V oblasti přirozených monopolů nepůsobí tržní regulace, takže kalkulace cen výrobků nebo služeb a optimalizace výrobních nákladů, je trvale předmětem sporů mezi monopolním dodavatelem a odběrateli. Snahy zákazníků získat co největší profit za co nejmenší cenu a na druhé straně snahy monopolního dodavatele po co největším zisku jsou proto, v řadě států, předmětem státní, nebo veřejné regulace. Zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod je typickým případem takového přirozeného monopolu.
Jiří Nechvátal, Miloš Dian, Štěpán Rinn
HYDROPROJEKT CZ a.s.
Praha
Také v České republice je přirozený monopol vodohospodářských služeb regulován a cena služeb za dodávky pitné vody veřejnými vodovody a odvádění a čištění odpadních vod veřejnými kanalizacemi patří mezi ceny věcně usměrňované podle cenových předpisů. Do ceny vodného a stočného je možno zahrnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, daně a přiměřený zisk. Regulátorem je ministerstvo financí a příslušné finanční úřady. Jedna se tedy o regulaci výlučně cenovou, odborný regulátor, který by vynaložené náklady hodnotil i z hlediska efektivnosti u nás zatím není. To vede v řadě vodohospodářských společností ke sporům při každoroční kalkulaci cen vodného a stočného.
V neposlední řadě i ve sporu o dotace z Fondu soudržnosti, pro projekty zlepšení vodohospodářské infrastruktury měst a obcí, mezi Českou republikou a Evropskou komisí byly použity argumenty nedostatečné regulace přirozeného monopolu smluvních provozovatelů veřejných vodovodů a kanalizací. Úředníci Evropské komise přitom poukazovali také na nedostatek kriterií pro posuzování kvality a efektivity vodohospodářských služeb a nedostatečný monitoring efektivity provozu soukromých provozních firem.
Stejné problémy trvale řeší státní správa, města a obce i zákaznicky orientované vodárenské společnosti na celém světě. V řadě zemí byly navrženy a zkoumány systémy odborného komplexního hodnocení vodohospodářských služeb. Tyto systémy se snaží ve větší či menší míře postihnout technické, kvalitativní, ekonomické, hygienické, ale i zákaznické souvislosti.
Myšlenka tyto snahy sjednotit a metodiku hodnocení standardizovat vedla IWA – International Water Association – k vypracování návrhu jednotného systému hodnocení efektivity. Po široké odborné diskusi a po zohlednění řady připomínek vlastníků vodohospodářské infrastruktury, provozních společností, regulačních orgánů, zákazníků a celé odborné veřejnosti (zúčastnilo se okolo 70 organizací a byly zpracovány podklady ze 16 zemí) byl zpracován a v praxi ověřen jednotný systém ukazatelů efektivity – Performance Indicators.
Metodiku IWA zpracovala a vydala formou dvou podrobných manuálů. První – Manual of Best Practice. – Performance Indicators for Water Supply Services (Ukazatele efektivity pro zásobování vodou) byl vydán v roce 2000 a druhé, aktualizované vydání je z roku 2006. Druhy manuál – Manual of Best Practice. – Performance Indicators for Wastewater Services (Ukazatele efektivity pro odvádění odpadních vod) byl vydán v roce 2003. Současně byly zpracovány a vydány i softwarové modely pro výpočet ukazatelů efektivity.
Ukazatele efektivity – Performance Indicators
Ukazatele efektivity představují přesný a objektivizovaný nástroj hodnocení celého komplexu aktivit vodárenských společností. Hodnocení je nezávislé na konkrétní národohospodářské úrovni státu nebo regionu, případně na institucionální a legislativní základně. Hodnocení je plně použitelné a srovnatelné v různých ekonomických, demografických, kulturních, geografických a klimatických podmínkách. Hodnoceny jsou všechny sféry činností společnosti, jako jsou technické, provozní, řídící, personální, finančně ekonomické a soulad s požadavky na kvalitu služeb a ochranu životního prostředí.
Pro použití ukazatelů nejsou rozhodující majetkoprávní vztahy, hodnocení je stejné jestli jde o společnost smíšenou, oddílnou, soukromou nebo ve veřejném či státním vlastnictví. Každý provozovatel či vlastník potřebuje dosáhnout co největší efektivitu a co nejúčinnější model řízení.
