Stanovisko SOVAK ČR ke stavu zajištění splnění závazků ČR vyplývajících ze smlouvy o přistoupení k EU pro oblast jakosti vod

Ve smlouvě (aktu) o přistoupení ČR k EU je v příloze č. 5 pro Českou republiku definováno přechodné období pro oblast jakosti vod. K zajištění a zabezpečení závazku, ke kterému je přechodné období vytyčeno, má sloužit finanční podpora z Operačního programu Životní prostředí. Strategie plnění Směrnice 271/91/ES je provázena naplňováním termínů implementované komunitární legislativy do legislativy národní, která přikládá jakosti vod mimořádnou důležitost.  Cíl je jednoznačně dán – do 31.12.2010 je třeba dosáhnout v ochraně vod souladu se směrnicí 91/271/EHS při odkanalizování a čištění odpadních vod.

Významu vodohospodářské problematiky odpovídá i příslušný podíl finančních prostředků v OPŽP. Prioritní osa 1 tvoří více jak 40% celého programu OP ŽP. Jedná se o nejnáročnější část programu, neboť se jedná o komplikované investiční projekty s průměrnou dobou realizace stavby cca 2 až 2,5 roku, o liniové stavy s velmi problematickou územní přípravou nebo o komplikované rekonstrukce apod. 

SOVAK ČR sleduje od počátku se značným znepokojením přípravu programu včetně tvorby podmínek pro přijatelnost projektů a dále průběh zajištění Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), který má být hlavním prostředkem k naplnění výše uvedeného závazku, neboť jde o plné právo členského státu určit si priority, na které má být financování zaměřeno. Z hlediska celkové alokace OPŽP je zřejmé, že na plnění Směrnice má OPŽP přispět téměř polovinou prostředků – stanovení priority je tedy evidentní. 

Dosavadní kritika zejména postupu řídícího orgánu OPŽP se soustředila obecně na podmínky podpory, znevýhodnění některých lokalit, diskriminační přístup, nepřímé zasahování do soukromoprávních vztahů a nedomyšlenou finanční a právní quasi regulaci. Konkrétně lze poté hodnotit jako tristní proces a délku vyhodnocování projektů a neustálé změny podmínek aplikovaných na žádosti podané do 1. a 3. výzvy. Pokud jde o číselné vyjádření realizace projektů prioritní osy OPŽP, z alokace 37,7 mld. Kč bylo odhadem k 11/2008 čerpáno 1,2 mld. Kč, tedy cca 3%.   

Usnesení vlády ze dne 4. února 2008 č. 113 k Aktualizaci strategie financování implementace směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod definovalo okruh problémů, kde se hlavními jeví časová tíseň, zpoždění zahájení projektů a nejasné právní a ekonomické důsledky případného neplnění jasně stanoveného závazku. Celkem je z osy 1 (49,7 mld. Kč) určeno na problematiku snížení znečištěn vod (osa 1.1.) 37,7 mld. Kč. Usnesením vlády byl jen podtržen akutní nedostatek času, přesto byly teprve nedávno akceptovány projekty z prioritní osy 1 ve významnějším rozsahu. 

Stav čerpání (akceptace) projektů (Snížení znečištění vod) z prioritní osy 1.1 OP ŽP

Sotva se lze tedy ztotožnit z poněkud neodůvodněně optimistickým hodnocením implementace OPŽP, které prezentovalo v nedávné době MŽP ČR.[1] Jaký je tedy skutečný stav přípravy realizace projektů s ohledem na cíl přechodného období v oblasti jakosti vod? Odkazy na desítky podaných žádostí, které jsou „v procesu hodnocení“ a představují objem 20mld. Kč je lichý a vzhledem k realitě zavádějící. Jedná se pouze o plytké deklarace, které mají za cíl vyvolat dojem ospravedlňující bezprecedentní postup MŽP v posledním cca 1 a ½ roce. Nutno totiž doplnit fakt, že fázi doporučení projektu jednak z více než 300 žadatelů úspěšně absolvovalo pouhých cca 55% a navíc i tato fáze je pouze jakousi přípravnou fází, kdy do konečného rozhodnutí o přidělení dotace je nutno dosáhnout řady obtížně splnitelných cílů, často mimo pole působnosti žadatelů, takže lze předpokládat další významnou skupinu „odpadlíků“. Cesta od akceptace ke konkrétnímu rozhodnutí o přidělení finanční pomoci je obtížná i díky nutnosti zajištění kompletního spolufinancování.  

