Odvolání proti správním rozhodnutím ČIŽP
ČIŽP jako orgán státní správy vydává ve správním řízení rozhodnutí sankční povahy (pokuty, omezení nebo zastavení škodlivé činnosti, odebrání nedovoleně držených jedinců apod.) a rozhodnutí nápravného charakteru (opatření k nápravě zjištěných nedostatků). Od 1. 1. 2019 nemůže oddělení ochrany vod ČIŽP kontrolovat a tudíž ani následně rozhodovat o přestupcích či správních deliktech fyzických osob.
U případů zahájených před 31.12.2002 rozhoduje ČIŽP o souhlasech s novými technologiemi a s umístěním zdrojů znečišťování ovzduší. U případů zahájených po 31.12.2002 je dotčeným orgánem státní správy.
Provádí kontrolu činnosti autorizovaných osob (měření emisí a imisí) a podílí se na procesu autorizace (mezilaboratorní porovnání zkoušek).
Součástí vydaného správního rozhodnutí je vždy poučení o možnosti a způsobu podání odvolání jako řádného opravného prostředku.
Proti nepravomocnému správnímu rozhodnutí ČIŽP může účastník řízení podat odvolání do 15 dnů od doručení k Ministerstvu životního prostředí podáním učiněným u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, tj. většinou u příslušného oblastního inspektorátu ČIŽP (§ 81 a násl. zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, § 96 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich ve znění pozdějších předpisů). Odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu, musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.Přezkoumání vyřízení stížnosti
ČIŽP stejně jako ostatní orgány veřejné správy řeší stížnosti proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu.
Podávání podnětů a stížností.
Česká inspekce životního prostředí vyřizuje podněty na poškozování nebo ohrožování životního prostředí, stížnosti proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, a to podle právního rámce daného těmito právními předpisy:
– zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále též „správní řád“)
– zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním, v platném znění
Pozn.: Právní úprava před vydáním zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, nerozlišovala pojmy „podnět“ a „stížnost“. Hovořilo se o stížnostech, oznámeních a podnětech a jako právního rámce se používalo k šetření vládní vyhlášky č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících. Právní rámec postup i lhůty byly jednotné.
Současná právní úprava přesně rozlišuje, kdy se jedná o „přijímání podnětů k zahájení řízení“ a kdy jde o „stížnosti“.
Přijímání podnětů k zahájení řízení (§ 42 správního řádu)
Podle tohoto ustanovení správního řádu „správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední“. V oblasti ochrany vod může inspekce prošetřovat nezákonné chování pouze právnických a fyzických podnikajících osob. Lhůta k vyřízení takového podnětu činí 30 dnů ode dne jeho podání.
Stížnosti (§ 175 správního řádu)Podle tohoto ustanovení správního řádu „dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento
zákon jiný prostředek ochrany“. Lhůta k vyřízení takové stížnosti činí 60 dnů ode dne jejího podání.
Forma podání (§ 37 správního řádu)
Platné znění správního řádu předepisuje náležitosti, které každé podání musí obsahovat. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popř. jinou adresu pro doručování. ČIŽP pro účely vyřizování podnětů nebo stížností nepožaduje datum narození. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popř. jinou adresu pro doručování.
Nejúčinnějším způsobem podání podnětu či stížnosti je podání písemnou formou s přiloženou fotodokumentací (videozáznamem) či osobním podáním na jakémkoli pracovišti ČIŽP. Stížnost i podnět je možné podat i telefonicky, pak je ale třeba dodatečně potvrdit podání také písemně. Podněty a stížnosti lze podávat i v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem.
Kompetence ČIŽP:
Klíčové pro šetření ve věci podnětu, pro jeho zahájení a případně pro vedení správního řízení je, aby ČIŽP byla kompetentní takto konat. Jaké tedy jsou kompetence ČIŽP:
Česká inspekce životního prostředí je odborným dozorovým orgánem státní správy v oblasti životního prostředí. Je nástrojem prosazování práva životního prostředí v pěti oblastech: v ochraně ovzduší, ochraně vody, odpadovém hospodářství, ochraně přírody a ochraně lesa.
Ze zákona plní ČIŽP tyto hlavní úkoly:
- sleduje dodržování povinností vyplývajících z obecně závazných právních předpisů a z rozhodnutí orgánů státní správy v oblasti životního prostředí,
- provádí inspekce – kontroly,
- předepisuje opatření ke zjednání nápravy zjištěných nedostatků,
- stanovuje sankce – pokuty za nedodržování povinností vyplývajících z obecně závazných právních předpisů a z rozhodnutí orgánů státní správy v oblasti životního prostředí,
- omezuje případně zastavuje provozy nebo činnosti, pokud vážně ohrožují životní prostředí,
- podílí se na řešení starých ekologických zátěží,
- podílí se na řešení ekologických havárií,
- řeší podněty a stížnosti občanů a právnických osob.
