17. května 2023 schválila vláda České republiky usnesením č. 354 „Koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027“, která je pokračováním této Koncepce přijaté v r. 2017. Na základě vyhodnocení plnění opatření za pětileté období 2017-2022, které obsahovala „Zpráva o plnění Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky za období 2017–2022“, (schválené vládou dne 11. ledna 2023 usnesením č. 27) byla náplň Koncepce upravena a doplněna. Z hodnocení vyplynulo, že většina opatření na omezení dopadů sucha a nedostatku vody má dlouhodobý charakter a je třeba v nich pokračovat. Jen v několika případech byla opatření (zejména legislativní úpravy) již splněna, takže nepokračují do dalších let.
Upravená Koncepce je opět výstupem činnosti Mezirezortní komise VODA-SUCHO, založené dohodou ministrů zemědělství a životního prostředí v roce 2014, která plní koordinační úlohu pro aktivity resortů odpovědných za naplňování opatření. Tato Komise rovněž hodnotí výsledky realizace opatření v „pozičních zprávách“ pro informaci vládě, které budou připraveny každoročně do konce února.
V Přílohách 4 a 5 jsou, na základě požadavku vlády uvedeny dva soubory indikátorů k hodnocení realizace opatření obsažených v Koncepci. Jednak byl rozšířen seznam dosud používaných indikátorů k plnění věcného pokroku v realizaci opatření ve vazbě na využité finanční podpory, a jednak doplněny nové indikátory, které dovolují posoudit trend plnění cílů vytyčených v Koncepci.
V úvodu Zprávy je stručné zhodnocení hydrologické situace, ve které až do roku 2020 dominoval významný výskyt sucha a nedostatku vody, závislý na nerovnoměrnosti srážek a na vysokých letních teplotách vzduchu. Tyto situace jsou průvodní důsledky změny klimatu s negativními dopady na vodní poměry, a odpovídají nepříznivým scénářům vývoje i do budoucnosti. Výrazné omezení emisí skleníkových plynů, jako příčiny změn klimatu, se zjevně globálně nepodaří v nejbližších desetiletích. Lze tedy očekávat další nárůst teploty vzduchu a zvýšení o + 2o C (a velmi pravděpodobně i více), provázený zvýšeným výskytem suchých období a nerovnoměrných srážkových epizod již po roce 2040. Z tohoto důvodu roste nutnost realizace adaptačních opatření, efektivních k zajištění vodních zdrojů zejména pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, pro zabezpečení energetických zdrojů, a současně k zadržení a posílení vody v krajině pro krajinné ekosystémy i zemědělskou produkci.
Z předchozí analýzy potřeby finančních zdrojů na realizaci opatření obsažených v Koncepci na období 2021–2030, stejně jako ze zkušenosti z předchozích let, vyplývá každoroční potřeba finančních prostředků v objemu přibližně 15,9 mld. Kč pro Ministerstvo zemědělství a přibližně 9,0 mld. Kč pro Ministerstvo životního prostředí. Aby Ministerstvo zemědělství mohlo realizovat efektivní opatření k zabezpečení dostatečných vodních zdrojů a jejich dostupnosti pro obyvatelstvo i hospodářské sektory, je minimální potřeba finančních zdrojů v úrovni 4 mld. Kč/rok. Zabezpečení dostatečných finančních zdrojů zajistí zúčastněné resorty v rámci svých schválených rozpočtů na příslušné období a z přídělů fondů EU.
