Úvodem:
Vážení členové sdružení SOVAK ČR,
z důvodu sílící diskuze mezi vlastníky vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu ( dále jen vodovody a kanalizace ) v podobě smíšených a vlastnických obchodních společností a jednotlivými obcemi, které majetek vodovodů a kanalizací vložily jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu těchto společností o problému převodu vloženého infrastrukturního majetku ze společností na obce a ve vztahu k právní úpravě dané platnými stanovami jednotlivých obchodních společností bylo zpracováno toto stanovisko.
I.
Předně je třeba uvést, že v letech 1992 až 1994 při velké privatizaci Fond národního majetku ČR jako zakladatel založil převážnou část vodárenských společností ve formě akciových společností. Akciové společnosti tehdy přijaly stanovy, které byly povinným obsahem zakladatelské listiny dle vzoru zakladatele. Do působnosti valné hromady bylo včleněno ustanovení, že rozhodnutí o převodu infrastrukturního majetku ze společnosti je ve výlučné působnosti valné hromady. Filosofií tohoto ustanovení bylo omezení dispozic s tímto majetkem. Stalo se, že některé společnosti tuto působnost dále zobecnily na celý majetek společnosti, tedy i na majetek neinfrastrukturní, což je nelogické. Není třeba, aby o prodeji vyřazeného počítače rozhodovala valná hromada společnosti.
Pojem infrastrukturní majetek není v našem právním řádu definován. Zákon č. 183/2006 Sb. stavební zákon v § 2 definuje veřejnou infrastrukturu kromě jiného jako pozemky, stavby a zařízení pro technickou infrastrukturu, kde jsou kromě jiného uvedeny vodovody a kanalizace. Proto infrastrukturním majetkem se pro účely tohoto stanoviska rozumí vodárenská infrastruktura, tedy soubor vodovodů a kanalizací ve smyslu § 2 odst. 1 a 2 zák č, 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu ve znění novel. Neifrastrukturním majetkem se rozumí ostatní soubor nemovitostí a věcí movitých.
Je faktem, že reprodukcí majetku vodovodů a kanalizací se stává, že některý majetek vodovodů a kanalizací je pro další podnikání hospodářsky nevyužitelný ( srov. § 59 odst. 2 ochod, zákoníku ) tedy nepotřebný. Za účelem vyhnutí se fyzické likvidace tohoto majetku, která je vysoce nákladná, se společnosti snaží tento majetek převést na jiného vlastníka, pro další jeho využití. Zpravidla se tento majetek nabízí obcím v jejichž území se majetek nachází. Shora citovaná přijatá a neměněná ustanovení stanov vodárenským společnostem dávají povinnost , že při rozhodování o převodu takového majetku je nutnost nechat tento převod majetku schválit valnou hromadou společnosti.
II.
Stanovy společností VaK jsou základním dokumentem, jehož schválení a změny jsou v kompetenci valné hromady. Účinnost stanov nastává okamžikem jejich přijetí valnou Hromadou. Účinnost změny stanov nastává okamžikem přijetí příslušného ustanovení valnou hromadou, případně dnem označeným v usnesení valné hromady jako den účinnosti změn. V určitých situacích však v zájmu právní jistoty nastává účinnost změny stanov až zápisem změny do obchodního rejstříku. Stanovy společností VaK jsou chápány jako dokument, který v rozsahu daném zákonem upravuje skutečností důležité pro fungování vodárenských společností, kromě jiného i postavení orgánů společnosti, specifikuje jejich rozhodovací pravomoc. Stanovy nemají svazovat život společnosti, ale mají umožňovat optimálně pružné řešení problémů. Neměly by komplikovat život společnosti ani jejím orgánům, kterým valná hromada dala důvěru. Kompetence mezi valnou hromadou, představenstvem, dozorčí radou, případně dalšími orgány mají být rozděleny tak, aby valná hromada neřešila otázky každodenní praxe, otázky, které může ve své kompetenci řešit představenstvo, nebo v rámci svého oprávnění jiný zástupce společnosti.
III.
