Právní komise SOVAK ČR se zabývala dotazy členů SOVAK související s novelou zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ust. § 66 d), kterým je s účinností od 1. 1. 2012 řešen souběh funkcí člena představenstva s funkcí generálního ředitele nebo jiného ředitele.
Dotazy, které právní komise obdržela, lze shrnout do těchto dvou otázek:
- Lze pracovní smlouvu, kterou společnost s generálním ředitelem, jiným ředitelem či jiným manažerem, který je pověřen obchodním vedením společnosti a současně statutárním orgánem nebo jeho členem, sjedná, uzavřít bez předchozího schválení valnou hromadou?
- Musí se valná hromada, která budu určovat mzdu či odměnu zaměstnanci pověřenému obchodním vedením společnosti, který je současně statutárním orgánem nebo jeho členem, konat na počátku roku 2012? Nebo postačí, když tuto otázku projedná valná hromada v průběhu prvního pololetí roku 2012?
Při posouzení této problematiky právní komise vycházela ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění, a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
- Ust. § 66d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník stanoví:
„(1) Statutární orgán společnosti může pověřit obchodním vedením společnosti zcela nebo zčásti jiného. Tyto činnosti mohou být též vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu* zaměstnancem společnosti, přičemž tento zaměstnanec může být současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem.“
Dle uvedeného ustanovení uzavření pracovněprávního vztahu musí předcházet pověření obchodním vedením společnosti orgánem, který je oprávněn určovat generálního ředitele společnosti, ředitele, obchodního ředitele (případně další manažerské pozice) se zohledněním případů, kdy je tento zaměstnanec zároveň statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu v pozici předsedy, místopředsedy nebo člena představenstva a obchodního vedení společnosti vykonává z titulu svého mandátu ve statutárním orgánu. Např. u akciových společností musí uzavření pracovní smlouvy s generálním ředitelem, ředitelem apod. předcházet schválení pověření obchodním vedením představenstvem společnosti.
Forma pověření obchodním vedením společnosti není zákonem předepsána, obchodní zákoník nestanoví, zda toto pověření musí mít písemnou formu, lze ji však jednoznačně doporučit.
Pověření obchodním vedením společnosti může být v současné době upraveno např.:
- ve stanovách společnosti
- v organizačním řádu společnosti
- samostatným pověřením
- v pracovní náplni funkce ředitele společnosti
- v rozhodnutí přísl. orgánu společnosti
- jiným způsobem.
Např. u akciových společností v souladu se změnou obchodního zákoníku s účinností od 1. 1. 2012 představenstvo pověřuje ve smyslu § 66 d), odst. (1) ředitele společnosti obchodním vedením v rozsahu stanoveném stanovami, organizačním řádem, samostatným pověřením.
Jedná se o pověření obchodním vedením uvnitř společnosti, nikoliv pověření jednat za společnost vně společnosti. Za obchodní vedení společnosti lze považovat např. činnosti, jimiž příslušná osoba:
- řídí odborné ředitele se zaměřením na plnění základních úkolů a plánů společnosti; zajišťuje soustavné zvyšování produktivity a racionalizace práce, rozvíjení a zdokonalení techniky, technologie a organizační úrovně řízení;
- určuje zásady sestavení plánů společnosti, schvaluje nástroje plánů (limity, orientační ukazatele, zásady vnitropodnikového řízení, ekonomické nástroje), projednává pravidelně výsledky hospodaření a plnění plánu, z každého hodnocení vyvozuje potřebná opatření a sleduje jejich plnění;
- rozhoduje o zásadních otázkách personální a mzdové politiky;
- rozhoduje o hlavních otázkách mzdové politiky, schvaluje zásady finanční, hmotné zainteresovanosti;
- rozhoduje a organizuje soustavnou komplexní kontrolu činností a hospodářských výsledků;
- vydává vnitřní normy, kontroluje dodržování schválených zásad řízení a vydaných vnitřních norem;
- schvaluje a kontroluje dodržování zásad proti střetu zájmů;
- pečuje o dodržování platných právních předpisů, technické, finanční, rozpočtové a evidenční kázně;
- odpovídá za dodržování zásad bezpečnosti a hygieny práce.