Další komplikovanou procedurou, se kterou s ohledem na protahující se nejasnosti řada žadatelů čekala, je zpracování projektové dokumentace a získání stavebního povolení. Doba pro získání stavebního povolení, zadávací dokumentace stavby, její posouzení SFŽP a zadávacího řízení pro výběr dodavatele služeb, stavebních prací či dodávek může trvat v optimálním případě až 12 měsíců. Současná pravidla OPŽP ovšem eliminují právě řadu žadatelů, kteří jsou z pohledu připravenosti projektů a také z pohledu kvalitativního dopadu do zlepšení životního prostředí na předních místech.

S ohledem na platnou českou legislativu je evidentně již pozdě k tomu, aby byla zajištěna lhůta uvedená ve většině vodohospodářských rozhodnutí (platnost do 31.12.2010). Vzniká zcela nejasná situace, jejíž řešení bylo doposud stále potlačováno představou zajištění vodohospodářských projektů, jak je nyní jasné, již v nereálném termínu. Tento stav je nezbytné řešit, jinak budou realitou platby sankcí za neplnění stanovených emisních limitů. Jedinými povinnými osobami se všemi důsledky (zejména sankce podle § 116 odst. 3 vodního zákona) z tohoto ustanovení, jsou tedy obce. Většina těch obcí, kde není zabezpečeno odvádění a čištění odpadních vod v souladu s požadavky, doposud (možná i poněkud neopodstatněně) spoléhala na avizovanou pomoc státu a EU.

Dne 24.11.2008 bylo vládou ČR přijato usnesení č. 1481 k analýze problematických aglomerací ve vztahu k podmínkám přijatelnosti provozních smluv v rámci OP ŽP a ve vazbě na plnění směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod a k možnostem dostupnosti finančních prostředků pro tyto problematické aglomerace. Toto usnesení však fakticky krom finanční analýzy a „očesání“ nákladů na realizaci Směrnice nic neřeší a z hlediska dostupnosti finančních prostředků nepřináší jediný konkrétní proveditelný návrh řešení.

Sdružení SOVAK ČR důrazně vyzývá ministra životního prostředí ihned zahájit zásadní jednání s EK ohledně úpravy stávajícího znění OPŽP a dílčích dohod dle možností, které umožňuje nařízení 1083/2006 o FS, kdy je nutné otevřeně přiznat dosavadní problémy se zajištěním a uvolněním finančních zdrojů z OPŽP a navrhnout konkrétní dílčí, avšak významem zásadní úpravy. V případě, že se takový krok ukáže jako omezeně realizovatelný, je na místě realizace OPŽP uvnitř jeho stávajících mantinelů, avšak s korekcemi především Metodiky pro žadatele rozvádějící podmínky přijatelnosti a dalších závazných dokumentů pro žadatele.

Je potřeba ve spolupráci s ministerstvem zemědělství zajistit monitoring limitujících faktorů pro realizaci projektů a podle toho i řídit alokace zbývajících finančních prostředků z prioritní osy 1. Jednoznačně je nutné stanovit harmonogram dalších kroků k čerpání zbývajících finančních prostředků a to i pro oblast pitné vody a snižování rizika povodní.

Současně je nutné získat od EK oficiální stanovisko, ze kterého by bylo patrné, jak bude možno postupovat na konci roku 2010, který je doposud chápán jako limitní pro kolaudace jednotlivých staveb, či zda je možné aplikovat jiný výklad ve vazbě na zahájení realizace jednotlivých opatření před koncem roku 2010 a dokončení jejich realizace do konce roku 2012 (případně N+2).

V neposlední řadě je nezbytné maximálně urychlit další průběh OPŽP v prioritní ose 1 směrem k zahájení skutečné realizace projektů před termínem 31. 12. 2010. Je potřeba co nejdříve rozhodnout o ÚČOV Praha a nevyloučit ji jako největší zdroj znečištění z OPŽP.

Současnou situaci považujeme za kritickou a jsme připraveni ihned začít spolupracovat na výše uvedených návrzích, nově současně ve spolupráci s gestorem plnění Směrnice, kterým je dle současného pověření ministr zemědělství. Stanovisko je vedeno snahou zabránit negativnímu ovlivnění celého oboru vodovodů a kanalizací namísto jeho posílení, nalézt legislativní či právní řešení, zabránit neúměrnému zdražení cen vody pro obyvatelstvo vyplývající z investičního procesu vedeného v časové tísni vyplývající z uvedeného závazku.

[1] viz zejména tiskové zprávy „Řídící výbor doporučil ke schválení vodohospodářské projekty“ a „Obce úspěšně žádají o prostředky na čistírny odpadních vod“, zdroj www.opzp.cz