
Princip zákona zůstal zachován
Během vypořádání připomínek ministerstvo dbalo na to, aby cíl zákona zůstal zachován a povolování se výrazně zrychlilo. Dojde například ke změně uspořádání stavební správy, která byla nutná. V tuto chvíli máme neuvěřitelně roztříštěnou strukturu, a to 714 obecních stavebních úřadů, 609 speciálních stavebních úřadů, 9 báňských a 4 vojenské. Takže celkem více než 1300 úřadů a pro srovnání 4x větší Polsko jich má jen 300. Na našich stavebních úřadech pracuje více než 13 tisíc úředníků, kteří si kvůli této roztříštěnosti nemohou pomoci a navzájem se zastoupit.
Extrémní roztříštěnost stavebních úřadů ale není jediným problémem současné legislativy. Dalším je například velké množství dotčených orgánů, nedodržování lhůt ze strany státu, soudy při přezkumech nemohou změnit rozhodnutí stavebních úřadů, což spolu s možností dotčené veřejnosti vyjadřovat se v každém dílčím kroku vytváří onen pověstný ping – pong, jehož výsledkem je i několikaleté martýrium, než stavebník získá konečné rozhodnutí. Nový zákon integruje maximum dotčených orgánů, zavede apelační princip a fikci souhlasu. V tuto chvíli také existuje deset typů řízení, do budoucna bude už jen jedno. A každý bude mít možnost se odvolat, ale jen jednou. Jednodušší bude také projektová dokumentace. Každý investor, velký i malý, ocení, že konečně nebude muset sám shánět desítky razítek.
