V roce 2022 realizovalo Ministerstvo zemědělství v souladu s platnou Metodikou benchmarkingu dva benchmarkingové projekty: Benchmarking vlastnických subjektů 2021 a Benchmarking provozovatelských subjektů 2021. Zjištění a závěry obou projektů jsou zahrnuty ve Zprávě o benchmarkingu za rok 2021. Zpráva je zveřejněna jako otevřený dokument s možností jej připomínkovat.
Zpráva z benchmarkingu za rok 2021 prezentuje výsledky dvou projektů benchmarků vlastnických a provozovatelských subjektů za rok 2021. Projekty každoročně realizuje Odbor hlavního regulátora a vrchního dohledu sektoru VaK na MZe. Cílem je přehledně informovat odbornou i laickou veřejnost o stavu sektoru v roce 2021, představit nedostatky zjištěné během analýz, zhodnotit úspěšnost plnění záměrů regulace, identifikovat hlavní budoucí rizika a navrhnout potřebná opatření. Prostřednictvím Zprávy je zajištěná informovanost všech zúčastněných stran (vlastníků, provozovatelů, odběratelů a odborné veřejnosti) o stavu sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu v roce 2021. Detailnější data z projektů benchmarkingu jsou dostupná prostřednictvím prezentace na webových stránkách MZe.
Dopady pandemie Covid-19 na sektor vodovodů a kanalizací v roce 2021
V roce 2020 byli poskytovatelé služeb nuceni flexibilně reagovat na změnu podmínek souvisejících s covidovými opatřeními. Změny v chování spotřebitelů, které byly způsobeny převládajícím pobytem zaměstnanců doma a omezením činnosti společností a provozoven, se projevily na objemu fakturované vody a vyvolaná nutná opatření v provozu způsobila nárůst některých nákladů v roce 2020. Uvedené změny byly patrné v rámci kalkulací cen pro vodné a stočné za rok 2021 zejména prostřednictvím nižší nebo vyšší hodnoty objemu fakturované vody v roce 2020, která slouží pro výpočet jednotkové ceny pro vodné/stočné pro rok 2021. I když celkový objem fakturované vody v roce 2020 vzrostl v porovnání s předchozím rokem 2019 o necelé 1 %, tak došlo k „přesunu“ objemu fakturované vody mezi jednotlivými provozovatelskými skupinami. Jak vyplývá z následujících tabulek, pokles objemu fakturované vody ve skupinách I. a II. je kompenzován nárůstem v ostatních provozovatelských skupinách III. až VIII. Uvedené rozdíly potvrzují dopady změn v životě společnosti v průběhu pandemie.
Po celou dobu trvání pandemických opatření byla všem obyvatelům České republiky zajištěna dodávka pitné vody, odvádění a čištění vody odpadní. Podle informací od SOVAK ČR nebyl v žádné společnosti, která je jejím členem přerušen provoz. Žádná vodárna ani čistírna odpadních vod nebyla uzavřena z důvodu karantény. Ve vodárenských společnostech byl v rámci nouzového stavu zpravidla aktivován systém krizového řízení, vyhlášení pohotovostního provozu nebo stupňů ostražitosti.
Vzhledem k tak mimořádné situaci nebyla zpracována žádná doporučení, ani postupy a vodárenské společnosti tak byly nuceny si je nastavit samy.
SOVAK ČR provedl dvě dotazníková šetření s cílem zjistit dopad pandemie na obor. První šetření zaměřené na odhad ekonomického dopadu bylo provedeno po skončení první vlny 25. 6. – 17. 7. 2020, zde se jednalo o první odhady. Druhé šetření, které si kladlo za cíl kvantifikovat přesněji nejen ekonomické dopady, ale vyhodnotit i dopad na chod společností a zaměstnance, bylo provedeno během druhé vlny pandemie, 18. 11. – 10. 12. 2020. Druhého šetření se zúčastnilo 86 ze 112 řádných členů SOVAK ČR. Dopady Covid-19 pocítilo téměř 80 % respondentů. SOVAK ČR kvantifikoval ekonomický dopad v rozpočtu oboru na částku 347 843 973 Kč, kde hlavní část tvořily náklady na ochranné prostředky, dále osobní náklady, přímý materiál a služby.
