Lužní lesy, přirozený biotop dolních toků řek, mají zásadní a nenahraditelnou funkci ve vodním režimu krajiny. Dokážou pojmout velké množství vody, tím zpomalit průtok případné povodňové vlny a dále vodu uvolňovat do krajiny v sušších obdobích. Současně jsou útočištěm celé řady specializovaných rostlinných a živočišných druhů. Pokud však nezajistíme pravidelné zaplavování lužních lesů, vinou klimatické změny a nadměrného čerpání podzemní vody pro zásobování obyvatel je jejich další existence nejistá. Odborníci z projektu DALIA z osmi zemí regionu povodí Dunaje se právě budoucnosti a managementu lužních lesů věnovali na setkání ve Valticích 11. až 13. září 2024, v předvečer nastupující tlakové níže Boris a následných povodní.
Specialisté se ve Valticích věnovali jedné z klíčových pilotních lokalit – lužnímu lesu na soutoku Dyje a Moravy. Ten je zásadně ovlivněn provozem velkých nádrží (například Nové Mlýny, Vranov a Vír) na tocích, které jím protékají. Odborníci z Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM se zde zaměřují na detailní monitoring nádrží i pilotní lokality. Ve spolupráci s experty z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze naměřené hodnoty vyhodnocují a používají v predikčních matematických modelech pro celkové zhodnocení různých variant klimatické změny a jejích možných dopadů na lužní les obecně. Díky hydrologickým matematickým modelům můžeme doporučit vhodný vodní režim nejen pro fungování lužních lesů v povodí Dyje, ale i v měřítku evropského veletoku.
Většina (52 %) řek v povodí Dunaje nesplňuje kvalitativní kritéria pro povrchové vody, přičemž všechny sledované ukazatele se postupně zhoršují. Projekt DALIA přináší do dunajského povodí komplexní nástroj, jehož cílem je integrovat všechny výstupy a data do centra „DAnube Mission Hub“. Umožní tak efektivnější rozhodování o obnově sladkovodních a brakických vodních ekosystémů v dunajském regionu a pomůže nastavení strategií a politik pro lepší propojení a ochranu ekosystémů před extrémními hydrologickými událostmi a hrozbami znečištění. Projekt přispěje k vytvoření iniciativ EU a OSN souvisejících s dalším prováděním rámcové směrnice o vodě v různých zeměpisných oblastech.
„Lužní lesy potřebují pro své správné fungování pravidelný režim zaplavování ve vhodných obdobích, což je nezbytné pro přežití mnoha druhů rostlin i živočichů. S příchodem klimatických změn se však tyto podmínky začínají měnit, stejně jako nároky lidské společnosti na dostupnost vody. Řeka Dunaj je tepnou ekosystémů celého Dunajského povodí a má významný dopad na životní prostředí v regionu. Abychom mohli tento složitý a křehký ekosystém účinně spravovat, je třeba uvažovat o povodí jako o celku,“ uvedla Zuzana Boukalová z FŽP ČZU.
„V lokalitách typu lužních lesů, které mohou existovat jen při pravidelném režimu záplav – tedy v obdobích, kdy jimi protéká velké množství vody, je klíčovým tématem právě otázka dostatku vody. V důsledku klimatické změny dochází k výraznějším extrémům, ať už jde o maximální průtoky vody, které mohou způsobit povodně, nebo o delší období sucha. Tyto extrémní jevy se navíc objevují v jiných částech vegetačního období. Zaměřujeme se tak na celkové zhodnocení vlivu klimatické změny na vodní režim v lužních lesích, jejich další možnosti přežití, a to například i s ohledem na možnost přemnožení komárů či jiného hmyzu právě v důsledku změny režimu záplav v čase,“ doplnil Adam Vizina z VÚV TGM.
