V srpnu roku 2010 byla po více než dvou letech přijata dlouho očekávaná novela vodního zákona (zákonem č. 150/2010 Sb.), která si klade za cíl naplnit nejen nové požadavky evropské unie, ale také zpřesnit či upravit znění podle potřeb na národní úrovni.

Spolu s přijetím novely vodního zákona bylo třeba doplnit, upravit či vydat také příslušné prováděcí právní předpisy. Ochrana podzemních vod je předmětem hned několika z nich, přičemž dva se jí zabývají výhradně. Cílem tohoto příspěvku je přiblížit obsah těchto právních předpisů doplněný o popis současné i budoucí právní úpravy ochranných pásem vodních zdrojů.

Vyhláška č. 5/2011Sb. o vymezení hydrogeologických rajonů, útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu útvarů podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod

Vyhláška byla připravena na základě zmocnění v ustanovení § 21 odst. 3, vodního zákona. Z obsahového hlediska se jedná především o naplnění požadavků legislativy EU a tím i jejich efektivní implementaci do praxe.  Vyhláška stanoví základní principy hodnocení stavu a jakosti podzemních vod v ČR. Zatímco hodnocení stavu podzemních vod je povinnou součástí plánů povodí (1x za 6 let), hodnocení jakosti bude využíváno zejména pro sestavování hydrologické a vodohospodářské bilance ( 1x za rok). Výsledky obou hodnocení by měly být veřejně dostupné v takové formě, aby bylo možné jejich další využití.

Pro hodnocení stavu útvarů podzemních se používají prahové hodnoty, tzn. koncentrace znečišťujících látek, které by neměly být překročeny z důvodu ochrany lidského zdraví a ochrany ekosystémů resp. koncentrace, které odpovídají dobrému chemickému stavu podzemních vod. Vyhláška tyto hodnoty neobsahuje, ale zavádí podmínky, jak tyto hodnoty stanovit. Takto stanovené hodnoty se zveřejňují v plánech povodí pro každý útvar podzemních vod samostatně.  

K hodnocení jakosti podzemních vod se používají referenční hodnoty, které jsou stanoveny v příloze č 2 této vyhlášky. Referenční hodnoty jsou rozděleny do několika skupin, přičemž postup hodnocení jakosti se v těchto skupinách liší. Tyto hodnoty a postup hodnocení budou využívány v hydrologické a vodohospodářské bilanci, jejíž náležitosti stanoví vyhláška č. 391/2001Sb., která bude také novelizována.

Je třeba zásadně odlišovat hodnocení stavu útvarů podzemních vod a hodnocení jejich jakosti. Zatímco hodnocení stavu útvarů podzemních vod je založeno na přímých i nepřímých metodách, vyhodnocení jakosti podzemních vod probíhá pouze přímo tzn. na naměřených datech pro jednotlivá monitorovací místa.

Vyhláška dále stanoví zásady a principy monitorování podzemních vod v ČR. Monitorování podzemních vod se řídí jednotlivými programy monitoringu. Rámcový program pro zjišťování stavu vod a chráněných území v ČR stanoví obecné náležitosti monitorování a je jednotný pro povrchové a podzemní vody. Program monitoringu podzemních vod je složen z programu situačního a provozního monitoringu a programu monitoringu kvantitativního stavu. Doplňkem je program průzkumného monitoringu podzemních vod. Vyhláška stanoví požadavky a účel jednotlivých programů, které mohou být aktualizovány každý rok a jejichž správné nastavení je nezbytné pro přípravu plánů povodí.

Nařízení č. 416/2010 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních

Nařízení vychází ze zmocnění v odst. 5 a 8 §38 vodního zákona. Jedná se o nařízení, které je obdobou nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

§38 nově rozšiřuje možnost vypouštět odpadní vody do vod podzemních i ze staveb poskytujících služby. Toto rozšíření bylo připraveno zejména s ohledem na objekty v horských oblastech, kde není možné odpadní vody vypouštět do povrchových vod, ani do kanalizace. Tuto specifikaci však nebylo možné do novely zahrnout, a může tak docházet k vypouštění i z jiných objektů poskytujících služby. Za omezující požadavek pak lze považovat typ odpadních vod tzn. vody, které vznikají jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech. Tyto odpadní vody navíc nesmí obsahovat nebezpečné závadné, nebo zvláště nebezpečné látky (odst. 7 §38 zákona). Vypouštění odpadních vod do vod podzemních by i nadále mělo zůstat záležitostí výjimečnou. 