Na webových stránkách SOVAK ČR pro své členy během pandemie zřídil sekci Covid-19 (www.sovak.cz/cs/covid-19).
SOVAK ČR komunikoval s Ministerstvem zemědělství a dalšími orgány státní správy. Zajistil ochranné prostředky v průběhu první vlny pandemie, přenášel informace o legislativních a jiných nařízeních na národní i mezinárodní úrovni. Jako zcela zásadní pro zajištění provozu vyjednal přednostní testování pracovníků oboru VaK a řešil možnost vakcinace pro obor VaK.
Co se týká pitné vody, zveřejnil SOVAK ČR prohlášení Státního zdravotního ústavu, že pitná voda nemůže být virem ohrožena. K přenosu viru dochází kapénkovou cestou a přímým dotykem, mimo toto prostředí přežívá jen krátkou dobu. Státní zdravotní ústav rovněž potvrdil, že ohledně případného výskytu viru v surové vodě nejsou obavy namístě. Státní zdravotní ústav ubezpečil, že „I kdyby se do surové povrchové vody tento virus dostal, bude spolehlivě odstraněn a inaktivován stávající úpravou povrchové vody, která vždy obsahuje minimálně stupně koagulace, filtrace a dezinfekce.” Respirační viry jsou totiž velmi citlivé k dezinfekci chlorem i UV zářením. Monitorována byla rovněž po celou dobu i vyústění kanalizace z nemocnic. Situaci ohledně nakládání s odpadními vodami nelze však podceňovat a SOVAK ČR v tomto ohledu informoval Ministerstvo zdravotnictví.
Členové SOVAK ČR na své náklady také nechali testovat odpadní vody v souvislosti s možným výskytem Covid-19. Ze souboru 56 vzorků bylo stanoveno 8 pozitivních na SARS-CoV-2. Podrobnost této studie však nebyla taková, aby bylo možné provést hlubší analýzu výsledků. Zásadní informací však je, že se jedná o detekci genomu viru, a nikoliv prokázání infekční virové částice, zároveň také nebyl prokázán přenos viru z takto kontaminované vody. Za přínos tohoto projektu lze označit, že je možné takové testování využít jako systému včasného varování.
Epidemie zasáhla celý svět, a proto se ukázalo jako ideální spojit síly a řešit danou situaci společně. EurEau prohlásila, že podle nejnovějších informací WHO a OSN voda virus SARS-CoV-2 nepřenáší. Všechny v současné době dostupné důkazy ukazují, že pitná voda, kterou konzumujeme, je před virem chráněna. Pokud voda pochází ze zdroje podzemní vody, je vodonosná vrstva pokryta vrstvami horniny a půdy, a proto je bezpečná před kontaminací. Pokud je voda vyráběná z povrchových zdrojů, dodavatelé pitné vody mají obecně vícestupňovou úpravu vody zahrnující alespoň koagulaci, filtraci a dezinfekci. Zkušenosti a výsledky výzkumu naznačují, že všechny potenciální viry jsou tímto multibariérovým systémem účinně a efektivně eliminovány. Dodavatelé pitné vody rovněž provádějí pravidelné testy, aby zajistili, že voda je bezpečná a zdravotně nezávadná.
Také podle nejnovějších vědeckých výzkumů se riziko přímého přenosu onemocnění Covid-19 prostřednictvím výkalů infikovaných osob jeví jako velmi nízké. Doposud není znám žádný případ fekálně-orálního přenosu viru, tedy šíření infekčních chorob důsledkem špatných hygienických podmínek (např. nevhodná nebo chybějící kanalizace).