Kromě toho výstupy z hodnocení – Performance Indicators – mohou tvořit podstatnou část podkladů pro benchmarking, který je dalším, poněkud jinak zaměřeným nástrojem kvantitativního komparačního hodnocení účinnosti. Ukazatele efektivnosti mohou rovněž sloužit v integrovaných systémech řízení kvality, ochrany zdraví a životního prostředí.
Vlastní ukazatele efektivity jsou rozděleny do šesti skupin. V následující ilustraci jsou pro každou tuto skupinu uvedeny příklady jednotlivých indikátorů.
Environmentální ukazatele – pro odpadní vody
- frekvence odlehčení (jako událostí)
- průměrný odlehčený objem
- podíl odlehčené vody a srážek
- relativní produkce kalu na EO
- podíl využívaného kalu
- podíl zneškodňovaného kalu
- relativní množství vytěžených sedimentů ze stokového systému
- shrabky a písek z ČOV a ČS
Ukazatele vodních zdrojů – pro pitnou vodu
- neefektivita využití vodních zdrojů (podíl ztrát)
- dosažitelnost vodních zdrojů (podíl převzaté vody)
- podíl vlastních zdrojů
- podíl znovuužití vody
Personální ukazatele
- počet pracovníků na 1000 EO/1 000 přípojek
- počet pracovníků na objem čištěné/vyrobené vody
- podíl řídících pracovníků
- podíl pracovníků útvarů lidských zdrojů
- podíl pracovníků ekonomických úseků
- podíl pracovníků úseků služeb zákazníkům
- podíl vysokoškoláků
- rozsah školení na zaměstnance
- úrazovost
- podíl přesčasů
Fyzikální ukazatele
- podíl maximálních průtoků k celkové kapacitě ČOV
- podíl přetížených stok v bezdešťovém období
- podíl přetížených stok v dešťovém období
- podíl vysoce přetížených stok v dešťovém období
- početnost zaplavení ze stokové sítě
- množství úniků na síti
- počet čerpadel v síti
- využití čerpadel na ČOV/úpravně
- využití čerpadel v síti
- využití kapacity vodojemů
- využití kapacity úpravny
- počet hydrantů
Provozní ukazatele
- rozsah kontrol kanalizačních šachet
- rozsah kontrol na síti
- rozsah čištění sítě
- délka ročně renovované sítě
- počet výměn ventilů
- počet výměn čerpadel
- početnost zaplavení ze stokové sítě
- měrná spotřeba elektrické energie
- standardizovaná spotřeba el. energie (na m3)
- podíl vyrobené k spotřebované elektrické energii
- výpadek čerpadel z důvodu poruchy
- ztráty v síti
- disponibilnost vozidel
- podíl všech laboratorních analýz a analýz povinných
Ukazatele kvality poskytovaných služeb
- podíl připojených obyvatel na vodovod
- podíl připojených obyvatel na stokovou síť
- podíl připojených obyvatel na ČOV
- časový podíl odstávek vodohospodářských služeb
- rychlost realizace nové přípojky
- rychlost opravy přípojky
- početnost stížností (na kvalitu, tlak, zápach, zaplavení …)
- podíl vyřešených stížností
- podíl nehod způsobených třetím osobám
- podíl přerušení dopravy při servisních pracích
Ekonomické a finanční ukazatele
- celkové příjmy
- podíl příjmů od domácností
- podíl příjmů ze služeb u hlavního předmětu podnikání
- podíl příjmů z ostatních činností
- jednotkové celkové náklady na m3 pitné/odpadní vody
- podíl osobních nákladů
- podíl nákladů externích služeb
- podíl nákladů na energie
- podíl nákladů na materiál
- podíl ostatních běžných nákladů
- podíl odpisů
- podíl nákladů řídících útvarů
- podíl nákladů útvarů lidských zdrojů
- podíl nákladů útvarů ekonomiky
- podíl nákladů útvarů služeb zákazníkům
- podíl nákladů technických útvarů
- investice
- opravy
- finanční náklady
- zásoby
- roční obrat
K jednotlivým ukazatelům je možno přiřadit hodnotu spolehlivosti, vycházející z úrovně vstupních dat. Nejvyšší hodnotu spolehlivosti mají indikátory kalkulované na základě přesných evidenčních a účetních údajů (počty přípojek, personální údaje, spotřeba energie, délky sítí, měřená množství vod apod.). Řada vstupních dat však vychází méně přesných dat a interpolací (např. rozdělení nákladů údržby na jednotlivé věcné celky) až po odborné odhady.