Nařízení vlády stanoví náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních četnost a způsob měření znečištění a množství vypouštěných odpadních vod. Četnost i typ vzorku odebírané odpadní vody je stanoven jednotně.

Emisní limity pro vypouštění odpadních vod do vod podzemních jsou stanoveny s ohledem na charakter zdroje znečištění a jeho velikost (viz. tabulka 1 a 2). Nově jsou přidány také požadavky na mikrobiologické znečištění. Limity byly stanoveny na základě odborných konzultací a možnostech čištění domácích čistíren odpadních vod. Vodoprávní úřad má možnost v jakémkoli kroku stanovit přísnější požadavky než stanoví toto nařízení. Důvodem může být např. stav vodního útvaru v daném území. Individuálně se musí přistupovat také v územích se speciální ochranou. Takovými územími mohou být např. ochranná pásma nebo CHOPAV, ale také území jako je např. NATURA2000.

Tab. 1: Emisní standardy pro odpadních vody vypouštěné z jednotlivých staveb pro bydlení a rekreaci

Tabulka 2: Emisní standardy pro odpadních vody vypouštěné z jednotlivých staveb poskytujících služby:

Vliv vypouštění odpadních vod do vod podzemních se může vzhledem k rozmanitosti půdních a dalších hydrogeologických podmínek značně lišit. Důležitým podkladem pro rozhodování vodoprávního úřadu tedy i nadále zůstává vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. K tomuto nařízení bude v únoru/březnu 2011 vydán metodický pokyn MŽP k obsahu a náležitostech takového vyjádření.   

Výrobkový způsob

Novela vodního zákona nově zavádí v § 15a a odst. 5 § 38 možnost zneškodňovat odpadní vody prostřednictvím ohlášeného vodního díla, jehož podstatnou součástí je výrobek CE.  Stejně jako u vypouštění odpadních vod podle § 8 vodního zákona lze i tímto způsobem vypouštět odpadní vody do vod podzemních nebo do vod povrchových.  Proto byl také výčet a klasifikace výrobků označovaných CE včetně hodnot přípustného znečištění odpadních vod z nich vypouštěných rozdělen do 2 právních předpisů. Předmětné nařízení se zabývá vodními díly resp. výrobky CE, ze kterých budou odpadní vody vypouštěny do vod podzemních.

Výrobkem podle § 15a je čistírna odpadních vod certifikovaná podle ČSN EN 12566-3+A1 Malé čistírny odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel – Část 3: Balené a/nebo na místě montované domovní čistírny odpadních vod. Není tedy možné za tento výrobek považovat např. septik certifikovaný podle jiné části této normy. Podstatnou součástí se přitom rozumí výrobek, který zajišťuje čištění odpadních vod.

Nařízení stanoví kromě kategorie výrobku CE také hodnoty přípustného znečištění odpadních vod z nich vypouštěných (tabulka 3).

Tabulka 3: Minimální přípustná účinnost čištění stanovená při certifikaci výrobku v procentech

Ochranná pásma vodních zdrojů

Ochranná pásma vodních zdrojů zavádí vodní zákon v § 30, rozlišuje je na ochranná pásma I. a II. stupně a stanoví zásady pro jejich vymezení. Zákon rovněž stanoví činnosti, které jsou v těchto pásmech zakázány a nově stanoví také výši sankce za porušení tohoto zákazu. Zásadní změnou je však způsob stanovení ochranného pásma z právního hlediska. Ochranná pásma se podle novely vodního zákona stanoví opatřením obecné povahy. Stejným statutem jsou podle přechodného ustanovení vymezena i ochranná pásma stávající. Zákazy a povinnosti se tak nevztahují pouze na konkrétní osoby, ale všeobecně pro všechny. Z hlediska odborného, nedošlo ve stanoveném způsobu vymezování ochranných pásem ke změně, ale tato úprava bude předmětem prací v roce 2011. Prvním z několika kroků bude novela stále platné vyhlášky č. 137/1999 Sb., která již v několika ustanoveních nekoresponduje se zákonem.

V posledních pár měsících se opakovaně objevily problémy s platností tzv. pásem hygienické ochrany, předchůdci ochranných pásem vodního zdrojů, tak jak je známe dnes. Odbor ochrany vod MŽP proto v závěru roku 2010 vydal dva výklady, které lze nalézt na internetových stránkách http://www.mzp.cz/cz/vyklad_zakona_ochrana_vod. První výklad se zabývá vazbou mezi ochrannými pásmy a pásmy hygienické ochrany. Druhý se zabývá platností těchto pásem.