Nedávná krize Covid-19 vyústila i do navrhované aktualizace směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod. Pandemie ukázala, že odpadní vody jsou velmi rychlým a spolehlivým zdrojem užitečných informací pro veřejné zdraví, pokud jsou příslušné orgány pro zdravotnictví a nakládání s odpadními vodami dobře koordinovány. Nedávná pandemie Covid-19 ukázala vzájemnou závislost členských států z hlediska cirkulace viru. Zajištění účinného, rychlého a harmonizovaného sledování patogenních faktorů v odpadních vodách může být přínosem pro celou EU. Bez harmonizovaného a integrovaného postupu EU by bylo možné sledovat nové typy virů a zjišťovat další důležité zdravotní parametry v odpadních vodách pravděpodobně pouze v několika nejvyspělejších členských státech.
Členské státy budou muset zorganizovat spolupráci mezi svými příslušnými orgány v oblasti zdravotnictví a odpadních vod tak, aby byl zajištěn stálý dohled nad klíčovými parametry veřejného zdraví, jako je přítomnost některých virů, například SARS-Covid-2.
Revidované cíle Směrnice Rady EU 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod jsou rozšířeny tak, aby kromě ochrany životního prostředí zahrnovaly také ochranu lidského zdraví, snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení správy a transparentnosti odvětví, lepší přístup k hygienickým zařízením a v návaznosti na nedávnou pandemii Covid-19 také pravidelné sledování parametrů významných pro veřejné zdraví v městských odpadních vodách.
Na základě informací shromážděných během pandemie Covid-19 a zkušeností získaných při provádění doporučení Evropské komise o společném přístupu k zavedení systematického dozoru nad SARS-CoV-2 a jeho variantami v odpadních vodách v EU by členské státy měly být povinny pravidelně monitorovat zdravotní parametry související se SARS-CoV-2 a jeho variantami. Aby se zajistilo používání harmonizovaných metod, měly by členské státy v co největší míře používat metody odběru vzorků a analýzy stanovené v doporučení pro monitorování SARS-CoV-2 a jeho variant.
V současné době dochází k absenci pochopení přidané hodnoty přesného monitorování parametrů významných pro veřejné zdraví v městských odpadních vodách. Je to částečně způsobeno absencí systematického dialogu a koordinace mezi orgány ochrany veřejného zdraví a institucemi řídícími sektor odpadní vody. Pandemie Covid-19 odhalila přidanou hodnotu sledování viru a jeho variant v odpadních vodách. Takové sledování pomáhá předvídat a sledovat šíření viru v populaci. V současné době má 26 členských států zavedenou infrastrukturu pro dohled, a to s finanční podporou EU a v souladu s doporučením Evropské komise 2021/472 o společném přístupu k zavedení systematického dozoru nad SARS-CoV-2 a jeho variantami v odpadních vodách. V odpadních vodách by mohly být sledovány i další typy zdravotních parametrů jako doplňkový a spolehlivý ukazatel zdravotního stavu obyvatelstva. Dohled by měl být přizpůsoben místním, ale i včasným potřebám zdravotnických orgánů. Pravidelné sledování Covid-19 a jeho variant a dalších parametrů souvisejících se zdravím pomůže zlepšit připravenost EU na případné budoucí ohnisko nákazy.
Dále byla provedena celoevropská studie s cílem monitorovat přítomnost viru SARS-CoV-2 v populaci. Dne 17. 3. 2021 zveřejnila výše zmiňovaná Evropské komise doporučení o společném přístupu k zavedení systematického dozoru nad SARS-CoV-2 a jeho variantami v odpadních vodách v EU. Do zastřešující studie se zapojilo 17 členských států, včetně České republiky.
Zpráva z benchmarkingu českého vodárenství je k dispozici ke stažení zde:
Ministerstvo zemědělství si dovoluje požádat odbornou i laickou veřejnost o spolupráci formou zaslání připomínek a námětů na e-mailovou adresu benchmarkingVaK@mze.cz nebo poštou na adresu MZe, odboru hlavního regulátora a vrchního dohledu sektoru VaK, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 a to v termínu nejpozději do 31. 08. 2023.
Zdroj: Ministerstvo zemědělství
Ilustrační foto: Scott Graham, Unsplash.com