Parlament na svém zasedání dne 25.4.1996 schválil zákon č. 142/1996 Sb. tzv. „velkou novelu“ obchodního zákoníku, která významně měnila právní prostředí, zejména akciových společností. Akciové společnosti byly povinny do 30.6.1997 přizpůsobit své stanovy nové právní úpravě. Proto právní komise SOVAK ČR před tímto termínem zpracovala a zveřejnila „Vzorové stanovy akciových společností VaK“. V roce 2001 tzv. „ harmonizační novela obchodního zákoníku“, kterou Parlament schválil na svém zasedání dne 14.9.2000 ( zák. č. 370/2000 Sb. ) opět významně změnila právní prostředí, především akciových společností. Právní komise SOVAK ČR, opět jako reakci na tuto novelu zpracovala a zveřejnila „Změnu vzorových stanov akciových společností VaK“. Účinnost citovaných novel obchodního zákoníku vedla k redakci stanov prakticky u každé akciové společnosti. Zpracování Vzorových stanov a jejích Změny byly vyvolány kogentními ustanoveními obchodního zákoníku od kterých se nemohlo odchýlit a nesplněním daných povinností mohlo dojít k sankčním řízením, jako např. zrušení společnosti rozhodnutím soudu.
IV.
Pro potřeby v předu vedené diskuze k danému problému Právní komise SOVAK ČR provedla rozbor citovaných ustanovení „Vzorových stanov“ a vypracovala níže uvedený předložený návrh „Změny vzorových stanov akciových společností VaK. Pro zpracování tohoto stanoviska se autorský kolektiv zabýval jen infrastrukturním majetkem vodovodů a kanalizací (dále jen infrastrukturní majetek ). Je logické, že o převodu využitelného infrastrukturního majetku společnosti může nadále rozhodovat valná hromada, jako nejvyšší orgán společnosti. Avšak o převodu nevyužitelného ( nepotřebného ) infrastrukturního majetku by postačilo rozhodnutí představenstva společnosti nebo v rámci svého oprávnění jiného zástupce společnosti, kteří před tímto právním úkonem musí rozhodnout o tom, že majetek určený k převodu je infrastrukturní majetek a že tento majetek je nepotřebný.
Autoři upozorňují, že pokud tato rozhodnutí budou ve výlučné působnosti představenstva, může o právním úkonu rozhodnout jen představenstvo. Proto je návrh na změnu stanov zpracován ve dvou variantách.
Předložená změna není vyvolána kogentním ustanovením zákona, nýbrž jde o ustanovení dispoziční, to znamená, že obchodní společnosti mohou předmětná ustanovení upravit ve stanovách odchylně.
Změna Vzorových stanov akciových společností VaK:
Valná hromada
§…
Postavení a působnost valné hromady
– Změna příslušného odstavce a písmene:
Do působnosti valné hromady náleží:
-) rozhodnutí o převodu infrastrukturního majetku s vyjímkou nevyužitelného infrastrukturního majetku
Varianta 1:
Představenstvo
§…
Postavení a působnost představenstva
– Změna příslušného odstavce a písmene:
Do působnosti představenstva náleží:
-) rozhodnutí o určení infrastrukturního majetku a jeho využitelnosti a o převodu nevyužitelného infrastrukturního majetku.
Varianta 2:
Ředitel společnosti
§…
Postavení a působnost ředitele společnosti
– Změna příslušného odstavce a písmene:
Do působnosti ředitele společnosti náleží:
-) rozhodnutí o určení infrastrukturního majetku a jeho využitelnosti a o převodu nevyužitelného infrastrukturního majetku
Závěrem:
Vážení členové sdružení,
primárním cílem změny vzorového dokumentu je nové nastavení práv a povinností orgánů společností VaK, které by měly být nastaveny tak, aby byla zaručena transparentnost jejich rozhodovací pravomoci. Vzhledem ke shora uvedenému autoři stanoviska doporučuj toto stanovisko zohlednit při úvahách nad stanovami. Je třeba vycházel z logičnosti kompetencí orgánů společnosti. Konečná úprava stanov je záležitostí představenstva a dozorčí rady společnosti, které předkládají návrh stanov ke schválení valné hromadě. Je na jednotlivých společnostech, jak odpovědně přistoupí k obsahu stanov. Je samozřejmostí, že autoři stanoviska nemíní tímto oslabovat vlastnické struktury společností VaK, ale logicky řešit problém, že pokud něco nepotřebuji z důvodu nevyužitelnosti, tak nečekám na konání valné hromady, která se koná zpravidla jednou za rok. Další samozřejmostí je to, že předložený vzorový dokument lze použít u společností s ručením omezeným VaK a u neifrastrukturního majetku.
V Praze dne 7. 10. 2009
Autorský kolektiv členů Právní komise SOVAK ČR
ve složení
JUDr.Josef Fiala
JUDr.Čestmír Šproch
Mgr.Josef Dziama
pod vedením
JUDr. Josefa Nepovíma