Nejvyšší vypovídací hodnotu mají ukazatele efektivity při porovnávacích hodnoceních. Ideální jsou proto pro sledování vývojových trendů vodárenských společností. Rovněž jsou velmi dobře využitelné pro srovnání různých provozů s obdobnou náplní, v rámci jedné společnosti, kdy slouží k hledání rezerv ve zvyšování efektivity. Také je možno vykonávat hodnocení a vzájemné porovnávání různých společností, předpokladem je ovšem vycházet z alespoň přibližně porovnatelného rozsahu dostupných vstupních dat. V delší časové řadě je možno objektivně zhodnotit efekty některých změn, například dopad zvýšení rozsahu preventivní údržby stokové sítě na následnou početnost havárií, zaplavení stokové sítě a stížností zákazníků.
Výjimečně výhodné je srovnání ukazatelů před a po realizaci rozsáhlého investičního projektu, kdy je přesně specifikován jeho dosah na efektivitu provozu daného úseku a souvisejících činností. Toto srovnání umožní velmi přesně předpovědět možné ekonomické, technické, organizační a další efekty očekávatelné pro jiné, připravované investiční aktivity. Tím poskytne širší podklady pro hodnocení
vhodnosti případné investice, nebo provozního zásahu.
Rovněž může být systém ukazatelů použit pro modelování scénářů rozmanitých aktivit (srovnání dopadu investičních, provozních, nebo organizačně personálních opatření) a následný výběr optimální varianty.
Období hodnocení může být stanoveno libovolně, doporučuje se však použít období jednoleté (je i základním účetním obdobím), zpočátku provádět hodnocení každoročně, později je možné přejít na delší periodicitu např. dvou až tříletou. Výstupy pochopitelně mohou sloužit k mnoha účelům – pro majitele a vedení společnosti (sledování dopadů řídících a ekonomických opatření), pro dokladování provozních schopností navenek (zákazníci, regulační a kontrolní orgány, žádosti o dotace apod.). Stejně dobře mohou indikátory sloužit k porovnání a hodnocení jednotlivých výrobních úseků v rámci společnosti.
Indikátory efektivity, jako univerzální objektivní nástroj, umožňují hodnocení ve více rovinách. Tou neužívanější je hodnocení aktuálního stavu, které vyžaduje zákazník, nebo regulátor. Stejně tak je možné získat v trendové analýze údaje pro perspektivní plánování. Například sledování četnosti poruch na kilometr sítě identifikuje rozsah oprav a rekonstrukcí a umožňuje plánovat náklady v předstihu.
Využití indikátorů efektivity
Hodnocení efektivity vodárenské společnosti s využitím metodiky Performance Indicators IWA je odborně i časově poměrně náročný proces. Příprava hodnocení a vlastní sběr a ověřování vstupních dat vyžaduje úzkou součinnost celé řady profesních odborníků hodnocené společnosti s pracovním týmem hodnotitelů. Podle velikosti vodárenské společnosti může tato fáze procesu hodnocení trvat dny až týdny. Proto je třeba vždy zvážit cíle a všechny možnosti využití Indikátorů efektivity.
Využití může být směrováno jak k interním, tak externím účelům. Je třeba znovu zdůraznit, že jeden z největších přínosů hodnocení s využitím Indikátorů efektivity, je nový pohled a komplexnost hodnocení. Mnoho ze vstupních údajů je i v současné době v rámci vodárenských společností sledováno, avšak jejich vzájemně definované souvislosti přinášejí nový pohled a jsou velmi zajímavé. Jde přitom o vzájemné vazby a vztahy, jejichž praktický rozsah je v mezinárodním rozsahu ověřený.
Jako hlavní příklady využití je možno uvést:
- příprava strategického a strukturálního plánování
- nástroj pro vyšší kvalitu řízení pro vrcholový i střední management
- určení silných a slabých stránek jednotlivých úseků organizace, návrhy na možnosti zlepšeni produktivity
- zprůhlednění systému řízení, stanovení jeho slabých a silných částí
- podpora při implementaci systémů řízení kvality od systémů ISO 9000, 9001, 14 000, až po systém „Total Quality Management“
- zavedení benchmarkingu, ať už vnitřního pro porovnání výkonnosti mezi jednotlivými lokalitami, či jednotlivými provozními celky, nebo vnějšího, pro porovnávání obdobných provozovatelů
- využití při zavedení metody BIP – Best International Practice.
