Stanovisko SOVAK ČR k úhradě pevné složky u dvousložkové formy vodného a stočného .
I. Úvodem
V současné době sílí diskuse v rámci vodárenských společností, tj. vlastníků (provozovatelů) vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (dále jen vodovody a kanalizace) k zavádění a realizaci dvousložkové formy vodného a stočného. Diskuse vlastníků (provozovatelů) vodovodů a kanalizací se vedou ve dvou směrech a to jednak u vlastníků (provozovatelů) dosud nerealizujících dvousložkovou formu vodného a stočného při úvahách nad jejím zavedením a jednak u vlastníků (provozovatelů) již realizujících dvousložkovou formu vodného a stočného k vyřešení otázek úhrad pevné složky vodného a stočného v případech, kdy odběratel nemá uzavřenou písemnou smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod, přesto odebírá vodu a odvádí odpadní vody nebo odběratel má uzavřenou písemnou smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod, avšak odběr vody a odvádění odpadních vod nevyužívá a to ve vztahu k právní úpravě dané zákonem č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcího předpisu (vyhl. č. 428/2001 Sb.).
Podmínky pro dodávku vody a odvádění odpadních vod, jakož i podmínky práva na úhradu pevné složky v závislosti na jejím druhu a její velikosti jsou chápany jako podmínky existence právního vztahu mezi odběratelem a dodavatelem. Ve všech případech, kdy to jednoznačně nevyplývá z uzavřené smlouvy nebo z ustanovení zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen zákon o vodovodech a kanalizacích ) a vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí citovaný zákon ( dále jen prováděcí předpis ), či jiných právních předpisů je rozhodující pro posouzení správnosti či nesprávnosti postupu to, co je uvedeno ve výkladových pravidlech nebo stanoviscích tvůrce zákona, nebo v judikatuře soudů. Je dán fakt, že odpovědi na výše uvedené otázky nejsou v citovaných relevantních právních předpisech upravujících oblast vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, jednoznačně a zcela jasně zodpovězeny. Ve výkladových pravidlech se předmětné věci týká výklad výkladové komise Ministerstva zemědělství k zákonu o vodovodech a kanalizacích a jeho prováděcího předpisu, zpracovaný pod č. 11, který však z důvodu následné praxe neřeší veškeré další vznikající souvislosti.
Prvou takovou souvislostí dané problematiky je, že odběratel do 31.12.2010 nemá žádnou zákonnou povinnost u probíhajících právních vztahů uzavřít písemnou smlouvu (y) na dodávku vody a odvádění odpadních vod. Přechodná ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích v čl. II, odst. 2 do konce roku 2010 legalizují v ústní podobě uzavřené smlouvy, eventuálně uzavřené mlčky ( tzv. konkludentní ) / srov. rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, č.j 8 C 58/2006 – 185, ze dne 19.6.2007 /. U nově uzavíraných smlouv nelze připustit jinou formu než písemnou. Druhou takovou souvislostí dané problematiky je nedostatek zákonné právní úpravy pro ukončení dodávky (odvádění) vody a případného zrušení připojení. Zákon o vodovodech a kanalizacích (§§ 5 a 6) stanoví vlastníku (provozovateli, je-li zmocněn) povinnost připojení na vodovod nebo kanalizaci a povinnost uzavření písemné smlouvy, jakož i právo odběratele na uzavření smlouvy (§ 36, odst. 1). Podmínky vypovězení a ukončení smlouvy, podmínky zrušení připojení a podmínky pro obnovu odběru vody nebo odvádění odpadních vod je nutno zapracovat do smluv (§ 36, odst. 3), neboť nezapracováním těchto podmínek do smlouvy by znamenalo, že smlouva je vypověditelná vždy, když odběratel se rozhodne dočasně přerušit odběr vody a odvádění odpadních vod a pak ji uzavřít znovu, až bude dodávku (odvádění) potřebovat obnovit. Neposlední souvislostí dané problematiky je již zmíněná povinnost vlastníka/provozovatele připojit odběratele na vodovod nebo kanalizaci a připojením se stává připojení součástí vodovodu nebo kanalizace a tím vzniká povinnost vlastníka ( provozovatele ) vodovodu nebo kanalizace připojení udržovat na své náklady. Lze uvést i další souvislosti.
Právní komise SOVAK ČR se dosud danou problematikou nezabývala. Právní komise nechce a nebude řešit zavádění dvousložkové formy vodného a stočného, což je v kompetenci vlastníků vodovodů a kanalizací, případně obcí. Právní komise se ve stanovisku zabývá pouze nárokem na úhradu pevné složky a proto zpracovala toto stanovisko, které lze aplikovat podle potřeb jednotlivých vodárenských společnosti.
II. Právní úprava zavedení dvousložkové formy vodného a stočného a vzniku práva na úplatu pevné složky
Současná platná právní úprava daná ust. § 8 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích, stanovuje že vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci, pokud to umožňují kapacitní a další technické požadavky. Možnost napojení nesmí být podmiňována vyžadováním poplatků nebo jiných finančních plnění. Z odst. 6 stejného ustanovení vyplývá, že vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Povinnosti vlastníka (provozovatele) vodovodu nebo kanalizace uzavřít smlouvu dle § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, odpovídá nárok odběratele na uzavření takové smlouvy, pokud je pozemek nebo stavba připojena na vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy (§ 36 odst. 1 zákona).
V § 8 odst. 13 zákona o vodovodech a kanalizacích je stanoveno, že vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody ( vodné ), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu. Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle § 8, odstavce 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, v níž je sjednána dvousložková forma vodného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích.