Právní komise dodává, že dle ust. § 66d odst. 4 obchodního zákoníku pověření obchodním vedením podle § 66 odst. 1 nezahrnuje účast na zasedání statutárního orgánu, rozhodování o pověření obchodním vedením, rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti ani jiné činnosti v rámci obchodního vedení společnosti, které obchodní zákoník nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu. A dále, že obchodní zákoník v § 66d) odst. 2 uvádí, že při pověření obchodním vedením podle § 66d) odst. 1 zůstává nedotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, stanovená obchodním zákoníkem za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.
2. Určení mzdy, odměn dle § 66 d), odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb.
Jestliže jsou činnosti spadající pod obchodní vedení vykonávány v pracovněprávním vztahu dle zvláštního právního předpisu* zaměstnancem společnosti, který je současně statutárním orgánem společnosti nebo jeho členem, mzdu či odměnu z dohody sjednává nebo určuje ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů.
Určení mzdy či odměn zaměstnanců pověřeným obchodním vedením společnosti, kteří jsou současně statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu náleží do pravomoci orgánu společnosti, který rozhoduje o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů, např. u akciových společností je to zpravidla valná hromada, u některých akciových společností dozorčí rada společnosti (tzv. „německý model“).
Dle názoru právní komise není nutné svolávat valnou hromadu, jejímž jediným bodem programu by bylo odměňování ředitele, generálního ředitele, případně dalších manažerských pozic, kterých se souběh funkcí týká (zaměstnanců zařazených na manažerských pozicích, u kterých je předpoklad výkonu činností obchodního vedení, kteří jsou příslušnou vnitřní normou či jiným způsobem pověřeni obchodním vedením, tj. zpravidla ekonomický manažer, finanční manažer, provozní manažer a zároveň jsou členy statutárního orgánu).
V takových případech schvaluje valná hromada odměňování generálního ředitele nebo zaměstnanců v obdobných manažerských pozicích pověřených obchodním vedením společnosti zpětně s účinností od 1. 1. 2012. Zákon nevyžaduje schválení znění celých smluv.
Za odměny, mzdy jsou dle názoru právní komise považovány vedle základní mzdy i pohyblivé složky mzdy, bonusy, náhrady při odvolání z pozice ředitele, GŘ, apod., poskytnutí osobního automobilu k jízdám pro soukromé účely, platby životního pojištění, důchodové a penzijního připojištění, apod., tzn. všechny bonusy, které jsou společností poskytovány nad rámec výhod poskytovaných jiným zaměstnancům společnosti.
Dle názoru právní komise je možné určit výši základní mzdy v konkrétní částce, ale i jinou formou např. ve výši násobku průměrné mzdy ve společnosti.
Z důvodu omezení nutnosti určování odměňování osob, kterých se souběh týká, opakovaně na dalších valných hromadách, lze určit odměňování i do budoucna s využitím inflační doložky a to pouze za předpokladu, že ostatní složky mzdy a odměn se v následujících obdobích nezmění.
Do určení mzdy či odměn valnou hromadou se doporučuje výši mzdy nebo odměn upravit v dokumentu, kterým se mzda, odměna sjednává např. následovně:
- do úvodního ustanovení platového výměru nebo obdobného dokumentu „z důvodu změny obchodního zákoníku s účinností od 1. 1. 2012 se tímto dodatkem sjednává výše a způsob výplaty mzdy do schválení valnou hromadou společnosti“.
Příslušný článek se doplní např. o znění:
„výplata základní mzdy ve výši dle bodu xxx smlouvy (platového výměru apod.) za období leden až červen (příp. měsíc konání ŘVH) bude provedena formou zálohy na mzdu. Zálohy budou vyúčtovány v souladu se mzdou určenou valnou hromadou společnosti. V dalším období bude mzda vyplácena ve výši určené valnou hromadou“.
Představenstvo doporučuje mzdy a odměny se specifikací uvedenou výše valné hromadě k určení.
- Posouzení platnosti stávajících pracovních smluv generálních ředitelů, ředitelů apod. v souvislosti se souběhem funkcí je ponecháno na jednotlivých společnostech z důvodu nemožnosti posouzení všech možných variant.
__________________
* Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Projednáno právní komisí SOVAK dne 20.2.2012