Jelikož lze v budoucnosti i v České republice očekávat zavedení institutu odborného regulátora, budou mít společnosti využívající systém hodnocení efektivity pomocí indikátorů metodiky IWA, výhodu rovněž při jednání s odborným regulátorem.
Indikátory efektivnosti mohou použít i vodohospodářské orgány pro technický audit ve smyslu § 38 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Pro centrální i místně příslušné vodohospodářské orgány může systém hodnocení IWA sloužit dále k:
- porovnání jednotlivých provozovatelů jednotným systémem
- sledování efektivnosti a kvalitativní i kvantitativní úrovně služeb poskytovaných zákazníkům
- identifikaci problematických a neefektivních úseků
- stanovení směrů a cílů vodohospodářské politiky a vývoj nástrojů pro její regulaci
Mnozí vlastníci vodárenských společností postupně zavádějí, nebo se chystají zavádět hodnocení systémy benchmarkingu. Systém benchmarkingu je ve standardizované podobě orientován na hodnocení efektivity provozovatelů a jejich vzájemné porovnání. Pro získání referenčních hodnot v rámci benchmarkingu se používají následující zdroje:
- srovnatelné údaje z předchozích období
- cíle zadané střednědobým i strategickým plánem
- omezení a cíle dané právními normami, smluvními vztahy, hygienickými a technickými normami a pod.
- porovnání s parametry obdobné provozní společnosti, obvyklé referenční hodnoty atd.
Ve všech těchto případech může podstatnou část podkladů poskytnout právě hodnocení ukazateli efektivity IWA. Mnoho firem, zvláště nadnárodních, dnes rovněž svoji činnost řídí podle metod BIP – Best International Practice. Tato metoda je využívána jako nástroj pro kvalitativní rozvoj určité služby. Je založena na srovnávání dosažené úrovně s jinde dosaženou skutečností, která je hodnocena vysoce pozitivně. Je to rovněž metoda umožňující např. řešit cenové otázky. Za základ se bere nejlepší doposud dosažená úroveň technického nebo cenového řešení, která se při řešení problému dosahuje se akceptovanou četností, a z této úrovně se odvodí požadovaná úroveň pro řešený problém. Metoda Best International Practice je náročná na sledování úrovně řešeného problému. Hlavní podmínkou jejího účinného nasazení je proto dokonalá analýza aktuálního stavu a její porovnání s úrovní ve stejné či srovnatelné oblasti. Jak je zřejmé, i v tomto případě může jako základ sloužit hodnocení ukazateli efektivity IWA.
Závěr
Odvětví veřejných vodovodů a kanalizací je typickým příkladem přirozeného monopolu. Vzhledem k tomu, stále rostou požadavky na objektivní způsob hodnocení kvality, výkonu a efektivity služeb poskytovaných tímto odvětvím. Rovněž tlak zákazníků na cenu a kvalitu poskytovaných služeb se stále zvyšuje a bude nutit vodárenské společnosti zefektivnit svoji činnost. Mezinárodně uznávaný systém hodnocení pomocí ukazatelů efektivity IWA – Performance Indicators – je vhodným nástrojem jak tyto požadavky naplňovat a lze proto očekávat jeho stále širší uplatnění.
Literatura:
- Matos R. et al: Performance Indicators for Wastewater Services. IWA Publishing, London, 2003
- Alegre H. et al: Performance Indicators for Water Supply Services – Second Edition. IWA Publishing, London, 2006
- Novák L., Chudoba P.: Optimalizace investičních nákladů při rekonstrukcích ČOV – praktický příklad předprojektové přípravy. Sborník konference Rekonštrukcie stokových sietí a čistiarní odpadových vôd, Stará Lesná, VÚVH, 2005. pp 68 – 78
- Krois H., Lindtner S.: Development of an Austrian Wide Benchmarking System for Waste Water Treatment Plant Cost-efficiency Optimisation. Sborník konference Odpadní vody 2005, Teplice, AČE ČR, 2005. pp 7 – 16
- Rusnák D.: Obnova stokových sietí v technických normách. Zborník konferencie Rekonštrukcie stokových sietí a čistiarní odpadových vôd, Stará Lesná, VÚVH, 2005. pp. 283 – 291
Příspěvek z konference Provoz vodovodů a kanalizací
VAKIFO 2006