Obdobně náleží vlastníkovi ( provozovateli ) kanalizace dle § 8 odst. 14 zákona o vodovodech a kanalizacích úplata za odvádění odpadních vod ( stočné ). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle § 8, odstavce 6 zákona vodovodech a kanalizacích, v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích.
Dle § 15 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích je povinnost dodávky vody splněna vtokem vody z vodovodu do vodovodní přípojky.
Dle § 18 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích je odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace.
V § 20 odst. 1 zákona je stanoveno, že vodné a stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu. Dle odst. 3 uvedeného ustanovení dvousložková forma obsahuje pohyblivou složku, která je součinem ceny podle cenových předpisů a množství odebrané ( vypuštěné ) vody, včetně srážkových vod a pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo ročního množství odebrané vody. V odst. 4 uvedeného ustanovení je stanoveno, že vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodného a stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky nebo nerozhodne nejvyšší orgán právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací a ve které výkon hlasovacích práv nejméně ve dvou třetinové většině drží obce.
Současná platná právní úprava daná prováděcí vyhláškou ( vyhl. č. 428/2001 Sb. ) stanovuje v §§ 32 až 33 prováděcího předpisu způsob výpočtu pevné složky dvousložkové formy vodného a stočného.
III. Cíle a interpretace ustanovení týkajících se práva na úplatu pevné složky u dvousložkové formy vodného a stočného
Podle platné právní úpravy před „ velkou novelou“ zákona o vodovodech a kanalizacích nebylo účtování pevné složky vodného a stočného v případě nulového odběru jednoznačné. Důvodová zpráva k velké novele zákona o vodovodech a kanalizacích ( zak. č. 76/2006 Sb. ), která zavedla výše citované ustanovení o vzniku nároku na pevnou složku vodného a stočného, uvádí, že změny zákonem prováděné sledují zejména cíl „zajistit, aby uživatel nesl náklady na zajišťování a užívání vody odrážející její skutečnou cenu“, což znamená samofinancovatelnost v plném rozsahu i v oboru vodovodů a kanalizací. Náklady reprodukce vodovodů a kanalizací je tedy nutné zajistit zahrnutím do cen pro vodné a stočné u všech subjektů.
K ustanovení § 8 odst. 13 důvodová zpráva uvedla pro vodné, že cílem zákona je krytí nákladů spojených s umožněním odběru pitné vody a tomu pevná složka slouží. Možnost odběru je dána připojením a nikoliv vlastním odběrem. K ustanovení § 8 odst. 14 důvodová zpráva uvedla obdobně pro stočné, že cílem zákona je krytí nákladů spojených s umožněním vypouštění odpadní vody a tomu pevná složka slouží. Možnost vypouštění je dána připojením a nikoliv vlastním vypouštěním.
Již zmíněný výklad č. 11 k zákonu o vodovodech a kanalizacích byl od jeho vydání dne 17.10.2002 aktualizován v důsledku změn právní úpravy. Nové znění výkladu ze dne 19.3.2009 se k předmětné otázce možnosti účtování pevné složky vodného a stočného při nevyužívání přípojky staví takto: „Právo na úplatu pevné složky vodného a stočného vzniká za podmínek taxativně vymezených ustanovením § 8 odst. 13 a 14 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Těmito jsou podmínky stanovené ve smlouvě uzavřené podle ustanovení § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, v níž je sjednána dvousložková forma, popř. stanovené dnem v účinné obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle ustanovení § 20 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích. Právo na úplatu pevné složky není závislé na tom, zda-li je nebo není přípojka využívána odběratelem. V případě nebezpečí, že vlastník vodovodní přípojky může způsobit hygienické závady ve vodovodu, může mu stavební úřad nařídit na základě ustanovení § 137 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) nezbytné úpravy vodovodní přípojky.“
III. Závěrem
Závěrem lze shrnout, že nárok na úhradu pevné složky dvousložkové formy vodného a stočného vzniká dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo dnem rozhodnutí nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací, jde-li o právnickou osobu v niž výkon hlasovacích práv nejméně ve dvoutřetinové většině drží obce. Dále lze shrnout, že pokud odběratel dosud neuzavřel písemnou smlouvu na odběr vody a odvádění odpadních vod, avšak právní vztah existuje na základě ústní dohody, ale i dohody uzavřené mlčky ( konkludentně ) i tak je vlastník (provozovatel) oprávněn požadovat na odběrateli úhradu pevné složky vodného a stočného. S ohledem na shora uvedené lze dále určit že v případě, kdy přípojky odběratele jsou fyzicky připojeny na vodovod nebo kanalizaci byť přípojky neužívá k odběru nebo odvádění vod je vlastník (provozovatel ) opět oprávněn po odběrateli požadovat úhradu pevné složky vodného a stočného. Pokud odběratel odmítá platit pevnou složku vodného a stočného z důvodu, že nerealizuje odběr vody nebo nevypouští odpadní vody, musí se od vodovodu nebo kanalizace fyzicky odpojit. Pokud dojde k fyzickému odpojení vodovodní nebo kanalizační přípojky s vodovodem nebo kanalizací , nelze na odběrateli požadovat náhradu pevné částky vodného a stočného.
Znamená to, že u nových smluv bude dnem, kdy se začíná hradit pevná složka vodného a stočného, den podpisu smlouvy a u stávajících smluv buď písemných, ale i ústních ( či konkludentních ) to bude den účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací. Toto tvrzení vyplývá přímo z ustanovení § 8 odst. 13 a 14 zákona o vodovodech a kanalizacích.stočného.
