Náhrada za vodní dílo na pozemku dle § 59a zákona č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění.
Vztahy mezi vlastníky pozemků, do nichž byly uloženy vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu (vodní díla) před rokem 2002 a vlastníky těchto vodních děl jsou od 1.1.2014 upraveny, kromě jiného i ustanovením § 59a zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a zákonem č. 303/2013 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva.
§ 59a zákona o vodách stanoví, že vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.
Na toto ustanovení navazuje zákon č. 303/2013 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, který stanoví že nedojde-li mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vodního díla o výši náhrady soud.
Z formulace uvedených ustanovení je zřejmé, že pro všechny vlastníky pozemků, do kterých byla před rokem 2002 v souladu s tehdy platnými právními předpisy uložena vodní díla (vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu), platí zákonná povinnost strpět uložení vodních děl na dotčených pozemcích. Povinnost se vztahuje jak na původní vlastníky, s jejichž souhlasem byla vodní díla do pozemků uložena, tak na vlastníky, kteří pozemky nabyli již s těmito vodními díly. V případě pozemků vydaných v souvislosti a odstraňováním majetkových křivd podle zákona č. 403/1990 Sb. a restitucí dle zákona č. 229/1991 Sb. platí rovněž povinnost strpět uložení vodního díla ( minimálně dle zásady lex posterior et specialis derogat priori et generali).
Strpění uložení vodního díla na pozemku je za náhradu. Dle zákonné úpravy náhrada nepřísluší jen původním vlastníkům, ale i těm , kteří vlastní pozemky s vodními díly k 1.1.2014 a kdy nebyla v minulosti náhrada vypořádána. Zákonná ustanovení neobsahují žádná ustanovení, která by blíže upravovala výši náhrady a podmínky jejího poskytnutí.
Je proto nezbytné v první řadě zkoumat, zda při realizaci stavby vodních děl, byla již náhrada v minulosti poskytnuta nebo nebyla. V případě, že vlastník vodního díla může prokázat, že náhrada byla vlastníkovi pozemku v minulosti (např. při realizaci stavby) poskytnuta, nemá povinnost platit současnému vlastníkovi pozemku náhradu znovu. Při případných převodech pozemků mělo být uložení vodních děl v pozemcích zohledněno v příslušných smlouvách o převodu těchto pozemků.
Nebyla-li náhrada v minulosti vypořádána, přiznává zákon nárok na ni současným vlastníkům pozemků.
Výše náhrady je zcela věcí dohody mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla. Bude vždy vycházet z místních specifických podmínek.. Nelze proto obecně stanovit její výši. V každém případě by mělo být vypořádání provedeno na základě písemné dohody, která by jednoznačně prokazovala, že nárok na náhradu dle § 59a vodního zákona byl uspokojen . Dále je třeba vycházet z toho, že tuto smluvní volnost měly strany i před rokem 2002, pokud vlastníci pozemků a vlastníci vodních děl tehdy uzavírali smlouvy o zřízení práva věcného břemene. Bylo-li tehdy právo věcného břemene zřízeno bezúplatně, nelze po 1.1.2014 požadovat náhradu.
Lze předpokládat, že uzavírání dohod o výši náhrady nebude snadné a v souladu se zákonnou úpravou budou podávány soudní žaloby. Z tohoto důvody lze doporučit vodárenským společnostem, aby v podobných případech navrhovaly výši náhrady podle odborného nebo znaleckého ocenění práva věcného břemene, které bude možno předložit soudu jako důkaz. Je zřejmé, že v podobných případech bude lepší vypořádat náhradu dle § 59a s vlastníkem pozemku rovnou uzavřením smlouvy o zřízení práva věcného břemene. V takovém případě je žádoucí vtělit do smlouvy o zřízení práva věcného břemene ustanovení o tom, že zřízením práva věcného břemene je vypořádána náhrada dle § 59a vodního zákona.
Závěrem je nutno podotknout, že planá právní úprava neukládá vodárenským společnostem povinnost být iniciátorem vypořádání dle §59a vodního zákona.
JUDR. Jan Bistranin
Právní komise SOVAK