Dále se ČIŽP věnuje:
- informování veřejnosti o údajích o životním prostředí, které získává při inspekční činnosti,
- zpracovávání odborných stanovisek pro jiné orgány státní správy.
Konkrétní naplňování kompetencí ČIŽP v jednotlivých složkách ochrany životního prostředí (ovzduší, vod, odpadového hospodářství, lesa a přírody):
Ve složce ochrany ovzduší řeší ČIŽP podněty na provoz zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší. Zákon ochraně ovzduší umožňuje inspekci rovněž přístup k malým zdrojům určeným pro podnikatelskou činnost kvůli stanovení kategorie zdroje. Podněty na provoz malých zdrojů postupuje inspekce k řešení orgánu obce, který podle zákona o ochraně ovzduší vykonává správní činnost na úseku ochrany ovzduší v případě malých zdrojů. Nejčastějším důvodem podávání podnětů ve složce ovzduší je obtěžování emisemi pachových látek. Podněty se proto týkají např. zdrojů emitujících těkavé organické látky (lakovny apod.) zdrojů chemického průmyslu, zemědělských zdrojů (chov hospodářských zvířat), některých potravinářských provozů (udírny, pražírny apod.), případně spalovacích zdrojů. Podněty se netýkají pouze velkých a významných zdrojů, ale velmi často právě zdrojů sloužících k drobné podnikatelské činnosti.
V podání podnětu je třeba výstižně popsat předmětnou skutečnost, včetně časových, případně meteorologických nebo jiných údajů (výskyt v průběhu dne, týdne apod., trvání, výskyt nebo intenzita v závislosti na povětrnostní nebo teplotní situaci apod.). V případě podnětu např. na nadměrné emise tuhých znečišťujících látek (tmavost kouře) je vhodné rovněž doložení fotodokumentace nebo videozáznamu.
Ve složce ochrany vod byla inspekci od 1. 1. 2019 novelou č. 113/2018 Sb. zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů odňata kompetence kontrolovat fyzické nepodnikající osoby.
Od 1. 1. 2019 nemohou inspektoři oddělení ochrany vod ČIŽP kontrolovat fyzické osoby, a to ani v případě prošetřování podaných podnětů. Podněty na prošetření nakládání s vodami u fyzických nepodnikajících osob je nutno podávat k místně příslušnému vodoprávnímu úřadu.
Inspekce nejčastěji komunikuje s občany v případě jejich podnětu na znečišťování vod a při řešení havarijních situací na povrchových či podzemních vodách. Havárií je mimořádně závažné zhoršení nebo mimořádně závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Ten, kdo havárii způsobil („původce“) je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie s cílem minimalizovat následky havárie. Původce, nebo kdo havárii zjistí (tedy každý občan), je povinen ji neprodleně ohlásit Hasičskému záchrannému sboru ČR nebo jednotkám požární ochrany nebo Policii ČR, případně správci povodí, kteří neprodleně informují příslušný vodoprávní úřad a Českou inspekci životního prostředí. Původce je povinen na výzvu oprávněných orgánů státní správy provádět opatření k odstranění příčin a následků havárie, spolupracovat s orgány státní správy.
Ve složce odpadového hospodářství řeší inspekce podněty občanů, které se týkají nakládání s odpady, obaly a chemickými látkami a chemickými přípravky.
Ve složce ochrany přírody a lesa řeší inspekce podněty z této oblasti týkající se fauny a flory.
Podněty a stížnosti je možné podat na adresách:
Ředitelství
ČIŽP
Na Břehu 267
190 00 Praha 9
Oblastní inspektoráty
ČIŽP OI Praha
Wolkerova 40
160 00 Praha 6
ČIŽP OI Brno
Lieberzeitova 748/14
614 00 Brno
ČIŽP OI České Budějovice
U Výstaviště 1315/16
370 05 České Budějovice
ČIŽP OI Liberec
Třída 1. máje 858/26
460 01 Liberec 1
ČIŽP OI Ústí nad Labem
Výstupní 1644
400 07 Ústí nad Labem
ČIŽP OI Havlíčkův Brod
Bělohradská 3304
580 02 Havlíčkův Brod
ČIŽP OI Hradec Králové
Resslova 1229/2a
500 02 Hradec Králové
ČIŽP OI Olomouc
Tovární 1059/41
772 00 Olomouc
ČIŽP OI Ostrava
Valchařská 72/15
702 00 Ostrava
ČIŽP OI Plzeň
Klatovská třída 591/48
301 22 Plzeň
